Plus

Ministryně financí odvádí dobrou práci a sestavila realistický rozpočet, pochválil Alenu Schillerovou (ANO) Petr Macinka (Motoristé sobě). Přitom chvíli předtím připustil, že navržený schodek ve výši 389 miliard korun je velmi vysoký a měl by se změnit.

Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.

Kdyby se na nějaký obor mělo vsadit jako na jistotu, byla by to datová centra. Dávno to nejsou nějaké serverovny v suterénu, ale fyzické továrny na výpočetní kapacitu a ukládání dat. Fungují jako specializovaná průmyslová infrastruktura, která se plánuje podle spotřeby elektřiny, a to až v gigawattech.

Rozpočet šílenců a populistů? Rozpočtové sliby chyby Motoristů sobě. Trumpova tragikomická obchodní válka s Kanadou. Datacentra jako železnice 21. století. Sport, migrace a italská pravice. Moderuje Ondřej Konrád.

Dlouhodobý projekt Radiožurnálu a výzkumníků z agentury PAQ Research Život k nezaplacení se po letní pauze vrací. Seriál pracuje s daty, která vypovídají o situaci domácností. V dnešním díle se budou Daniel Prokop a Jan Pokorný věnovat návrhu zákona o státním rozpočtu a plánovanému deficitu. „Tragédie rozpočtu je v tom, že vláda do vzdělávání dává zhruba o 50 miliard méně, než má v programovém prohlášení,“ hodnotí Prokop.

Pokud je návrh rozpočtu na příští rok něčím unikátní, pak intenzitou kritických útoků, které ho stíhají ze strany opozice a médií.

V bonusovém dílu Hlasů paměti uslyšíte příběh německého polního četníka, který za druhé světové války spolupracoval s českým odbojem. Když se na někoho objevilo udání, šel do hospody, objednal si pár piv, předstíral, že je opilý, a v náprsní kapse měl povystrčený papírek se jmény lidí, na které se pravděpodobně chystalo gestapo. Jednoho dne zmizel. Podle vzpomínek pamětníků ho zavraždili dva Češi kvůli vysokým koženým botám.

Masa vody, bahna, kamení a ledu smetla všechno, co jí stálo v cestě. Co se stalo v Nepálu? A jak to teď na místě vypadá? Ve Vinohradské 12 o tom mluví zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú David Jakš a Jan Kropáček, fyzický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Světově proslulou kostnici v Sedlci i tamější katedrálu nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele spravuje nyní žena, která ještě před pár lety řídila personální oddělení jistého módního řetězce v celé střední Evropě. „Po 10 letech v korporátu jsem měla pocit, že potřebuju změnu. Narodil se mi syn, přestěhovala jsem se z Prahy do Kutné Hory a nestíhala jsem to zběsilé tempo, takže jsem se začala poohlížet po něčem, co by mi dávalo trochu větší smysl,“ říká Radka Krejčí.