Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Historička kartografie Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty vzniklé od konce 16. do počátku 21. století. Velká část sbírky je digitalizovaná a přístupná na portále Chartae antiquae. Badatelka představuje i projekt interaktivního obrazu středověké Prahy, který vychází z unikátního plánu historika z 19. století Václava Vladivoje Tomka, díky kterému se můžete „projít“ po historickém centru metropole. Poslechněte si, proč by si historička přála propagandistickou mapu, co našla na rubu některých map a jaký rozměr vnáší do jejího oboru digitalizace. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Přidejte se k druhému putování po krajině Tachovska, kterou provází historik a etnolog Jiří Woitsch, ředitel Etnologického ústavu AV ČR. Tentokrát jsme se drželi v bývalém hraničním pásmu, prošli jsme relikty zaniklé obce Jedlina, kde jsme objevili malý poklad v kovové schránce. Prozkoumali jsme rotu Vašíček, která navzdory svému rozpadu stále uchovává příběhy pohraničníků sloužících někdejší socialistické vlasti. Při konfrontaci se stinnou stránkou naší historie se ptáme, zda a jak bychom si měli podobná místa připomínat. Na rozpadajím se hřbitově se pak zamýšlíme, jestli je zánik přirozeným procesem dění. Zaposlouchejte se do krajiny, která je i bez lidí plná příběhů.Navazujeme na epizodu Divoký západ i romantická krajina. Vydejte se do temných Sudet s etnologem a historikem Jiřím Woitschem. Putování jsme zaznamenali také ve fotogalerii na webu AV ČR. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Sound design a zvuková postprodukce: Jáchym Vans / Fotografie: Jana Plavec /  Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Domácí mazlíčci jako jsou morčata nebo ježci jistě potěší, ale mohou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají? Mykoložka Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR objasňuje přenos plísní neboli dermatofytů ze zvířat na lidi. Popisuje, jak se plísně evolučně vyvinuly a přibližuje metody, které využívá v laboratoři k jejich analýze. Laureátka Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědce a vědkyně představuje potenciální využití tzv. elektronického nosu pro lepší diagnostiku kožních infekcí způsobených právě plísněmi. V epizodě se také dozvíte, co ji na mykologii baví, proč zkoumá dermatofyta také u volně žijících zvířat i to, jak to u nich v laboratoři „voní“. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec /  Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 

00:51 Co jsou to dermatofyta a jak vznikají kožní onemocnění, která u lidí způsobují?

04:10 Jejich evoluce a adaptace na savce: Proč jsou tak odolné?

06:55 Nejnovější výzkum přenosu patogenů ze zvířat na lidi.

12:16 Výzvy v diagnostice kožních infekcí a proč je složité je správně určit.

13:42 Inovativní diagnostické technologie - „elektronický nos“ u dermatologa? 

17:27 Vědecká cesta oceněné mykoložky. 

19:16 Budoucnost mykologie a její praktické aplikace.

25:40 Terénní práce a sběr vzorků: Jak probíhá výzkum v praxi.

29:04 Závěr a rozloučení.

Ještě 80 let po konci druhé světové války se objevují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek. Třeba na minulost mnoha tisíc Čechoslováků v německé armádě. Kdo byli muži a chlapci, kteří sloužili temné straně konfliktu? Proč museli narukovat i ti, kteří nebyli německého původu? 

Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Mohou se škodlivé látky dostat až na náš stůl? Je konzumace ryb vždy bezpečná? A dá se nějak zbavit věčných chemikálií? Poslechněte si laureátku Prémie Otto Wichterleho, hydrobioložku Ivanu Vejříkovou z Biologického centra AV ČR, která vysvětluje, proč je monitoring řek a vodních ploch důležitý, jak jsou naše vodní ekosystémy legislativně chráněny a proč je řeka Ohře dlouhodobě poznamenána znečištěním rtutí. Nadšená popularizátorka také prozradí, kde se zrodil její zájem o vodní svět, proč se musela naučit potápět, nebo jaké to je fungovat na více frontách - té vědecké i rodinné. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Animace: Marie Šprincl / Scénografie: Zuzana Přidala a Martin Tichovský / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Vůně, vonné masti a parfémy doprovázejí lidstvo celá tisíciletí. Velmi důležitou roli hrály ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Právě tomuto období se věnuje mezioorový projekt ⁠ Alchymie vůní,⁠ vedený kanadským historikem vědy Seanem Coughlinem, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jak se k tak nezvyklému výzkumnému tématu dostal? Proč se podle něho hodí, aby uměl historik vědy vařit? Jaký význam v jeho rozhodnutí usadit se u nás měla alchymistická tradice Prahy?  

Rozhovor se Seanem Coughlinem jsme nahrávali v červnu 2025 v Botanické zahradě Praha, kde právě rozkvétaly lilie, které tam historici a chemici z projektu Alchymie vůní zasadili. Květy lilií jim posloužily jako základní ingredience pro výrobu antického parfému súsinon. 

V rozhovoru se odkazujeme na audiočlánek Omamná síla Kleopatry.

O projektu si můžete přečíst také článek Vůně: omamná síla Kleopatry v A / Magazínu Akademie věd ČR . Je k dispozici ve verzi PDF v časopise, v aktualitách na webu AV ČR.    

Moderace: Jitka Kostelníková / Dabing: Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Redakce překladu: Jana Bečvářová / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 

Jak vypadají pozemské observatoře určené k detekci gravitačních vln? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o gravitačních vlnách i minulosti kosmu zjistit víc informací? Do mezinárodního projektu LISA se spolu s dalšími kolegy z Akademie věd zapojil také teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. V podcastu vysvětluje, proč se gravitační vlny nedají snadno zachytit na Zemi, co je jejich zdrojem nebo jak zní srážka černých děr. Mladý vědec oceněný Prémií Otto Wichterleho v rozhovru také prozrazuje, proč relaxuje zrovna u vaření a jaký má vztah k rodnému Mostu. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Scénografie: Zuzana Přidala a Martin Tichovský / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil a Jáchym Vanc / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá? Klára Jurčáková z Ústavu termomechaniky AV ČR a její tým využívají speciální aerodynamický vzduchový tunel, který umožňuje simulovat vzdušné proudění. Do tunelu vkládají modely konkrétních měst či krajiny a zkoumají, jak na ně turbulentní proudění působí a jak se v nich šíří škodliviny. Poslechněte si, proč zkoumali Staroměstské náměstí, „Legerku“, centrum Hannoveru, nebo kravín a jak samotné experimenty ve speciálním tunelu probíhají. 

Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v⁠ A / Magazínu.⁠ Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Jde o typ agrese, pro který je typická asymetrie sil. Co to přesně znamená a kdy se takové chování nevyplácí? Je vždy dobré se zastat oběti? Budou někdy školy úplně bez šikany? Psycholožka Lenka Kollerová přináší hluboký vhled do této problematiky a představuje výzkum Laboratoře sociálního a emocionálního vývoje Psychologického ústavu AV ČR, kde se svým týmem studuje vrstevnické vztahy mezi dospívajícími hlavně ve škole. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Scénografie: Zuzana Přidala a Martin Tichovský / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Bioložka Kateřina Kopalová z Botanického ústavu AV ČR se je letos v lednu vydala studovat přímo do království ledu a sněhu. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici? Proč si s sebou brala vědkyně i violu? A čím jsou rozsivky výjimečné?   

V audiu citujeme z vlogu Antarctica 2025 přírodovědce a fotografa Petra Jana Juračky, který bioložku na cestě doprovázel. Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v⁠ A / Magazínu.⁠ Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.