Portréty

„Svoboda je vždycky svobodou pro toho, kdo myslí jinak. Svoboda, rezervovaná pouze pro členy jedné strany, není svobodou.“ Slova ženy, která byla řadu let ikonou socialistické revoluce: Rosy Luxemburgové (1871–1919).

Zpěv Marty Kubišové, Václav Havel a jeho výmluvné gesto s prsty do V – a také prognózy ekonoma Valtra Komárka. To jsou „poznávací značky“ politických změn z listopadu 1989. Právě Valtr Komárek, který se narodil přesně před 90 lety, patřil k oblíbeným řečníkům na mítincích v posledních dnech listopadu a prvních dnech prosince 1989.

Jak to vypadá, když se ze zpravodajce stane disident, samozřejmě velice svérázný?

Oběť holocaustu a autorka jednoho s nejslavnějších a nejvydávanějších deníků se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem. Židovská rodina opustila Německo těsně po uchopení moci nacisty a přesídlila do Holandska.

Byl úředně potvrzeným nejstarším československým legionářem. Voják tří armád – rakousko-uherské, carské a nakonec československé, ve dvou posledních dosáhl generálské hodnosti.

Císař Hirohito strávil na japonském trůně 62 let svého života. Zažil proměnu Japonska v asijskou supervelmoc, druhou světovou válku a její tragické zakončení v podobě svržení atomových bomb na japonská města, obnovu země a především proměnu vlastního postavení ve společnosti.

Když se po konci první světové války na konferenci v Paříži rozhodovalo o novém uspořádání Evropy a o tom, jak se postavit k poraženému Německu, klíčovými osobnostmi jednání byli americký prezident Woodrow Wilson, francouzský premiér Georges Clemenceau a jeho britský protějšek David Lloyd George, poslední velký představitel kdysi významné Liberální strany.

Výborný pozorovatel, nepříliš dobrý analytik a špatný vizionář. Tak dnes hodnotí kritici práci Karla Marxe (5. května 1818 – 14. března 1883).

Inteligentní, neúnavná, mimořádně krásná – ale také ambiciózní a bez slitování. Ochránkyně a naděje chudých – a zároveň bezcitná intrikánka. Jaká byla Eva Perónová (7. května 1919–26. července 1952) známá jako Evita?

Před šedesáti lety zemřel v leopoldovské věznici biskup řeckokatolické církve Pavel Peter Gojdič. Komunistický režim jej poslal za mříže proto, že odmítl likvidaci své církve. Z vězení už živý nevyšel.