Jan Vlachynský je král brněnské barové scény. Tvůrce konceptů, jako „Bar, který neexistuje“, které Brnu závidí nejen Praha, probourává mnohé skleněné stropy. Třeba tvrzení, že za barem má stát chlap, protože jen muž dokáže umíchat pořádný drink. Nebo představu, že existují mužské a ženské koktejly. V dalším dílu podcastu Boomer a Danuše, který byl natočen se skvělým publikem v brněnské Fait Gallery ho Danuše Nerudová a Petr Honzejk vyzpovídají na téma jak je to s muži a ženami v barovém světě a poprají se třeba i na to, jak se vyhazují otrapové, kteří obtěžují barmanky.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Podle Václava Klause jsou politici v Česku i jinde na Západě váleční štváči, protože posílají Ukrajině zbraně, místo aby se zasadili o mír. Je to vskutku pozoruhodná úvaha, o které si víc řekneme v Ranním brífinku HN.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z hospodářek, že čtvrtek 8. června! Dnes se podíváme na to, kdo může za inflaci. Nejen u nás, ale i ve světě. A odpověď to bude dost překvapivá. Petr Honzejk vyzpovídá ekonomického analytika Luďka Vainerta, který pročetl nejnovější studie, hned po několika byznysových zprávách.

Moderní síťová infrastruktura je nezbytným základem pro všechny podnikové aplikace, stejně jako pro připojení ke cloudovým službám. Zároveň je ale pro firemní uživatele prakticky neviditelná – tedy až do chvíle, kdy je nějaká aplikace nebo služba nedostupná.

Trh se solárními elektrárnami zažívá od loňského roku boom. K jeho letošnímu pokračování přispívá i to, že se k instalacím na rodinných domech přidávají panely na budovách firem a začínají se opět budovat samostatné sluneční elektrárny. Po skokovém zvýšení cen energií má ekonomický tlak větší sílu než nedůvěra k novinkám. Odborníci na fotovoltaiku se však při besedě týdeníku Ekonom shodli, že je nutné odstranit úzká místa, tedy pochybnosti spotřebitelů vyvolané nerealistickými přísliby instalačních firem, a upravit legislativu. Hlavně tak, aby bylo možné bez problémů připojovat k síti velká bateriová úložiště.

Už ve čtvrtek 15. června se dozvíme, která města a vesnice zvítězily v prvním ročníku soutěže Zelená obec roku. Do ní se mohly hlásit obce se zajímavými projekty v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady nebo třeba úspor energie. O vítězích pak rozhodovala odborná porota. Jejím členem byl i Milan Kazda, starosta obce Kněžice, která se už před lety rozhodla, že se stane energeticky soběstačnou.
„Nechtěli jsme být závislí ani na uhlí, ani na plynu, a když jsme si to všechno dali dohromady, vycházel nám z toho nejlépe biomasový zdroj a bioplynová stanice, která bude umět zpracovávat odpady,“ popisuje starosta Kazda. Zpočátku museli obyvatele o této myšlence přesvědčovat, nakonec se ale zájem ukázal větší, než původně plánovali.
Se svými plány se navíc trefili do vhodného období. „Tehdy byla provozní podpora na výrobu elektrické energie. V roce 2013 se ale tato podpora překlopila do provozní podpory tepla. Takže pokud bychom chtěli udělat to, co před 20 lety, tak už nám to ekonomicky nevyjde,“ vysvětluje starosta.

Už ve čtvrtek 15. června se dozvíme, která města a vesnice zvítězily v prvním ročníku soutěže Zelená obec roku. Do ní se mohly hlásit obce se zajímavými projekty v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady nebo třeba úspor energie. O vítězích pak rozhodovala odborná porota. Jejím členem byl i Milan Kazda, starosta obce Kněžice, která se už před lety rozhodla, že se stane energeticky soběstačnou. „Nechtěli jsme být závislí ani na uhlí, ani na plynu, a když jsme si to všechno dali dohromady, vycházel nám z toho nejlépe biomasový zdroj a bioplynová stanice, která bude umět zpracovávat odpady,“ popisuje starosta Kazda. Zpočátku museli obyvatele o této myšlence přesvědčovat, nakonec se ale zájem ukázal větší, než původně plánovali. Se svými plány se navíc trefili do vhodného období. „Tehdy byla provozní podpora na výrobu elektrické energie. V roce 2013 se ale tato podpora překlopila do provozní podpory tepla. Takže pokud bychom chtěli udělat to, co před 20 lety, tak už nám to ekonomicky nevyjde,“ vysvětluje starosta.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: V Česku výrazně klesl počet nově zahájených staveb bytových i rodinných domů, v meziročním srovnání až o třetinu. Vyplývá to z údajů za duben, které zveřejnil Český statistický úřad. Stavebnictví jako celek pak klesá už třetí měsíc v řadě. Proč tomu tak je a jakým způsobem se může dění na trhu promítnout do cen nemovitostí? Na to v Ranním brífinku odpoví byznysový redaktor Hospodářských novin Adam Kotrbatý.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Vládní úsporný balíček ještě není schválen a ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS už připravuje balíček číslo 2. A to i přesto že v rozhovoru pro HN před časem avizoval, že žádný balíček II. nebude. To by prý totiž znamenalo, že jedničku udělala vláda špatně. Jenže další navržené škrty jdou sice v mnohém ještě dál než ty původní, ale výsledný schodek rozpočtu má být po nich ještě vyšší. „Ty kroky nejsou transparentní a nejsou srozumitelné. Možná půjdou vysvětlit, ale já jim nerozumím,“ komentuje to v Ranním brífinku politický matador Miroslav Kalousek.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré jitro z Hospodářek, je pondělí pátého června, začíná jedna z nejprestižnějších ekonomických konferencí letoška s názvem reVize Česka, o které si můžete přečíst už teď v papírových Hospodářkách, nebo ji celý den sledovat u nás na webu. Čekají nás panely s premiérem Petrem Fialou, ministry Jozefem Síkelou nebo Ivanem Bartošem a to vše za účasti majitelů a manažerů významných českých firem, kteří se sdružili ve výzvě k 2. Ekonomické transformaci. Statistický úřad zase zveřejní vývoj mezd za první čtvrtletí a to je v zásadě vše důležité, co nás dnes v ekonomice čeká. Od mikrofonu Ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.