Přepište dějiny

16. března 1939 byl první den Protektorátu Čechy a Morava, toho dne byl vyhlášen. Nejen v prvních týdnech, ale v mnoha ohledech po celou dobu navazoval na instituce a síly druhé i první republiky. Do jaké míry byl „náš“ a do jaké „jejich“? Podporovatelé na Gazetistu pak v bonusové části zjistí, jak první den protektorátu prožil filmový magnát Miloš Havel nebo jak okupace změnila život spisovatele Františka Kožíka. Ode dneška najdete Přepište dějiny textově také v Deníku N.

Nedávno vydala knihu o třech ženách své rodiny - matce a babičkách. Ženách, které nebyly jen přívažkem svých úspěšných a dokonce slavných mužů, ale byly samy za sebe. Zde malá ochutnávka, plnou verzi najdete na Gazetistu.

V pražských ulicích se nestřílelo příliš často. Barikády tu ale nevyrostly poprvé až v květnu 1945, ale i v roce 1848. Jaké bylo české „jaro národů“ a nezbyla nám z toho jenom Nohavicova odrhovačka?

Chcete "Přepište dějiny" poslouchat s bonusy a dalšími obsahy? Od března na Gazetistu.

Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl nadvakrát. Původní verzi natočenou před týdnem jsme vzhledem k vývoji  zahodili a povídali jsme o dějinách Ukrajiny a o rozdílech mezi historickou zkušeností a historickým mindrákem a mnohém další ve vlaku, který nás uvážel na setkání s Přepište dějiny do Pardubic.

Únor roku 1948 bývá spojován s mnoha fenomény, jedním z nejviditelnějších byly Lidové milice. Jaká ale byla jejich role v komunistickém převratu a jaká později?

Politický bojkot nezažívají olympijské zdaleka poprvé. Bojkotovány byly hry v Sovětském svazu, stejně jak v USA. Zasáhl do nich terorismu, nacionalismus, všechny totality, války, politika. Až se zdá, že sport samotný zůstává tak nějak stranou. A to ještě nebyla ještě řeč o moci peněz.

Pro první bonusový rozhovor podcastu Přepište dějiny jsme k mikrofonu pozvali historika Jaroslava Šebka, který se zabývá dějinami katolické církve u nás. Témata tedy byla jasná, mýty spojené s církví a vírou, osudy kardinálů Tomáška, Vlka i Duky. A také to, kdo současného primase vystřídá a proč kolem výběru panuje takové tajemno a proč nám to vlastně vadí.

Připomínáme si víc Chartu 77 a její étos nebo Antichartu a její „étos“? Řešíme stále dokola několik dobových celebrit, které podepsaly propagandistické provolání, ale ti, kteří to vymysleli a navlíkli, pozornosti unikají dál. Stejně jako připomínka odvahy prvních chartistů.

Filozofka Anna Hogenová vyvolala na počátku roku rozruch svým výrokem, že i dnes žijeme v totalitě, a to v horší než v té před rokem 1989. Oblíbené srovnávání dneška a minulosti ale populární filozofku nezradilo zdaleka poprvé.