Prostor X

Svým břitkým humorem baví Tomáš Břínek alias TMBK český internet 14 let a nedostatkem inspirace při tom rozhodně netrpí. Česká republika ho „furt překvapuje“. Největší limity cítí ze strany sociálních sítí. Koláže, se kterými sbíral první lajky na Facebooku, by dnes na stejné platformě publikovat nemohl, během pár hodin by byla jeho stránka zablokovaná. „Kdysi jsem mohl udělat Hitlera, co přijde do pekárny a chce půlku Šumavy. Teď už ne,“ říká digitální umělec a influencer s tím, že vtipy o nacistickém vůdci mu byly zpětně odstraněny i z fotogalerie. Aby tvůrčí omezení minimalizoval, nutí ho to být kreativnější a hledat stále nové cestičky. Možnost svobodně se projevit je pro něj klíčová, i když se rozhoduje, s kým bude spolupracovat. Častokrát nabídky odmítá.

„Málokterá rodina odevzdala téhle republice a boji za svobodu a nějaký vlastenecký étos v tom nejlepším slova smyslu víc než rodina bratří Mašínových,“ myslí si režisér Tomáš Mašín. Záměrně své vyjádření nevztahuje pouze na sourozence Josefa a Ctirada, stejnou míru odvahy podle něj projevily jejich matka se sestrou. Bez nich by se jeden z největších příběhů studené války dost možná ani neodehrál. Pro režiséra bylo proto důležité vytáhnout ženské postavy na světlo a mít je napříč celým filmem, což se spoustě lidí hrubě nelíbilo. Testosteronový mýtus ale není jediným, který Mašín snímkem Bratři narušuje. Už teď se dočítá, že je „hajzl“, a s blížící se premiérou naplánovanou na 26. října očekává, že invektiv bude přibývat, protože „v naší zemi má na příběh bratrů Mašínových názor skutečně každý.“

Že by Státní ústav pro kontrolu léčiv neplnil povinnosti, slyším poprvé, pozastavuje se jeho dosavadní ředitelka Irena Storová nad kritikou ministra Válka. Ta zaznívá krátce po jejím odchodu z funkce, přitom osobní setkání s šéfem rezortu zdravotnictví, ani hodnocení její práce nenasvědčovala tomu, že by selhávala. Lékový ústav není podle ní všespásný, je jedním z řady subjektů ovlivňujících dostupnost léků, nezajišťuje jejich výrobu a systém, jehož vznik Storová iniciovala, informuje pouze o dodávkách léčiv do ČR, nikoli o tom, kde jsou v prodeji. „Aby tohle mohla dělat státní instituce, tzn. mít online připojení na skladové zásoby v lékárnách, je potřebná legislativa a taky vůle a upřímně, když jsme o tom v minulosti jednali s lékárníky, většina z nich tomu nebyla příliš nakloněna,“ říká.

Sebereflexe nám nechybí, je přesvědčená Markéta Pekarová Adamová. S čistým svědomím může předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 říct, že vláda si je vědoma svých chyb a dělá, co může. Každý se o tom bude moct přesvědčit, chce to ale čas. „Nejde všechno vyřešit okamžitě nějakým zázračným receptem,“ brání vládní pětikoalici přirovnáním k silničářům. Veřejné finance je potřeba opravit stejně jako vozovku a je trochu nespravedlivé se kvůli tomu zlobit, protože jde o kroky nutné k tomu, aby jednou vše znovu fungovalo. Necouvá ani ze svého přesvědčení, že Igor Stříž neměl být jmenován nejvyšším státním zástupcem. Jeho odvolání je podle ní stále ve hře.

Svou kandidaturu do Evropského parlamentu vysvětluje Danuše Nerudová záměrem aktivně hájit národní zájmy v Bruselu, protože neexistuje oddělená evropská a domácí politika. „Brusel jsme my,“ říká s tím, že už tak zaostáváme a bez EU nepřežijeme. Jiné motivace odmítá a brání se i kritice, kterou vyvolalo její vyjádření, že pokud by padla vláda a ona byla požádána sestavit novou, výzvu by přijala. Její slova byla vytržená z kontextu, navíc na danou hypotetickou otázku, neexistuje podle ní správná odpověď. „Kdybych odpověděla, že ne, v titulku by bylo napsáno, že Nerudové je jedno Česká republika,“ je bytostně přesvědčená a upozorňuje na nebezpečí „doby titulkové“, která generuje mylné závěry.

„Zpětně je vidět, že jsme skutečně proráželi nějakou cestu, ale v tu chvíli to nevidíte,“ ohlíží se za víc než třicetiletou historií Radia 1 hudební publicistka a dýdžejka Jana Kománková. Do prvního českého soukromého rádia nenastupovala v roce 1993 s vědomím, že bude s kolegy „přepisovat dějiny“ rozhlasového éteru. Chtěla pouštět písničky a byla nadšená, že muziku, kterou má ráda, může posílat dál, přičemž největší výzvou bylo zvládnout mezi vstupy přehodit a přetočit kazety, ze kterých se přehrávaly reklamy. Radost z toho, že můžou dělat, co je baví, a patřičná dávka kreativity ale pomohly zvítězit nejen nad dřevními technologiemi, ale i překonat složité období změny majitelů, kteří z nich chtěli udělat „normální rádio a eliminovat divnosti“, a vydržely jim dodnes.

„Nejsem ministr cenotvorby a nesedím na ministerstvu, kde bych ráno se svými poradci vzal tužku a řekl: Dneska chleba za 23, kilo jablek za 38 a kostka másla za 41,“ argumentuje Marek Výborný, který přesně před dvěma měsíci vystřídal v čele resortu zemědělství svého stranického kolegu Zdeňka Nekulu. Od té doby podle svých slov vyvíjí tlak na všechny části potravinové vertikály, aby jejich marže byly přiměřené. Pokud by nabyl dojmu, že je například obchodní řetězce výrazně přestřelily a český spotřebitel na to doplácí, mohl by být uplatněn Zákon o cenách. Ten ale spadá pod ministerstvo financí, Výborný sám žádný nástroj kromě onoho neformálního vlivu nemá. „Rozumný člověk pochopí, že ve finále je to o tom, jestli všichni dodrží fér pravidla,“ věří.

Místopředseda sněmovny Jan Skopeček považuje stranického kolegu z ODS Pavla Blažka za jednoho z nejlepších ministrů ve vládě, jeho setrvání v čele resortu spravedlnosti proto vnímá jako pozitivní věc. Nepopírá, že jeho schůzka s podnikatelem Martinem Nejedlým, byla politickou chybou. Nechce ji zlehčovat, na druhou stranu ho intenzita, s níž na ni zareagovaly média i veřejnost, překvapily. Oceňuje, že prvotní „nešťastné vysvětlování“ chtěl ministr spravedlnosti napravit, a přijde mu „prapodivné“, že k tomu nedostal šanci. Že by celá kauza byla dominantním obrazem toho, jak vláda funguje, a ovlivnila výsledek příštích voleb, si nemyslí. Rozhodne, zda se podaří dotáhnout všechny reformy do konce a vysvětlit, proč jsou nezbytné.

Množství vody, které použijí k uvaření litru piva, z nich dělá světový unikát. Zatímco v jiných pivovarech padnou na výrobu tupláku víc než 4 litry životodárné tekutiny, Plzeňský Prazdroj stáhl spotřebu pod 3 a nošovický Radegast, který je jeho součástí, zašel ještě dál. Litr jednoho z nejoblíbenějších českých piv připravuje z 2,29 litrů vody. Nově navíc představil ležák Futur vyrobený ze vzduchu, jehož prostřednictvím chce poukázat na alarmující úbytek vody v krajině. „Pokud tady chceme být dalších 180 let, tak s krátkodobým přemýšlením v horizontu jednoho roku, dvou, pěti let se nikam nedostaneme,“ říká Ivan Tučník, který má udržitelnost v největším tuzemském pivovaru na starost. Bez toho, aniž by firmy reflektovaly svou společenskou odpovědnost, to podle něj do budoucna nepůjde.

Drahé potraviny si jednoduše vysvětlujeme kartely a nečestnými praktikami, ale skutečné příčiny jsou jinde, upozorňuje Petr Mlsna, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ze sektorového šetření, ve kterém kontrolní orgán srovnal vývoj cen pěti základních potravin od roku 2018, vyplývá, že nejvýrazněji výši marží u mléka, vajec, nebo kuřecího masa ovlivnila energetická krize a s ní související nejistota, co bude dál. Že by ÚOHS ve své činnosti selhal, Mlsna odmítá. „Nad trhem bdíme, a to velmi bedlivě, ale nejsme cenotvorný orgán. Nežijeme před rokem 89, aby tady byla státní instituce, která vstoupí do trhu a řekne: Tato cena je již neetická. Cenu určuje nabídka a poptávka,“ říká s tím, že řešením je drahé zboží nekupovat, nebo změnit spotřební návyky.