Přepište dějiny

Někdo v létě jede do hor, někdo k moři, Přepište dějiny si vyrazily do muzea. První z našich prázdninových procházek zamíří do expozice dějin, konkrétně části 19. století v Národním muzeu a průvodcem bude historik Martin Sekera. Proč si zakladatel Sokola nechal vycpat svého psa, jak vypadala lebka Karla Hynka Máchy a co všechno můžete potkat na stole hojnosti vědeckého poznání mapujícím vědecké poznání od konce 16. století? A pokud by vám krátká procházka nestačila, na portálu Gazetisto najdete její o hodně delší verzi.

Obraz Jana Husa se proměňoval a pragmaticky využíval už od 15. století. Ale až národní obrození a dvacáté století s ním skutečně zamávaly. Ze středověkého katolického kněze jsme už udělali mučedníka pro národ, sociálního reformátora i prvního komunistu. Jak se komu hodí. Stranou tak zůstal jeho boj za pravdu, asi se nehodil. V bonusu na portálu Gazetisto tentokrát dojde také na Husa ve filmu - raději Vávrův komiksový patos nebo Svobodovo hledačství a tápání?

Olomouc jako centrum Moravy, církevní město, nebo univerzitní? A co ten orloj? Je to sorela nebo středověk? A jak s tím vším souvisí Krčmáňská aféra nebo takový Evžen Rošický. Podcast Přepište dějiny 15. června zastavil při svém putování po Česku právě v Olomouci. V bonusu na portálu Gazetisto pak jako obvykle zvídavé otázky olomouckého publika. V DeníkuN pak nemůže chybět jako každou středu seriál Přepište dějiny, tentokrát taky na téma Olomouc.

Rituální pověra, mandelinka bramborová vysazená u nás imperialisty, Akce Neptun, Palachův studený oheň... Fake news nejsou žádná moderní vymoženost. Jaké jsme už zažili a proč jim pořád věříme? Podcast Přepište dějiny tentokrát vznikal na zahradě u grilu, ale témata probírá vyloženě vážná. V bonusu na portálu Gazetisto pak navíc mýty o Jaltě 1945, vysílačce Vltava v roce 1968, Atentát na kulturu, Svědectví od Seiny nebo o tom, jak Havel nezavřel slovenské zbrojovky. A jako každou středu na stejnou notu také článek v DeníkuN.

Přepište dějiny při své návštěvě ve Zlíně nemohly vynechat vilu Miroslava Zikmunda. Do jejích zákoutí nás vzala ředitelka nadačního fondu Zikmundova vila Magdaléna Hladká. Užijte si malou ochutnávku, a pokud byste chtěli slyšet celou návštěvu v místech, kde žil legendární cestovatel, najdete nás na Gazetistu.

Na konci května natáčel podcast Přepište dějiny svou zlínskou epizodu přímo v Komenského parku ve Zlíně v rámci Zlín film festivalu 2022. Byl Tomáš Baťa kapitalista nebo vybudoval sociální projekt? Mohl Jan Antonín jednat jinak? Jak místní brali poúnorové přejmenování města na Gottwaldov a jak se jim líbil film Botostroj? V bonusu na Gazetistu podporovatele čeká ještě diskuse, kterou s oběma autory podcastu a festivalovým publikem vedl Vladimír Kroc. Samozřejmě ani tentokrát nechybí článek na baťovské téma také ve středečním DeníkuN. A v pátek se ještě můžete těšit na další zlínský bonus - tentokrát z vily Miroslava Zikmunda.

Přepište dějiny se tentokrát vydaly do Staré Boleslavi a přímo v bazilice sv. Václava natočily díl o tom, jak a kdo všechno v minulosti politicky využil, zneužil a překroutil odkaz svatého Václava. A známe vůbec tohoto světce? Nebo jsou to jen legendy, které si vždy naplníme svým obsahem? Na Gazetistu pak ještě můžete získat více než hodinový bonus, kde Martin Groman a Michal Stehlík odpovídají na otázky publika, a stále se dost točí kolem Václava a jeho tradice. A stejné téma jako obvykle také v DeníkuN.

Masakr polských důstojníků v Katyni v roce 1940 je dodnes symbolem překrucování a přepisování dějin a do současnosti komplikuje polsko-ruské vztahy. V bonusové části na Gazetistu navíc osudy spisovatele Kožíka a patologa Hájka, kteří do Katyně vyjeli na příkaz nacistů. A po zbytek života se s tím vyrovnávali. Stejné téma vás čeká samozřejmě také tento týden v DeníkuN.

Seriál věnovaný událostem roku 1942 uzavřeme bonusovým rozhovorem s historikem Vojtěchem Kynclem. Věnuje se období protektorátu a speciálně činnosti výsadku Silver A v Pardubicích a okolí, obci Ležáky nebo Lidicím. Úvod hovoru patřil ale historicky doložitelným okolnostem útoku na Reinharda Heydricha přesně před 80 lety. Byl v zatáčce s Gabčíkem a Kubišem také Valčík? A měl zrcátko? Kolik nacistů padlo při boji v kostele? Měli výsadkáři v Resslovce samopal? A proč kopali onu velkou díru z krypty do kanalizace a kopali ji? Celý rozhovor pak najdete na Gazetistu.

Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. Důsledkům atentátu se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.