Plus

Nevím, kdy se to stalo. Dřív člověk občas potkal protivného člověka. Dnes jako by protivnost a nadřazenost povýšila na komunikační styl. Stačí co nejrychleji najít chybu u toho druhého a rázem jste autorita.

Ježíšek Babiš. Vláda nezařadila SPD do zprávy o extremismu? Marná snaha o únik před realitou. Orient bude jadernější Slábne v Rusku režim, nebo jen Putin? Pan Důl

Prezident vetoval novelu rozpočtových zákonů, která podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluví naopak o nezodpovědném, nepromyšleném a aktivistickém vetu. „Prezident jasně řekl, co mu na zákonu vadí,“ říká poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Důvody, které uvedl, jsou zkreslené,“ oponuje Jana Murová (ANO).

Vláda schválila návrh novely zákona, která má zavést plošný zákaz používání mobilních telefonů, tabletů či chytrých hodinek dětmi v mateřských a základních školách a na nižším stupni víceletých gymnázií. Omezení se má týkat i školních jídelen, družin nebo kroužků. „Tady se názory opravdu mohou rozcházet i uvnitř jednotlivých politických stran, čili projednávání v Parlamentu může být ještě hodně složité,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

S následky ničivého zemětřesení ve Venezuele pomáhal na začátku července speciální tým hasičů z Česka. Žádné živé se sice českým hasičům najít nepodařilo, ale vyprostili pět mrtvých, které mohli jejich příbuzní důstojně pohřbít. „Kvůli vlhku a vedru jsme se museli střídat i po patnácti minutách, velitel nás musel hlídat a stahovat,“ popisuje práci v sutinách a v ochranných kombinézách člen USAR týmu a host Osobnosti Plus Raphael Hädler.

Saúdská Arábie bude mít svůj jaderný program. To je velký krok pro tuto zemi, a ještě větší pro region, ve kterém leží. A to přesto, nebo právě proto, že není zdaleka jediná, kdo chce mít vlastní reaktory, a k nim třeba ještě něco dalšího.

Uplynulo třináct let od chvíle, kdy se Evropská unie vstupem Chorvatska rozrostla o zatím posledního člena klubu. Dlouho se zdálo, že kdysi oblíbená politika rozšiřování upadla do hlubokého spánku. Po ruské invazi na Ukrajinu se to změnilo. Nová geopolitická realita znovu probudila zájem členských států a vlila novou krev do žil i skomírajícím snahám kandidátských zemí, z nichž některé čekají v předpokoji členství víc než dvě dekády.

Pokud má být debata o vstupu Ukrajiny do Evropské unie vedena seriózně, je potřeba nejprve oddělit dva pojmy, které se v evropské debatě velmi často zaměňují – právní nemožnost a politickou neochotu. Odpůrci rychlejšího přístupového procesu argumentují, že by bylo nespravedlivé zvýhodnit Ukrajinu například před státy západního Balkánu, které čekají na členství více než deset let. Tento argument má politickou váhu a nelze jej jednoduše odmítnout.

Zatímco v 90. letech byl ruský oligarcha Michail Chodorkovskij ztělesněním divoké privatizace, po svém zatčení v roce 2003, odsouzení a následném odjezdu do exilu se stal po smrti Alexeje Navalného pravděpodobně veřejným nepřítelem Kremlu číslo 1.