V minulém týdnu jsme opět hovořili s Dušanem Neumanem, publicistou, žijícím čtyři desítky let ve Spojených státech amerických, o proměnách Ameriky, o věcech, o nichž se v našich médiích moc často nemluví. Například o tom, jak se americká ekonomika rozjela po uvolnění nesmyslného počtu regulací. Když Donald Trump nastoupil, měl státní registr vyhlášek a regulací nějakých 160 000 stran. Dnes jich má něco kolem 65 000. Jakmile se ekonomika uvolnila od té záplavy vyhlášek a regulací, otřepala se a rozjela. Uvolnily se také nesmyslné ekologické předpisy. Americká společnost vždy byla – a ještě stále víceméně je – založena na individualitě. Ale demokraté prosazují naprostou kolektivizaci, což je podle Dušana Neumanna zrada amerického principu, nehledě na to, že jak z vlastní zkušenosti víme, je kolektivizace cesta do pekel. Zbavuje lidi odpovědnosti za sebe sama i iniciativy – a vytváří se generace čirých konzumentů. Jednou z nejdůležitějších pasáží našeho minulého rozhovoru bylo povídání o degradaci a obrovské ideologizaci humanitního vzdělání v Americe. Dušana Neumanna vítám ve studiu i dnes. 3. díl, 18.10.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Změna.“ To je slovo, které v naší době patří k těm nejfrekventovanějším. Změny se dějí a není jich málo. Pro většinu lidí více, než jsou ochotni unést. Zatím však víceméně zůstáváme v klidu, protože se žádná ze změn nijak fatálně nedotkla životní úrovně celé společnosti. Můžeme se ale dočkat i razantních proměn? Kdy a jak budou probíhat? To se možná dozvíme od našeho dnešního hosta, který mimo jiné říká: „Musí přijít změna v ekonomickém chování, a to tím, že se globální ekonomické snahy začnou převádět do lokálních. Máme velký problém s globalizací, tedy s tím, že firmy začaly spoustu svých činností přenášet tam, kde je levná pracovní síla, produkty se vyrábějí ve vzdálených lokalitách, nikoli co nejblíže zákazníkovi.“ A dodává, že globalizace sama sebe vyčerpala a že svět je v rukou politických manipulátorů. Více se o těchto tématech dozvíme v telefonickém rozhovoru, ve kterém budeme hovořit s česko-americkým ekonomem Milanem Zeleným, emeritním profesorem Fordham University v New Yorku, který se zabývá zejména obory produktivity práce, teorií řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. 1. díl, 15.10.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Ve Spojených státech se vyskytl velký a závažný problém – změnila se forma mediální práce. Sdělovací prostředky přešly od úkolu informovat o tom, co se děje, k ovlivňování a komentování toho, co se děje. V americkém školství bohužel humanitní oblast degradovala do podoby, kterou ovlivňuje politická korektnost. Je velmi těžké srovnávat titul člověka, zabývajícího se nukleární fyzikou, s titulem někoho, kdo studuje genderový problém transvestitů. Ano, z obojího můžete mít doktorát. Ale v nukleární fyzice musíte něco umět. Ekologičtí aktivisté jsou stále horší, mnozí už ani nechápou trojčlenku. To je jen několik postřehů z rozhovoru, který jsme vedli přesně před týdnem s publicistou Dušanem Neumannem, žijícím už skoro čtyři desítky let ve Spojených státech amerických. A mluvili jsme ovšem také o prezidentu Donaldu Trumpovi – a to jinak, než je v našich médiích zvykem. Dušana Neumanna vítám ve studiu i dnes. 2. díl, 11.10.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Praxe v dnešním liberalismu je taková, že vzniká čím dál větší množství škatulek, do kterých si řadí lidi a ze kterých nesmějí vylézt – což je pravý opak skutečného liberalismu. To je kastovní systém. Americký systém politické korektnosti dělí menšiny do čím dál menších menšin. Zeleným v Německu říkají také „Strana zákazů“. Jsou to největší vynálezci dalšídch zákazů a příkazů. Liberalismus se extrémně vymezuje proti padlým a bezvýznamným protivníkům, jako je například Ku Klux Klan, který už nejspíš nikdy nevstane z mrtvých, ale kolem islámu našlapuje nesmírně opatrně a po špičkách. To vše zaznělo v minulé části rozhovoru s matematikem, analytikem a komentátorem Marianem Kechlibarem. A na konci jsme také hovořili i o tom, jak silně evropský liberalismus podcenil a zanedbal jedno zásadní téma, které se dnes ukazuje jako stěžejní – téma islámu. A v rozpravě o těchto otázkách budeme s Marianem Kechlibarem pokračovat i v této části. 3. díl, 08.10.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Svobodní lidé by nejen měli být ozbrojení a disciplinovaní, ale měli by mít dostatek zbraní a munice, aby uhájili svou nezávislost před kýmkoliv, kdo by je chtěl utlačovat, včetně jejich vlastní vlády.“

A ještě jeden citát: „Všichni lidé jsou stvořeni jako sobě rovni a jejich stvořitel je opatřil určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří život, svoboda a usilování o štěstí. K zajištění těchto práv se ustavují vlády. Jejich spravedlivá moc vyplývá ze souhlasu těch, kterým vládnou. Kdykoli se nějaká forma vlády zprotiví těmto cílům, mají právo ji změnit nebo zrušit.“

Určitě jste poznali slavné citáty dvou nejvýznamnějších zakladatelů Spojených států amerických, prvního a třetího amerického prezidenta, George Washingtona a Thomase Jeffersona. Právě tyto dva citáty patří k těm nejčastějším, po kterých lidé sahají, když chtějí charakterizovat podstatu USA, jejich demokracii a zejména svobodu. Právě kvůli této podstatě mnoho lidí po desetiletí či staletí k USA vzhlíželo. Demokracie byla silná, svoboda neporazitelná, což bylo vidět zejména v oblasti svobody slova. Jenže svět se mění a změna se nevyhýbá ani jediné dnešní supervelmoci. Jaké jsou dnes Spojené státy a jakými změnami procházejí? O tom všem hovoříme s publicistou Dušanem Neumannem, který v USA žije už bezmála 40 let. 1. díl, 04.10.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Liberalismus je pojem, který, co se týká jeho vnitřního obsahu, už úplně vyčpěl… Ti, kdo se označují jako liberálové, by byli nejradši, kdyby volby končily jedním konkrétním způsobem a produkcí úplně konkrétního typu zákonů, a neví si rady s tím, když obyvatelstvo hlasuje jinak – to je jeden z fatálních rozporů toho, co si dnes říká liberalismus… Například americká levice se stále posouvá od touhy po mírně přerozdělujícím státě až po úplný socialismus. Jedna z věcí, která ji přitom úplně rozežírá zevnitř, je identitární politika, která úplně opouští představu člověka jako individua. To zavání novým apartheidem… A také ještě: Pokus o transplantaci původního liberalismu, tedy původní myšlenky individuální svobody, do muslimského světa úplně selhal. Tam, kdybyste sebrala všechny přesvědčené liberály, tak se vám vejdou do jednoho autobusu. Tak pravil Marian Kechlibar v předchozí části rozhovoru. A v podobném duchu budeme rozmlouvat i v tomto díle. 2. díl, 01.10.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Včelky mají problém. Je jich stále méně. A proto máme problém také my, lidé. Jsme v bezprecedentní situaci, kdy nás na planetě prudce přibývá, zemědělci se snaží všechny nasytit, ale včel naopak ubývá. Alespoň někde. Přitom jsou zásadně důležité. Ale jako by nám to vůbec nedocházelo. Vytrácí se úcta a včely jsou mnohdy vnímány jen jako pouhý nástroj na vydělávání peněz. V Americe se už třeba stává zvykem, že včelaři využijí snůšky medu, vyinkasují od farmářů poplatky za opylování stromů a rostlin, načež včelstva zlikvidují, a pořídí si nová. Naštěstí v Evropě na takový přístup nejsme moc zvyklí, máme zde včelu ještě stále jako jakéhosi partnera. Tyto a mnohé další informace jsme se dozvěděli v předchozí části rozhovoru od doktora Romana Linharta, absolventa Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, vědce, ekologa, autora knih o včelách a inovativních metod práce se včelami, který pracoval na Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky v pozici zoologa. A s ním budeme rozmlouvat o vztahu včel, přírody a člověka i v tomto díle. 2. díl, 27.09.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Liberalismus, latinsky liber, svobodný, liberalis, svobody se týkající, svobodomyslný, je politický směr, nebo také filosofický pohled, který stojí na tom, že svoboda je prioritní politická hodnota. Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii a má kořeny v evropském osvícenství. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu.“ Tolik slovníková poučka o liberalismu. Přiznávám, že pokud by v ní nebyla slova, že pojem „liberalismus“ může mít celou řadu významů, protože se v různých oblastech světa vyvíjel odlišně, bylo by těžké v této poučce poznat to, co se dnes za liberalismus běžně vydává, protože se zdá, že až příliš často se svou původní podstatou a nejvyšší hodnotou, tedy se svobodou, nemá už vůbec nic společného. A protože jsme si chtěli ověřit, jestli jsme v tom sami, nebo je nás takových víc, přizvali jsme si kolegu, který napsal velmi zajímavý text a nazval ho „O mezích liberalismu v teoriích a praxi, nebo proč jsem se s uplývajícími léty pozvolna přestal hlásit k označení liberál a proč si myslím, že evropský liberalismus má zásadní zanedbaný a možná fatální problém.“ Ano, mnohým už je jasné, že dnešním hostem je matematik, komentátor, analytik a spisovatel, autor knihy „Zapomenuté příběhy“ Marian Kechlibar. 1. díl, 24.09.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Včelaři říkají, že včely bez nás mohou žít, ale my bez nich ne. A rozhodně nejde jen o med. Vždyť včel jsou tisíce druhů, ale včel medonosných je jen část. Mnohem důležitější službou lidstvu a celé přírodě je jejich schopnost opylovávat rostliny. Právě proto jsou tak zásadně důležité – a v posledních letech také velmi ohrožené. Například ve Spojených státech jen vloni vymřelo 40 procent včelstev. Může za to na jednu stranu tuhá zima, na druhou stranu viry, užívání pesticidů nebo ztráta přirozených stanovišť. Problém ubývání včel se zhoršuje přinejmenším už od roku 2006. Jak je na tom Evropa a konkrétně Česká republika? Možná i v tomto případě stačí řeč čísel: v Evropě máme více než 84 procent rostlinných druhů a 76 procent produkce potravin přímo či nepřímo závislé na opylování včelou. A zdá se, že dívat se na problém mizejících včelstev s přezíravou otázkou: „Co to tu bzučí?“ už dlouho není na místě. Nejenom na tyto, ale také na mnohé další otázky se budeme ptát dnešního hosta, kterým je doktor Roman Linhart. 1. díl, 20.09.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Už dvakrát jsme od začátku září mluvili o školství – a dnes budeme v tomto tématu pokračovat. Dozvěděli jsme se například, že speciální školství není něčím objevným a moderním, jak se nám někteří lidé snažili namluvit. Už školský zákon z roku 1890 u nás myslel na výuku postižených dětí. Ve výuce handicapovaných dětí máme dlouholetou tradici a ti, kteří mají v této oblasti největší zkušenosti, tedy speciální pedagogové, upozorňují, že jsme byli na světové úrovni. A dodávají, že bývalé paní ministryni Valachové se ovšem téměř podařilo toto speciální školství zlikvidovat. Dnes na téma inkluze opět navážeme, samozřejmě s našimi hosty, kterými jsou předseda Asociace speciálních pedagogů Martin Odehnal, a dokumentarista Marek Tichý, jenž právě o inkluzi natočil dokument. 3. díl, 17.09.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz