Když v kostele nepláčou děti, pláčou v něm senioři. Tak to je. A také jsme se bavili o Boží frustraci z nás lidí, náročnosti svobody a chudákovi Mojžíšovi, který dostal reptající Izraelce na hrb. Jako když dají rodiče staršímu dítěti na hlídání to mladší. Díky Táto!

Je vůbec možné se modlit, když jste ve stresu nebo úzkosti? Jak se vyrovnávat s tím, že nemáte všechno úplně pod kontrolou? A co Bůh, má všechno pod kontrolou? Je Bohu jedno, že svět se zmítá v bouři? To, a politickou situaci včetně toho, kdo z politiků domácích i zahraničních si hraje na Boha, jsme probrali v tomto díle.

Tepláky jako ilustrace naprosto uvolněné upřímnosti před Bohem. Proč je ale těžké být upřímný k Bohu, který nám vidí až do žaludku? Proč máme spíš tendenci se před ním oblékat do obleků a šatů? A není chození do kostela také určitý způsob oblékání se do povrchní zbožnosti? Neocení spíš tu naši přiznanou teplákovinu upatlanou od kečupu a omastku?

Tentokrát si vzal téma Jakub a společně jsme se pobavili nad tím, jak je to vlastně s láskou v Bibli. Je to emoce? Rozumový postoj? Nebo dokonce základ smlouvy s Bohem? Taky jsme probírali, jak to máme s milováním my a Karel odhalil svůj attachment.

Musíme vás varovat, že tenhle díl je plný znechucení, humoru na hraně a Biblických veršů. Probrali jsme to od Duky přes Rajchla až po Ježíše. Celý díl najdete na https://herohero.co/pastoralbrothers

Šalom, Boží pokoj, polyvagální teorie v terapii a jedno velké UFF.

Od zvolení Babišiáše po Jóba se věnujeme smutku a kde na něj narazíme v Bibli.

.

Radost je jedním z nejhlubších lidských prožitků – a přesto ji často bereme jako samozřejmost. V této epizodě se podíváme na to, jak se o radosti mluví v Bibli, jak ji prožíváme v každodenním životě a co vlastně znamená radost v kostele. Je radost jen spontánní emoce, nebo také duchovní dar? A jak ji můžeme rozvíjet uprostřed všedních dnů?

Radost je jedním z nejhlubších lidských prožitků – a přesto ji někdy bereme jako samozřejmost. V této epizodě se podíváme na to, jak se o radosti mluví v Bibli, jak ji prožíváme v každodenním životě a co vlastně znamená radost v kostele. Je radost jen spontánní emoce, nebo také duchovní dar? A jak ji můžeme rozvíjet uprostřed všedních dnů?