Za největší výzvu oboru IT pokládá ředitel technologické společnosti ANECT, Jan Zinek nedostatek kompetentních zaměstnanců na pracovním trhu. Lidí už je teď nedostatek a soukromé firmy i stát musí aktivně pracovat na tom, aby odborníků v oblasti informačních technologií přibývalo. Nejkrizovější je nedostatek kompetentních zaměstnanců v segmentu kybernetické bezpečnosti, což je oblast, na niž se ANECT mimo jiné zaměřuje. Společnost na trhu působí již třicet let, přičemž více než polovinu z toho času v ní strávil právě pan Zinek, přičemž CEO brněnské IT firmy se stal v roce 2016. Ve vedení firmy tak vystřídal zakladatele ANECTu, Miroslava Řiháka. Kromě kybernetické bezpečnosti či historie firmy promluvil pro Hospodářské noviny například i o umělé inteligenci a její pozici na pracovní trh.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na podivné hry, které vytvářejí senátoři kolem složení ústavního soudu. Proč odmítají prezidntem nominované experty jako je Josef Baxa či Daniela Zemanová? Co je za tím za hru? Auto brífinku Petr Honzejk nabídne poznámku na tohle téma hned  po několika byznysových zprávách!

Ranní brífink Martina Ehla: Zvláštní čínský vyslanec v minulých dnech navštívil Evropu včetně Kyjeva i Moskvy. Čína se prezentuje jako někdo, kdo by mohl dojednt mír na Ukrajině. Kara Němečková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, vysvětluje, jakého přijetí se vyslanci dostalo v Evropě, proč Peking nemůže mír dojednat a pro koho čínští diplomaté hru na mírová jednání hrají.

Do Česka míří trend hledání dlouhověkosti. V USA se naplno investuje do longevity a Alexandra Kala chce být mezi prvními byznysmeny, kteří hledání prodloužení života na tuzemský trh přinesou. „Byznys je za tím obrovský, ale nejde jen o něj, opravdu přicházejí první pozitivní výsledky z vědy,“ říká zakladatelka společnosti Profimed, která se dosud věnuje především péči o zuby. Poslechněte si nejnovější trendy, jak žít déle a hlavně lépe. Nejde jen o prodloužení věku, ale o zachování kvality života. Alexandra Kala na tuzemský trh uvede například nový doplněk stravy s poetickým názvem Spermidine. Co to je? A budou žít déle jen bohatí lidé?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dobré jitro, je pátek 26. května a ministr pro digitalizaci Ivan Bartoš se vyjádří k možnému ukončení používání rodných čísel, což je zamýšlený a drahý krok, na nějž se snesla tuna kritiky. Poslanci zemědělského výboru jsou na návštěvě Vietnamu, poslanci rozpočtového výboru jsou zase v Itálii, tak si v klidu rozmyslete, kam pojedete vy, protože nás čeká krásný víkend s ideálním počasím. Od mikrofonu ranního brífinku vás zdraví Jaroslav Mašek.

Investiční podcast MoneyPenny si tentokrát pozval do studia Michala Semotana z J&T Investiční společnosti. Bavili se s ním o investicích do automobilek nebo realitních investičních fondů. David a Šimon se například ptají, jak si Semotan vysvětluje, že jsou realitní fondy zdecimované, zatímco nemovitostním se pořád daří.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Takzvaná spádová turistika hýbe českým základním školstvím. Nedostatečnou kvalitu nebo dostupnost spádových škol totiž čím dál častěji řeší rodiče účelovým přepisováním trvalých adres svých dětí do míst s preferovanými školami. Některé z nich se ale začaly obcházení systému bránit. A ministerstvo školství uvažuje o tom, že tuto praxi plošně omezí. Například podle experta na základní vzdělávání Marka Adlera by ale taková snaha byla nelegální. Řešením je podle něj spíše hloubková proměna celého systému. „Potřebujeme od píky změnit systém řízení českého školství. Posledních dvacet let ukázalo, že to řízení, rozpadlé do velkého množství zřizovatelů bez středního článku mezi nimi a ministerstvem školství, nefunguje,“ říká v Ranním brífinku Adler.

Ceny stavebních materiálů vzrostly za poslední rok a půl i o více než dvacet procent. A práce na stavbách se zdražila zhruba o desetinu. Vyšší ceny rodinných domů se tak propisují i do požadavků lidí, kteří se rozhodnou stavět.

Ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců pomohla ČEZu paradoxně energetická krize. „Museli jsme řešit věci, které jsme si v minulosti nedovedli ani představit, to je vždycky výzva“ říká člen představenstva ČEZ a ředitel divize Nová energetika, Tomáš Pleskač. Byl to právě ČEZ, kdo zvítězil v nezávislém průzkumu „Nejlepší zaměstnavatelé“ od společnosti Randstad. Společně s ČEZem soutěžily v různých kategoriích společnosti z třiceti zemí světa. Kromě personalistických témat se pro Hospodářské noviny rozpovídal i o tom, v jaké fázi je tendr na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech či jak se bude muset změnit energetická mapa České republiky. „Chceme energetické zdroje rozmístit na všechna dostupná místa. V Dukovanech i Temelíně chceme stavět nové energetické bloky,“ popisuje budoucnost energetiky muž, který je zodpovědný za tendr nového reaktoru v Dukovanech.

Ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců pomohla ČEZu paradoxně energetická krize. „Museli jsme řešit věci, které jsme si v minulosti nedovedli ani představit, to je vždycky výzva“ říká člen představenstva ČEZ a ředitel divize Nová energetika, Tomáš Pleskač. Byl to právě ČEZ, kdo zvítězil v nezávislém průzkumu „Nejlepší zaměstnavatelé“ od společnosti Randstad. Společně s ČEZem soutěžily v různých kategoriích společnosti z třiceti zemí světa. Kromě personalistických témat se pro Hospodářské noviny rozpovídal i o tom, v jaké fázi je tendr na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech či jak se bude muset změnit energetická mapa České republiky. „Chceme energetické zdroje rozmístit na všechna dostupná místa. V Dukovanech i Temelíně chceme stavět nové energetické bloky,“ popisuje budoucnost energetiky muž, který je zodpovědný za tendr nového reaktoru v Dukovanech.