Pro(fi) účetní

Její první štací byla Hypoteční banka, do níž nastoupila v roce 1997 na pozici hlavní účetní a prostředí bank včetně související regulatoriky ji postupně přirostlo k srdci. Po pěti letech přestoupila do řad účetních specialistů České spořitelny, než přišla výzva, kterou dnes zpětně hodnotí jako největší a nejtěžší na své profesní cestě. Z pozice hlavní účetní pomáhala budovat Equa bank, což ji však natolik vyčerpalo, že si od bankovnictví potřebovala oddechnout. Jenže má ráda výzvy, a tak po krátké pauze se jako účetní pustila do projektu Sečteno, které ji osobně přivedlo k automatizaci a digitalizaci účetnictví a zbýval již jen krůček k založení vlastní účetnictví kanceláře. Po osmi letech se vrátila opět do banky – do ČSOB. Hostem již 60. epizody podcastu Pro(fi) účetní byla Jolana Pražáková.

Do banky ho přivedla na popud kamaráda brigáda během vysokoškolského studia a již v ní zůstal. Začínal v provozu a administrativě, aby postupem času přes back-office karetních operací přešel plně do divize financí a k účetní metodice. Během své působnosti vedle té běžné účetní bankovní rutiny zažil přechod banky na IFRS, proces IPO, akvizice a fúze. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní něco z toho účetního dění v bance poodkryl Jan Novotný, senior manažer účetnictví, daní a IFRS reportingu ve společnosti MONETA Money Bank, přičemž stranou nemohl zůstat ani model očekávaných úvěrových ztrát a jeho dopad do účetní závěrky. 

Stál u zrodu automatizace bankovních operací, u systému ABO, který se dodnes používá v mezibankovním platebním styku a jako autor variabilního symbolu stále ovlivňuje obsahovou náplň bankovních převodů. Byl počátek 80. let, po studiích a po vojně nastoupil do ČSAD a začínal se formovat jeho vztah k technice automatizace. V ČSAD měl řadu let na starost vývoj informačního systému, automatizoval procesy a využíval roboty. Po revoluci se pustil do vývoje účetního systému a též do vlastní účetní praxe, přičemž neustále hledá řešení, jak nepořizovat to, co již jednou bylo pořízeno a jako minimalizovat počet vlastních úkonů. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní povídal Karel Jačko a stranou nezůstaly ani e-faktury.

Koncertní činnost zahájila vystoupením v Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka v lednu 1896 a letos tak zažívá Česká filharmonie již 127. koncertní sezónu. Český symfonický orchestr, jemuž se dostalo světového uznání, domácím zázemím je nadále historická budova Rudolfina a jehož finančním ředitelem je již 12. rokem Ondřej H. Matyáš. Než do České filharmonie nastoupil působil v Člověku v tísni jako finanční manažer pro misi v Afgánistánu a skrz současného člena dozorčí rady této neziskové organizace má vhled do realizace a finanční stránky řady dalších projektů. Zajímavosti a účetní specifika spojená s těmito dvěma organizacemi a jejich činnostmi jsme rozpovídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní a stranou nezůstal ani obecný pohled na controlling v neziskových organizacích, kterému se Ondra věnuje ve své pedagogické a publikační činnosti. 

Nemovitosti bývají významnou složkou aktiv účetních jednotek a u vybraných typů je na nich postaven celý business, ať již v rovině výstavby za účelem prodeje nebo držby a pronájmu. Zároveň není asi jiných nefinančních aktiv, u nichž může docházet tak k zásadním rozdílům mezi tržním a historickým oceněním. Důsledkem jsou účetní pravidla požadující reálné ocenění v účetních výkazech, případně jen uvedení takové informace v příloze. Jsme tak v účetní praxi nuceni komunikovat se znalci a podkladem pro účetní zachycení se stávají znalecké posudky. Pohled na nemovitostní trhu a práci znalců jsme probrali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, jejímž hosty byl Jiří Skotnica a Tomáš Seidl, znalci v oblasti oceňování nemovitostí působící ve znalecké kanceláři poradenské společnosti RSM.

Motivy realizace podnikových přeměn, zejména fúzí či rozdělení, mohou mít nejrůznější povahu. Z pohledu daní by měly být daňově neutrální, přesto lze nalézt řadu příkladů přeměn, které daňově neutrální nejsou a mnohdy jsou buď na samé hranici zneužití daňového práva nebo ji dokonce překračují. Nápomocné tomu přitom mohou být účetní souvislosti. Vybrané situace přiblížil v dalším podcastu Pro(fi) účetní Jáchym Lukeš, který na účetní, právní a daňové aspekty zneužití práva při přeměnách zaměřil svoji disertační práci. Stranou tak nezůstal ani dlouhodobý výzkum přeměn v ČR realizovaný na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze a jeho působnost v této oblasti na Specializovaném finančním úřadu. 

Právník a technologických nadšenec, co si libuje v datech a informačních systémech, od nichž je velmi blízko i k účetnictví, které pokládá za poměrně silně regulovanou činnost a nejde přitom ani tak o zákon o účetnictví či související daňové předpisy. Nešvar spatřuje v leckdy laxním přístupu k práci s (osobními) daty a v jejich ochraně, ač sám GDPR považuje za skvělou věc. O tom, jaké povinnosti by si účetní měli uvědomovat a co by měli mít vyřešeno ve svých zpracovatelských smlouvách se v další epizodě podcastu Pro(fi) rozpovídal Jan Bárta, partner advokátní kanceláře Barta Legal, a stranou nezůstala ani role účetních v oblasti AML a padla též otázka, zdali má mít účetní svého advokáta a proč?  

Slovy „já to zkusím, nemůžu nic ztratit“ nastoupila po absolvování vysoké školy do auditu poradenské společnosti KPMG, jedné z Big4, a doslova tam vyrostla. Dnes po více jak 20 letech působí jako senior manažer v oddělení Risk consulting, do něhož spadají i účetní služby, ale nejde přitom o vedení účetnictví. Podstata tkví v řešení metodických otázek, použití IFRS, zpracování konsolidací či nově ESG. Větší detail současné agendy tohoto oddělení představila Eva Fryjaufová, s níž jsme si povídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, a stranou nezůstaly ani její začátky a její osobní pohled na vnímání účetní profese.

Bude nás asi málo v té účetní a auditorské profesi, kdo by ji neznal, nepotkal nebo od ní něco nepřečetl. Mnohé z nás svým působením na Vysoké škole ekonomické v Praze formovala a o mnohé se svými počiny v účetní a auditorské profesi zasloužila. A nepolevuje, ač to letos bude již 55 let od konce jejích vlastních vysokoškolských studií. Byla předurčena k výuce na středních odborných školách, zůstala na VŠE, vedla katedru finančního účetnictví (a auditingu), spoluzakládala Komoru auditorů ČR a působila v jejím prezídiu, stejně tak byla v prvním prezídiu Rady pro veřejný dohled nad auditem, působí v redakčních radách a stále zastupuje Fakultu financí a účetnictví VŠE v Národní účetní radě a tvoří její interpretace. Ač výčet všech aktivit prof. Libuše Müllerové by byl sám na jednu pořádnou odbornou knihu, pokusili jsme je společným povídáním shrnout v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní. 

Začínala jako asistent auditora v BDO, odkud se po čtyřech letech přesunula do Pwc a začala se orientovat na účetní poradenství. Z prvního angažmá si odnesla dekret auditora. Z druhého ACCA vzdělání a zkušenosti z řady projektů zaměřených na implementaci účetních pravidel. V roce 2015 přišla nabídka a její rozhodnutí přejít z poradenství do korporace, konkrétně účetního oddělení společnosti T-Mobile Czech Republic. Dnes ve společnosti působí jako Accounting, Tax & Treasury Director a v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní Pavlína Krejčí poodkryla něco z toho, jak zpracování účetnictví a výkaznictví ve společnosti začleněné do skupiny Deutsche Telekom vypadá a probíhá.