Povídání nejen o kůrovci, ale také o normální, neideologické ochraně lesa s lesníkem, inženýrem Janem Štroblem zaujalo mnohé z vás. Možná proto, že mluví jako člověk, který má rád les, a skutečně mu na něm záleží. Není ani politik, ani aktivista. Inženýr Štrobl vyprávěl o normálních, přirozených věcech: třeba, že se vždy s kolegy snažil, když našli kůrovce, jej ihned likvidovat. Dnes se musí vyhlásit výběrové řízení a než je všechno hotovo, jsou napadeny další stovky stromů. Navíc dnes nikomu ze zodpovědných lidí nepřijde divné, že nákladní auta s pokácenými kmeny, napadenými kůrovcem, jej rozvážejí po celé republice. V tématu budeme pokračovat i dnes a hned na začátku si opět trochu zavzpomínáme. 3. díl, 27.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Loni 17. listopadu byla sobota. U nás jsme si připomínali výročí takzvané Sametové revoluce a ve Francii tentýž den začalo něco, o čem se od té doby občas mluvilo jako o novodobé revoluci – Hnutí žlutých vest. Pokud není revolucí, fenoménem je určitě. Co je to za úkaz? Jde o čistě francouzský fenomén, nebo se řadí do širšího proudu odporu vůči myšlenkové ideologii liberální demokracie?

Všichni o nich mluvili, ale jak je dnes běžné, mnozí diskutující neznali ani základní fakta. Žluté vesty vzbuzují emoce a vyvolávají mnoho debat a otázek, které zůstávají bez erudovaných odpovědí. V knize „Saturnin“ založí hlavní hrdina kancelář, která by měla uvádět romantické příběhy na pravou míru. Možná je na něco takového správný čas i v případě Žlutých vest. Proto jsme si pozvali jednoho z našich nejlepších znalců Francie, odborníka na mezinárodní politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Eichlera. 1. díl, 23.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Loni 17. listopadu byla sobota. U nás jsme si připomínali výročí takzvané Sametové revoluce a ve Francii tentýž den začalo něco, o čem se od té doby občas mluvilo jako o novodobé revoluci – Hnutí žlutých vest. Pokud není revolucí, fenoménem je určitě. Co je to za úkaz? Jde o čistě francouzský fenomén, nebo se řadí do širšího proudu odporu vůči myšlenkové ideologii liberální demokracie?

Všichni o nich mluvili, ale jak je dnes běžné, mnozí diskutující neznali ani základní fakta. Žluté vesty vzbuzují emoce a vyvolávají mnoho debat a otázek, které zůstávají bez erudovaných odpovědí. V knize „Saturnin“ založí hlavní hrdina kancelář, která by měla uvádět romantické příběhy na pravou míru. Možná je na něco takového správný čas i v případě Žlutých vest. Proto jsme si pozvali jednoho z našich nejlepších znalců Francie, odborníka na mezinárodní politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Eichlera. 1. díl, 23.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Inženýru Janu Štroblovi jsou lhostejné ideologie, módní nebo staré, politika a tím spíše politikaření. Jde mu o jeho milovaný les, o který chce pečovat s veškerými znalostmi a zkušenostmi, které nashromáždil. Jeho povídání o realitě českých lesů není radostné. Minule například řekl, že hlavním zlomem v péči o les na Šumavě bylo založení Národního parku Šumava – tehdy se poprvé přestala dělat ochrana lesa proti kůrovci. Nyní je na Šumavě asi 300 kilometrů uschlých původních lesů. Navíc je veřejnost, podle něj, pravidelně mystifikovaná médii, kde dostávají prostor zejména lidé, kteří si z přírody udělali ideologickou živnost, ale ve skutečnosti je jim příroda lhostejná. V našem povídání budeme dnes pokračovat. Začneme tím, jak se proti kůrovci postupovalo dříve a jak dnes. 2. díl, 20.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Většina žen k feminismu, ani jiným moderním ideologiím, netíhne. Zabývá se tím pouhá menšina, ovšem ta nejhlasitější – a proto to může vypadat, jakoby jim fandilo víc žen, než jak je tomu ve skutečnosti. A zkreslují to také média, která popřávají sluchu minoritním, ale hlasitým skupinám. Je důležité si uvědomit, že média – a to nejen u nás – jsou převážně levicová. Ani Evropská unie nemá s pravicí a jejími základními principy mnoho společného, naopak, silně tíhne k levici, socialistickému omezování svobody, kontrole a regulacím.

Kdo jste slyšeli náš minulý rozhovor s bloggerkou a komentátorkou Karolínou Stonjekovou, tak velmi dobře víte, že přesně toto byla její témata a výroky. Dnes v nich budeme pokračovat, a navíc pokročíme k dalším tématům. Jedním z nich bude například brexit, který je ještě zamotanější, než se po referendu zdálo. 2. díl, 16.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

K nejkrásnějším zážitkům, alespoň pro většinu lidí, patří pobyt v lese. Těžko najít něco jiného, co dokáže člověka tak uklidnit a psychicky srovnat, jako právě les. S lesem jsme spřízněni, což většina z nás ještě stále vnímá, a proto nás skutečně dokáže uzdravovat. Logicky na nás ale léčebně může působit jen tehdy, pokud on sám je zdravý. Právě to se v posledních letech příliš nedaří. Stále větší část lesů churaví – a nejen to. Umírají. Příčinou je malý brouk, kůrovec. Asi si ještě všichni pamatujeme na dobu před pár lety, kdy byl lýkožrout smrkový hlavní postavou zpravodajství. Vzpomeneme na rozdělení odborné i laické veřejnosti na dva tábory – kácet, nebo nekácet. A také si snadno připomeneme proklamace některých ekologů, aby se s kůrovcem nic nedělalo, že si příroda poradí a že se to všechno spraví tak nějak samo. Nespravilo – a je to naopak stále horší. Mnohonásobně horší. Mají naše lesy v současné podobě ještě nějakou šanci? Jaké jsou možnosti a jak bude vypadat les, který jsme tak důvěrně znali, za pár let? Právě o lese a o tom, jaká může být jeho, a tím pádem i naše budoucnost, si dnes povídáme s lesním inženýrem Janem Štroblem. 1. díl, 13.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Dnes začneme trochu jinak. Obvykle uvedeme rozhovor nějakým komentářem a teprve poté představíme hosta, ale dnes to uděláme obráceně. Takže vítám komentátorku Karolínu Stonjekovou. Udělala jsem to obráceně proto, že hned na úvod chci uvést váš citát, který velmi dobře charakterizuje vaše názory, tudíž je nade všechno představování. Je drobně drsný a zároveň se bez obav trefuje do něčeho, co charakterizuje dnešní dobu. Cituji tedy: „Žijeme ve zvláštní době, kdy z každého aspektu našeho životního stylu děláme politickou demonstraci. Jste líná holit si podpaží? Fajn, neholte se, vyfoťte se na sociální sítě a začněte tvrdit, že neholení je nová móda. Prostě udělejte ze svého podpaží kampaň a politickou záležitost.“ Nebo ještě z trochu obskurnějšího soudku: „Nestyďte se za svou periodu, nepoužívejte menstruační pomůcky a foťte se na Instagram s krvavým klínem. Zdá se vám to jako hloupý výstřelek znuděných amerických feministek? Máte pravdu, ale jen částečně. Móda dělat z běžných a ryze soukromých záležitostí politickou manifestaci už dorazila i k nám.“ 1. díl, 09.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Odmítám zákony, které budou lidem přikazovat, co si mají myslet. Evropská unie se bude muset rozpadnout, aby se mohla opět spojit a vzniknout na úplně jiných principech. Facebook přímo vychovává k udavačství. Sociální sítě by měly respektovat naše zákony, a pokud to nedělají, tak by měl zasáhnout stát.“ To jsou jen některé myšlenky, které zazněly před týdnem v rozhovoru s právničkou Janou Hamplovou. Ta označila také dokument o právech afrických migrantů za cestu k evropské sebevraždě. V druhé polovině rozhovoru jsme mluvily především o našich ústavních svobodách, které se začínají kymácet, některé hroutit a jiné jsou až ostentativně ignorovány, aniž by to někoho z politiků, nebo špiček justice, zajímalo. Probíraly jsme především svobodu slova. A v dnešní části rozhovoru budeme v těchto tématech s právničku Janou Zwyrtek Hamplovou pokračovat. 3. díl, 06.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Evropská směrnice na omezení zbraní, je paskvil. Při jejím schvalování byly mimo jiné také porušeny principy demokracie. Vadí mi hloupé věci. Vymyslet, že snížíme terorismus v Evropě tím, že omezíme počet nábojů v zásobníku u lidí bezúhonných, prověřených a netrestaných, může jenom šílenec. Proč by si terorista opatřoval legální, registrovanou, poloautomatickou zbraň, když může mít mnohem lepší a levnější, plně automatickou z černého trhu? Snahou unie je minimalizovat počet legálně držených zbraní v Evropě. Takoví občané se lépe ovládají, mohou jen platit daně a být poslušní. V západní Evropě nikdo nechce – nemá odvahu – říci jisté skupině lidí: Vy nejste způsobilí k tomu, abyste měli zbraně. A tak je upře i původním obyvatelům.“

A ještě jedna citace: „Pokud se v prostředí, ve kterém žijeme, odzbrojíme, pak se stáváme otroky.“ To vše – a mnohé další - zaznělo v předchozí části rozhovoru o evropské směrnici, omezující zbraně od autora těchto výroků, bezpečnostního analytika, prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka. V debatě o těchto tématech budeme pokračovat i v této části. 2. díl, 02.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Přemíra zákonů je pro společnost stejně zhoubná jako rakovina pro člověka. To už dnes říká většina rozumných právníků – a nejen jich. Jsme sešněrováni stovkami tisíc právních předpisů – a ani ti nejlepší odborníci nemají žádnou šanci je všechny znát. Právě o těchto věcech jsme v první části rozhovoru mluvili s právničkou Janou Hamplovou. A nezůstalo jen u toho. Došlo i na svobodu slova, o níž náš host říká, že „Už zase říkáme na veřejnosti něco úplně jiného, než doma v soukromí, je tady přesně stejná autocenzura jako za komunistického totalitního režimu.“ Upozornila také na to, že pravda nikdy nemůže být trestným činem, jakkoli se o to totalitní režimy vždy snažily, snaží a snažit budou. A na konci našeho minulého rozhovoru jsme si povídaly o snaze Evropské unie posílit práva afrických migrantů, což sice zní lidsky, ale ve skutečnosti je to něco ještě horšího, než byly povinné kvóty na přijímání migrantů. A v tomto tématu budeme pokračovat v rozhovoru s právničkou Janou Zwyrtek Hamplovou. 2. díl, 30.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz