Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky

Home office. Zatímco ještě v roce 2019 byl pro mnohé žádaným benefitem, po roce 2020 se, s příchodem COVID-19, stalo jeho hojné využívání téměř nutností, i díky čemuž se významně rozšířil po "trhu práce". Dva roky poté se dostáváme do přelomu, kdy vyčkáváme, jaká bude jeho budoucnost. Někteří zaměstnavatelé a zaměstnanci mají totiž i nadále zájem o jeho hojné využívání, nicméně se objevují ale i opačné tendence a snaha o postupný návrat do kanceláří a jiných běžných pracovišť. Zákoník práce doposud neobsahuje zvláštní úpravu aplikovatelnou na problematiku home office. Během tzv. "covidových let" se proto začalo volat po jejím doplnění. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní přichází s návrhem novely zákoníku práce, kterým má být do jeho materie vtělena právě specifická úprava pro tzv. práci na dálku. Avšak, návrh novely z pohledu zaměstnavatelů přináší novou administrativu, nové náklady i rizika, a nadále nedoplňuje úpravu k řešení palčivých otázek a problémů s ním spojených, které doposud nebyly v praxi uspokojivě překlenuty, uvádí Daniel Vejsada. Co má přinést zamýšlená novela zákoníku práce? Jaké jsou v současnosti typické právní problémy home office z pohledu zaměstnavatelů i zaměstnanců, a jak jim předcházet? Na tyto i další otázky Vám odpoví dnešní host Martina Frolíka, seniorní advokát AK PRK Partners, specialista na pracovní právo a spoluautor talkshow "Na kus řeči s právníky", Daniel Vejsada.

Na českém trhu je stále velké množství finančních prostředků, které hledají své umístění. I proto je podle Petra Kmoníčka z Roklen Corporate Finance a seniorního advokáta Milana Sivého z PRK Partners letošní rok relativně dobrý z hlediska transakcí, konkrétně prodejů firem. Aktuální doba podle nich ale může působit jako dvousečná zbraň a investoři musí v důsledku inflace a nejistoty na akciových trzích intenzivně řešit, jak peníze zhodnotit.

Obecně podle Kmoníčka a Sivého zatím český a evropský M&A trh vykazuje celkem velkou odolnost na rizikové faktory. „Klíčové je uplatnění peněz, které nyní nejsou tak zhodnocovány, a nalezení příležitosti a správného partnera, který společnost převezme a bude dál budovat,“ říká Kmoníček. Jaká je v takové situaci role vlastníků a managementu firem? I to je tématem podcastu Právo & Byznys.

Podcast Právo & Byznys pro Vás připravujeme s INFO.cz.

Zákonodárce svou normotvornou činností nezřídka kdy, per natura rei, reaguje na témata, která z toho či onoho důvodu v té které chvíli určitým způsobem rezonují ve společnosti, tím spíše, jsou-li medializována. Příkladem legislativní reakce na stálé téma posledních let může být snaha o významnou novelu zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, především pokud se jedná o doby výkonu funkcí vedoucích státních zástupců, zejména nejvyššího státního zástupce nebo vrchních státních zástupců, která se nyní dostává do legislativního procesu. Druhým příkladem může být i chystaná rekodifikace v oblasti upravující aspekty nabývání, držení, zcizování či jiné nakládání se střelnými zbraněmi a municí, neboť je vládou projednáván zcela nový zákon o zbraních a střelivu a mimo to také zákon o munici. Novela zákona o státním zastupitelství, nebo rekodifikace v oblasti nakládání a držení střelných zbraní a střeliva, ovšem není jedinou právní novinkou, na kterou, v dnešním díle Vašeho oblíbeného podcastu, zaměří svou pozornost ostřílení moderátoři Kristýna Faltýnková a Martin Frolík. Inter alia se dozvíte i to, co se skrývá pod "záhadnými" zkratkami "JES" nebo "ÚDH PSH". Stran judikatury bude shrnut nález Ústavního soudu ze dne 18. října 2022, sp. zn. IV. ÚS 579/22, zabývající se podstatou odkladu vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu a důsledků takového odkladu pro činnost orgánů veřejné moci; nebo nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2022, sp. zn. II. ÚS 1693/22, týkající se předpokladů pro vydání příkazu k dodání do výkonu trestu. Z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu bude shrnut rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2022, sp. zn. 26 Cdo 1130/2022, pojednávající o institutu "kauce" při nájmu bytu; nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2022, sp. zn. 21 Cdo 209/2021, týkající se udržení fyzických předpokladů jako "podmínky" pro trvání pracovněprávního vztahu.

V Česku se chystá zásadní novela zákoníku práce. Ta by měla zavést třeba novou úpravu práce na dálku nebo elektronického doručování. „Praxe po tématu digitalizace volala dlouho a změny, které se v novele připravují, vítáme. Co se týká vzdálené práce, vůči tomu jsme velmi kritičtí,“ říká v podcastu Právo & Byznys Štěpán Lacina, Head of HR planning v automobilce Škoda Auto. Velcí zaměstnavatelé podle něj budou ve výsledku takzvaný home office umožňovat méně, a to kvůli nárůstu administrativy. „Je otázka, zda stát nevymýšlí regulaci o něčem, co dnes už vůbec není potřebné,“ dodává seniorní advokát Daniel Vejsada z PRK Partners.

Podnikatelé musí pro provoz kamerových systémů splňovat poměrně přísné předpoklady a záznamy z kamer mohou uchovávat jen po velmi omezenou dobu. Není divu, zásah do soukromí může být značný, což reflektuje i GDPR. Vztahují se podobné limity i na Policii ČR? Zpracovává záznamy pouze po krátkou dobu, nebo vede dlouhodobou databázi dokumentující pohyb každého z nás? A využívají se informace z kamerového systému pouze pro potírání trestné činnosti a dopravních přestupků, nebo vám Policie ČR vede knihu jízd, kterou na vyžádání předá daňové správě?

O tom si popovídali dva kolegové z advokátní kanceláře PRK Partners, zkušený moderátor a právník Martin Frolík s Janou Otčenáškovou, advokátkou specializující se zejména na ochranu osobních údajů. V rozhovoru se dozvíte, jak se Nejvyšší správní soud postavil k záznamům z dopravního kamerového systému a jejich dalšímu zpracování daňovou správou pro kontrolu knihy jízd, i co si specialistka na ochranu soukromí myslí o způsobu, jakým je systém dopravních kamer provozován

Mezi pomyslnými mlýnskými kameny, jednak potřebou zjednodušení a zpřehlednění právního řádu, jednak nutností do něj promítnou poznatky nabyté z právní praxe (čímž zpravidla dochází k jeho komplikování), se ocitá i český zákonodárce. Legislativní práce na významnějších novelizacích předpisů, které spadají do oblasti AML regulace, stavebního řízení, provozu na pozemních komunikacích, digitálních služeb nebo cenných papírů, jsou toho důkazem. Příkladmo lze uvést, že novelou liniového zákona se má stanovit zvláštní režim povolování staveb infrastruktury budované v rámci tzv. transevropské dopravní infrastruktury, a naopak návrhem na zrušení zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech má dojít ke zrušení tohoto v praxi nepoužívaného cenného papíru. A zatímco zákonodárce se vypořádává s tenzí dvou výše jmenovaných potřeb, rozhodovací činnost soudů nám pomalu, ale jistě, přináší odpovědi na další otázky, na které dva právníci mají tři názory, jako je např. výklad intertemporálních ustanovení občanského zákoníku ve vztahu k přestavku, nebo jak je to s nejistým záměrem budoucí stavby jako překážky při posuzování jiného, dřívějšího, stavebního záměru. Nejen nastíněným Vás provedou naši zkušení moderátoři Kristýna Faltýnková a Martin Frolík. A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle? Z legislativních novinek bude představen Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů; Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony; Návrh vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí; Novela zákona o právu na digitální služby; a Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Z judikatury se zaměříme na novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku doručování datovou schránkou (nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2022, sp. zn. I. ÚS 2583/21); rozsouzení ústavní stížnosti kardinála Dominika Duky (nález Ústavního soudu ze dne 4. října 2022, sp. zn. II. ÚS 2120/21); z rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, jako je např. vztah mezi posuzovaným stavebním záměrem a nejistým budoucím stavebním záměrem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. října 2022, sp. zn. 10 As 409/2020); a konečně Nejvyššího soudu, týkající se výkladu vzniku dobré víry ve vztahu k přestavku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2022, sp. zn. 22 Cdo 2593/2021).

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že problematika nabývání, držení či zcizování střelných zbraní je právem velmi přísně regulována, po bližším zkoumání je jisté, že tento předpoklad tak úplně neplatí ve vztahu jakýmkoliv střelným zbraním. Zákonodárce totiž vtělil do Zákona o střelných zbraních a střelivu, který především jmenovanou problematiku upravuje, jejich rozlišování do tzv. kategorií zbraní, pro něž jsou posléze stanoveny velmi rozličné podmínky a omezení.

Kategorie zbraní jsou vymezeny podle toho, nakolik nebezpečné se ty které zbraně, do nich náležející, zákonodárci jevily. Nejméně přísně jsou regulovány zbraně kategorie D a C-I. A právě tyto nejbenevolentnější kategorie zbraní se stávají středem pozornosti a ústředním tématem dnešního dílu Práva k Ranní Kávě, ve kterém se dozvíte, že do nich zdaleka nespadají jen "sranda zbraně" typu zbraní airsoftových nebo paintballových.

Jmenovanou problematikou Vás provede zkušený moderátor a seniorní právník AK PRK Partners Martin Frolík, společně se svým dnešním hostem, advokátkou AK PRK Partners, spoluautorkou Právních novinek a také členkou spolku, který provozuje v Zámku Oslavany největší muzeum krátkých palných zbraní v České republice, Kristýnou Faltýnkovou.

Jednoinstančnost, rychlost, neformálnost, snadná vykonatelnost i v zahraničí a rozumné náklady. To jsou jen některé z výhod, které má řešení sporů před rozhodčími soudy oproti klasické soudní mašinérii. Na druhou stranu má za sebou rozhodčí řízení v Česku několik historických přešlapů a ztracená důvěra se znovu buduje jen velmi pomalu. Nejen o tom debatují v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó, prezident Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, a advokát PRK Partners Michal Sylla.

Spory z obchodních vztahů jsou v Česku podle advokáta Michala Sylly velmi časté. „Rozhodující roli u nich hraje čas. Setkal jsem se se spory, které trvají déle než 10 let. Po této zkušenosti vím, že za 10 let, ať se soudíte o sebevětší částku, ta přestane být relevantní a zmizí důležitost sporu,“ říká v podcastu Právo & Byznys. Rychlost je podle něj klíčová také v současné době.

„V situaci, kdy se nám objevuje řada insolventních dlužníků, kteří nejsou schopni splácet své závazky, je více věřitelů, kteří potřebují být rychlí. Potřebují vykonat rychle svůj exekuční titul a dostat se k penězům, na které mají nárok,“ popisuje.

Podle Juraje Szabó navíc není rozhodčí řízení určeno pouze pro velké spory. „Třetina až polovina případů před naším soudem jsou v zásadě malé spory do půl milionu. Nejsme elitářští a jsme cenově dostupní. U nákladů jde o 5 procent z hodnoty sporu, minimálně jedenáct tisíc korun,“ dodává.

Přesto má rozhodčí řízení několik specifik, na která je dobré myslet. „Například když u rozhodčího soudu nepřijdete k vašemu prvnímu jednání, je to cesta do pekel. Strana sporu je trestána za neaktivitu,“ přibližuje Michal Sylla a Juraj Szabó dodává, že výhodou naopak je, pokud si účastníci u rozhodčího soudu se senátem během prvního jednání nalinkují, co se bude dít dál a připraví se. „Pak všichni vědí, co kdo má od koho čekat, to se vám u obecné justice nestane. Strany mají skutečně řízení ve svých rukách, což je pro obchodní arbitráž obrovská výhoda,“ říká.

Dodává také, že kdo není zvyklý na rozhodčí řízení, měl by si vzít právního znalce k ruce. „Rozhodčí řízení se nemusí řídit striktně podle hmotného práva. Kdo skutečně neví, je dobré mít na ten úvod skutečně někoho, kdo mu to alespoň vysvětlí. Kdo se běžně nesoudí a čeká, že ho soudce bude vodit za ruku a poučovat, to se v obchodní arbitráži neděje,“ říká. Pokud by se podle Juraje Szabó a Michala Sylly někdo bál jednoinstačního rozhodování, tomu zákon nabízí možnost přezkumu rozhodčího nálezu. „Je ale velice málo využívaná, což ukazuje na to, že naše rozhodování je kvalitní,“ doplňuje Juraj Szabó.

Tématem podcastu Právo & Byznys je také otázka, zda by se v Česku měla změnit pravidla pro rozhodčí řízení. „Naše pravidla, která jsou obsažená v zákoně, vychází do jisté míry z Mezinárodní úmluvy, ale existují určitá specifika, která nejsou úplně správná. Myslím si, že jedno z těch specifik je, že máme preferované soudy,“ říká Michal Sylla.

Podle Juraje Szabó je ale výhodou právě to, že existuje institucionalizovaný soud na základě zákona. „Je transparentní, protože dopředu strany vidí, na základě jakých procesních pravidel se rozhoduje a jaká je administrativní nebo profesní podpora. To jsou nesporné výhody proti ad hoc arbitrážím,“ oponuje. Připomíná, že spory, kde si strany nastaví procesní pravidla tak, jak chtějí, nemusí skončit dobře. „Když se podíváme například na problém Diag Human, tak jedna z věcí, proč se tento spor tak dlouho táhne, je, že se na začátku nedomluvily správné rozhodčí doložky a nevěnovala se pozornost procesním pravidlům. To u nás odpadá,“ uzavírá.

Jakými kroky přesvědčit byznysovou obec zařazovat rozhodčí doložky do smluvních ujednání? A jaký dopad by měla na rozhodčí řízení menší formálnost obecné justice? I na to odpovídají v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó a Michal Sylla.

S prvním říjnovým týdnem je již naprosto jisté, že "legislativní kolesa" se opět pohybují v běžném pracovním tempu a, chtělo by se říci, že s probuzením normotvůrců z jisté prázdninové letargie, přicházejí se zásadnějšími legislativními novinkami v různých oblastech práva. Vytknout lze například rozsáhlou novelu zákoníku práce, zákona o přeměnách nebo energetického zákona. A zatímco ona "legislativní kolesa" se teprve roztočila do svého běžného rytmu, ta judikatorní se točí neúprosně dále, načež nás soudy nadále zásobují zajímavými rozhodnutími, nejen kterými Vás, při ranní kávě, provedou Kristýna Faltýnková a Martin Frolík.

A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle?

Z legislativních novinek se můžete těšit na nástin novely zákoníku práce, tedy návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; dále návrh zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů; Novela z. o ochraně hospodářské soutěže (Sněmovní tisk č. 283); a stranou zájmu nezůstal ani aktuální vývoj novelizací Nového stavebního zákona.

Z judikatury budou představeny především novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku svěření dítěte do pěstounské péče a přístup obecných soudů k tomuto (nález Ústavního soudu ze 13. září 2022, sp. zn. III. ÚS 3146/21); o otázku způsobu přijetí novely pandemického zákona v návaznosti na návrh skupiny poslanců na zrušení některých jejích částí (nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/22), či otázka uložení ochranného opatření zabrání věci a hodnocení nebezpečí, že věc bude sloužit ke spáchání zločinu (nález Ústavního soudu ze dne 22. srpna 2022, sp. zn. II. ÚS 645/22). Z judikatury Nejvyššího správního soudu bude blíže představeno rozhodnutí týkající se (ne)spáchání přestupku pro ujednání způsobu splatnosti mzdy za práci přesčas (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2022, sp. zn. 6 Ads 138/2022) a rozhodnutí týkající se pokuty uložené za veřejnou zakázku nákupu očkovacích látek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. září 2022, sp. zn. 5 As 65/2021).

Nový občanský zákoník zakotvil v § 2913 právní úpravu tzv. smluv s ochranným účinkem vůči třetím osobám, přičemž podstata jmenovaného institutu spočívá v tom, že za určitých okolností může být poškozené třetí osobě přiznáno právo domáhat se náhrady vlastní škody z cizí smlouvy, tedy ze smlouvy, jíž vůbec není smluvní stranou, a to proto, že smluvní strany přebírají jisté ochranné povinnosti, nebo povinnosti péče, vůči právě takovým třetím osobám.

Tento na první pohled komplikovaný a nejasný institut, přesto s mnoha praktickými dopady do běžných společenských, potažmo právních, vztahů a běžného života, se stává ústředním tématem prvního podzimního dílu již třetí sezóny podcastu Právo k ranní kávě.

Jmenovanou problematikou Vás provede zkušený moderátor a seniorní právník AK PRK Partners Martin Frolík, společně se svým hostem, akademikem a Of Counsel AK PRK Partners, Petrem Bezouškou.