Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky

Astronomický podzim se kvapem blíží, čímž končí letní období, které má řada z nás spojeno s odpočinkem na výletech nebo dovolenkách. S postupným návratem k běžným pracovním povinnostem se ale také, po redakční pauze, vrací k Vaší ranní kávě i oblíbený podcast s přehledem právních novinek z oblasti legislativy i judikatury, pod taktovkou zkušených moderátorů Kristýny Faltýnkové a Martina Frolíka.

A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle?

Z legislativních novinek se můžete těšit na náhled do aktuálního vývoje právní úpravy nikotinových sáčků; návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů; návrhu zákona o zrušení obsoletních právních předpisů a zpřehlednění právního řádu České republiky, a především do komplexní novelizace předpisů z prostředí kapitálového trhu, respektive finančního trhu, ke které má dojít na základě návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu.

Z judikatury budou představeny především novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku uložení předběžného opatření při nekalé soutěži v návaznosti na spor dvou nakladatelství provozujících informační právní systémy (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. I. ÚS 3150/21); o otázky z oblasti rodinného práva – jako je nutnost, aby obecné soudy ve věcech úpravy péče o nezletilé dítě zásadně přihlížely a respektovaly projevená přání nezletilých blížících se věkem dospělosti (nález Ústavního soudu ze dne 15. srpna 2022, sp. zn. II. ÚS 1626/22), otázka styku nezletilého dítěte s prarodiči a nejlepšího zájmu dítěte (nález Ústavního soudu ze dne 28. července 2022, sp. zn. II. ÚS 395/22), nebo otázka překážky pro střídavou péči o nezletilé dítě nastupující do první třídy základní školy, spočívající ve skutečnosti, že bydliště jeho rodičů dělí větší vzdálenost (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. III. ÚS 2391/21); stranou nezůstává ani otázka výkladu právního jednání ve vztahu skutečné vůle stran a formálního projevu jejího vyjádření (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21); odpovědnosti státu za škodu způsobenou při trestním řízení zabavením zboží osobě trestně nestíhané (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. IV. ÚS 2/21); otázce procesní aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy upravující poskytování lázeňských služeb (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. IV. ÚS 2431/21); obrácení důkazního břemene při sporech souvisejících s poskytováním lékařské péče (nález Ústavního soudu ze dne 28. června 2022, sp. zn. I. ÚS 1785/21); nebo překvapivosti odmítnutí dovolání pro jeho doručení z nesprávné datové schránky, pokud k odmítnutí došlo po uplynutí delší doby, po kterou bylo řízení bez náznaku vady v doručení, vedeno (nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2022, sp. zn. III. ÚS 2373/21). Z judikatury Nejvyššího soudu bude blíže představeno rozhodnutí týkající se odpovědnosti advokáta za nemajetkovou újmu způsobenou klientovi, spočívající v jeho frustraci z nemožnosti se domoci spravedlnosti pro porušení povinností advokáta (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2022, č. j. 25 Cdo 1907/2021-1034). Bonusem je pak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v otázce posouzení toho, zda je kedluben tzv. vysokocennou plodinou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. července 2022, sp. zn. 2 As 259/2020).

Podcast Právní novinky pro Vás připravujeme ve spolupráci s EKONOM.cz.

V českém stavebnictví se v posledních několika měsících nešťastně potkalo několik negativních faktorů najednou – pomalé povolování staveb, zvyšování úrokových sazeb, přísné podmínky pro hypotéky a válka na Ukrajině. Podle výkonné ředitelky Central Group Michaely Tomáškové není současná krize nepřekonatelná. „Až alespoň jeden z problémů ustoupí, situace bude lepší,“ říká v podcastu Právo & Byznys, kde se sešla se seniorní advokátkou z PRK Partners Kristýnou Faltýnkovou. Situaci v hlavním městě podle Tomáškové komplikují také blížící se komunální volby. „Ty jsou klíčovým okamžikem pro život všech připravovaných staveb v Praze a vyčkáváme, jak to dopadne. Není to nejrůžovější období pro stavby,“ říká.

Pražský trh s nemovitostmi nabídl zájemcům na konci prvního čtvrtletí letošního roku pouze 3200 nových bytů. Dokončených a připravených k nastěhování jich bylo jen 233. Vyplývá to z údajů a statistik developerské společnosti Central Group. Ještě před 10 lety si přitom mohli kupující vybírat z více než desetinásobného počtu dokončených volných bytů. Nadto podle indexu dostupnosti bydlení, který pravidelně sestavuje, je teď na koupi nového sedmdesátimetrového bytu potřeba už 17,3 hrubých ročních pražských mezd. „Ta data jsou chmurná a je potřeba něco změnit. Tato doba už trvá nějaký čas a stále se nic nezměnilo,“ říká v podcastu Právo & Byznys výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Hlavním důvodem prohlubujícího se deficitu nových bytů v Praze je pak podle expertů jejich pomalé povolování. Pomoci s tím měl nový stavební zákon, který se zasekl v legislativním procesu. „Otázka je, kdy nás nový zákon čeká. Už proběhla novelizace, která posunula účinnost, aby vznikl časový prostor pro diskuse. Nevíme ale, jak dlouho budou diskuse trvat a kdy dojde k realizaci,“ přibližuje seniorní advokátka Kristýna Faltýnková, která působí v PRK Partners.

Podcast Právo & Byznys pro vás připravujeme ve spolupráci s INFO.CZ.

Pod vlivem ruské agrese na Ukrajině a mnohdy těžkopádného schvalování sankcí na evropské úrovni je připravována nová právní úprava uplatňování mezinárodních sankcí. Jak vysvětluje Bohumil Havel, vědecký pracovník Akademie věd a spolupracovník PRK Partners, České republice přijde vhod nový nástroj zamýšlený navrhovanou legislativou – národní sankční seznam – který umožní uplatnit sankce vůči určitému subjektu za předpokladu, že zápis na evropský seznam trvá příliš dlouho, popřípadě je neprůchodný. O parametrech národního seznamu, mechanice zmražení majetku a limitech daných ústavním pořádkem blíže v novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě, který pro vás připravil Martin Frolík, specialista na compliance & regulatory problematiku.

Vaše pravidelná dávka právních novinek je zpět a opět přináší to nejzajímavější, co vyplynulo z legislativního a judikatorního vývoje během uplynulého měsíce.

Co zaznělo tentokrát? Martin Frolík a Kristýna Faltýnková pohovořili o navrhované regulaci nikotinových sáčků, která je předmětem zájmu médií s ohledem na rostoucí závislost dětí a mladistvých na těchto produktech. Na přetřes přišla i změna povinné registrace k DPH nebo problémy novely zákona o skutečných majitelích v kontextu upozornění Evropské Komise na vadnou implementaci směrnice.

Tento díl uzavírá přehled judikátů vyšších soudů, mezi nimiž vyčnívá rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se nezabavitelné částky při výkonu rozhodnutí nebo judikát Nejvyššího správního soudu o zdanění bitcoinů.

"Spíše pomáhat než trestat." Tento přístup zvolil Úřad pro ochranu osobních údajů ve vztahu ke všem subjektům, pro něž plynou povinnosti z proslulého nařízení o ochraně osobních údajů, známého též pod zkratkou GDPR. Je ale tato pozice udržitelná za situace, kdy některé nadnárodní, převážně technologické, společnosti mnohá ustanovení GDPR nerespektují? Jak se změnil život Evropana od vstupu nařízení GDPR v účinnost a zda byl haló efekt ohledně drakonických pokut oprávněný, objasní Jaroslav Seborský, specialista PRK Partners na problematiku ochrany osobních údajů. Poslech nového dílu Práva k Ranní Kávě Vás přesvědčí, že ochrana osobních údajů toho přináší mnohem víc než jen povinnost odsouhlasit cookies na webových stránkách."Spíše pomáhat než trestat." Tento přístup zvolil Úřad pro ochranu osobních údajů ve vztahu ke všem subjektům, pro něž plynou povinnosti z proslulého nařízení o ochraně osobních údajů, známého též pod zkratkou GDPR. Je ale tato pozice udržitelná za situace, kdy některé nadnárodní, převážně technologické, společnosti mnohá ustanovení GDPR nerespektují? Jak se změnil život Evropana od vstupu nařízení GDPR v účinnost a zda byl haló efekt ohledně drakonických pokut oprávněný, objasní Jaroslav Seborský, specialista PRK Partners na problematiku ochrany osobních údajů. Poslech nového dílu Práva k Ranní Kávě Vás přesvědčí, že ochrana osobních údajů toho přináší mnohem víc než jen povinnost odsouhlasit cookies na webových stránkách.

Příchod online soudnictví i do českého prostředí je jen otázkou času, říkají v podcastu Právo & Byznys ředitelka odboru informatiky ministerstva spravedlnosti Elena Ransdorfová a Of Counsel advokátní kanceláře PRK Partners Zbyněk Loebl.

„Ze začátku to bude možná kontroverzní, ale potom si na takovou inovaci zvykneme. Stejně jako v případě datových schránek,“ říká Ransdorfová. Podle Loebla je ale současně potřeba si uvědomit, že rychlé řešení bude špatné řešení.

Jak velkou inovací by byla výuka řešení konfliktů už na školách? A jaké inovace se podařilo justici dosáhnout ve spolupráci s policií? I to debatují Elena Ransdorfová a Zbyněk Loebl v podcastu Právo & Byznys. Podcast Právo & Byznys pro vás připravujeme ve spolupráci s INFO.CZ.

Co nového se děje v oblasti veřejného zadávání? Jak hodnotit dopad udržitelnostní legislativy do oblasti public procurementu? Znamená udržitelnost či odpovědnost u tendrů automaticky dramatický nárůst ceny zakázky, nebo existuje chytrý způsob, jak zakázku koncipovat odpovědně a přitom bez přílišných dopadů na cenu? A jak se v oblasti veřejných zakázek projevila válka na Ukrajině? Tyto a další otázky zodpoví Martinu Frolíkovi Jaroslava Malcová, advokátka PRK Partners, v dalším díle podcastu Právo k Ranní Kávě.

Právo je neustále v pohybu. Platí to i o pořadu Právo k Ranní Kávě, v jehož rámci budou nově vydávány samostatné podcasty věnované novinkám z českého právního prostoru. Nadále se však můžete těšit na moderátory Martina Frolíka a Kristýnu Faltýnkovou, kteří pořadem budou provázet. Tento pilotní díl se zaměří na připravované (popř. projednávané) legislativní návrhy, dotýkající se tak zásadních otázek jako jsou whistleblowing, kauza Bečva, dvojí kvalita potravin a mnohé další. Přehled legislativních novinek okoření souhrn nejčerstvější judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu, tentokrát s tematikou pracovněprávní a občanskoprávní.

Veřejné obchodování může firmám přinést nové peníze, které jim zachovají nezávislost. I proto se kolem burzy točí řada známých jmen. „Zájem mají desítky firem ročně. Ne pro všechny firmy je to ale vhodné. Některé se zaleknou procesu, který nějakou dobu trvá. Jiné firmy zase mají zkreslené představy o své valuaci,“ říká v podcastu Právo & Byznys Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha. Současná ekonomická situace současně podle Martina Aschenbrennera, partnera advokátní kanceláře PRK Partners, vstupu na burzu nahrává. „Snižující se hodnota peněz a stoupající úrokové sazby v inflačním prostředí by mohly do budoucna nahrávat právě akciovému kapitálu,“ říká.

Podcast Právo & Byznys pro vás připravujeme ve spolupráci s INFO.CZ.

Kyberkriminalita, tj. kriminalita páchaná v prostředí informačních a komunikačních technologií, je fenoménem, jehož potenciální nebezpečnost roste s pokračujícím přesunem mnoha ekonomických i mimoekonomických aktivit do kyberprostoru. Co začínalo v 90. letech jako počítačová kriminalita spočívající v crackování softwaru a tvorbě pirátských kopií, se vyprofilovalo jako mocenský nástroj hybridních válek. O tom všem – pirátství, hackingu a některých dalších nelegálních činnostech provozovaných na internetu – pohovoří Michal Matějka, Partner PRK Partners, specialista na právo informačních technologií a host dnešního pořadu. Nebude chybět ani přehled nejčerstvějších právních novinek od našeho moderátorského dua Martina Frolíka a Kristýny Faltýnkové.