Osobnost Plus

Poklidný život mladého páru naruší vpád matky jednoho z nich. Tak se dá stručně shrnout zápletka filmu Přišla v noci, který měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech. Proč zrovna invaze matky jako námět pro film? Jakou pedagožkou byla Věra Chytilová? A jak vznikají angažované filmy? Z Karlových Varů moderuje Michael Rozsypal.

Poklidný život mladého páru naruší vpád matky jednoho z nich, píše se v anotaci nového filmu Přišla v noci režiséra a jednoho ze scenáristů snímku Tomáše Pavlíčka. „Celkově mám rád vtipy a ještě víc takové, které tak trošku mrazí,“ říká v Osobnosti Plus z karlovarského filmového festivalu. Vztah tchýně a mladé rodiny ho baví pozorovat a hlavně zkoumat. První spolupráce režisérského dua Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar prý některé diváky festivalu pobavila, jiné vyděsila.

„Už řadu let nám chybí důvěra. Jak se důvěra vytrácí ze společnosti, vidíme ve Spojených státech nebo teď téměř online ve Francii,“ naznačuje neurolog a filozof Jan Payne. Nedůvěra pak ve společnosti roste primárně z pocitů nejistoty a strachu. „S důvěrou je to trochu něco jiného než se spolehlivostí nebo s přesvědčením o spolehlivosti. Když lezu na žebřík, mám důvěru, že se jeho příčka nezlomí – důvěra k lidem je ale něco diametrálně odlišného,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

Evropská unie schválila dohodu o zvládání migrace, která dlouho země starého kontinentu rozdělovala. Ekonom Lukáš Kovanda ji ale kritizuje. „Je to technokratické řešení, které je ošemetné, protože stanovuje pouze spodní mez, a to explicitně 30 tisíc uprchlíků a 600 milionů. Přitom nevíme, jaká migrační krize může nastat,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Když se roku 2022 chystala z Washingtonu do Kyjeva, aby jako novinářka mohla pokrývat východní Evropu, její let byl zrušen. Bylo to den před začátkem války na Ukrajině. Nakonec skončila ve Varšavě, aby svoji práci mohla vykonávat. „Z logistického hlediska to pro mě bylo víceméně nejjednodušší, protože mám na starosti celou východní a střední Evropu a to vyžaduje, abych mohla cestovat. Cestovat z Kyjeva je ale nyní velmi obtížné,“ říká ukrajinská novinářka Myroslava Gongadze.

Kauza děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) Miroslava Ševčíka odhaluje daleko větší problém českého vysokého školství, domnívá se novinář a politický reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší. „Ukazuje to na bídu českého vysokého školství a univerzit. Docházím k závěru, že je to tím, že školy se těší neuvěřitelné akademické svobodě, což je asi správně, ale trochu se to přehnalo,“ říká v Osobnosti Plus autor podcastu Vlevo dole.

„Klíčová otázka je, jak dlouho Jevgenij Prigožin přežije. Protože to, co udělal, je zásadní výzva režimu Vladimira Putina, k jeho strategii a vedení nejen armády nebo války. I když Prigožin samozřejmě přímo prezidenta nekritizoval, jen nepřímo,“ myslí si politolog Petr Kratochvíl.

Spojené státy se teď víc než v 60. letech obrací samy proti sobě, tvrdí vysokoškolský pedagog, filozof a překladatel Martin Pokorný. „Nějaké řeči o odtržení u významných guvernérů by člověk našel v historii asi vždy, ale byli to jednotlivci. To, co nastoupilo s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, je ale otevřený střet. Což je posun, něco nového,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.

Co vlastně znamenala zhruba dvoudenní vojenská vzpoura Wagnerovy armády v čele s Jevgenijem Prigožinem, je podle komentátora Alexandra Mitrofanova otázka. „Ale ani v Rusku nikdo neví, co se děje – možná kromě pár lidí kolem Vladimira Putina a samotného Prigožina a jeho spolupracovníků. Jiná věc je, co to může následně vyvolat,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Klimatickou krizí se nově zabývá i Severoatlantická aliance. „Klima je spouštěčem, ale také násobičem různých bezpečnostních hrozeb,“ říká Jan Lukačevič, který je součástí poradního sboru generálního tajemníka NATO v oblasti klimatické změny. Jak může změna klimatu ohrozit naši bezpečnost? A měli bychom se spoléhat na technooptimismus, nebo se zabývat svojí osobní spotřebou?