Rádio Universum

Každý, kdo se pohybuje na internetu, zvláště na sociálních sítích, zná velmi dobře nejrozšířenější slovní hru dnešních dnů, totiž jaké všechny možné výrazy lze použít, jen abychom nemuseli označit cenzuru za cenzuru. A tak jsou vymýšleny různé obrany proti nenávisti, ať už skutečné, nebo velmi často jen domnělé. A z nich se většinou vyklube jen staré známé potlačování názorů, které jsou nepohodlné nějaké módní ideologii. Nebo boj za slušnost ve veřejném prostoru, který v praxi znamená, že zastánci nejmodernějších ideologií mohou být prakticky jakkoli neslušní, zatímco jejich odpůrci jsou vymazáváni a zakazováni, ať jsou jakkoli slušní.

Právě o tom jsme hovořili v minulém rozhovoru se spisovatelem a novinářem Benjaminem Kurasem. Mohli jsme také slyšet vážné varování, že omezování svobody slova je vždy prvním krokem při nastolování totality. Hovořil o situaci v Británii, kde už se různé formy cenzury a autocenzury staly takovou samozřejmostí, že je prakticky nikdo nevnímá. A dochází zároveň k takovým paradoxním situacím, že je na jedné straně povoleno neomezené kritizování křesťanství, ale na druhou stranu není ani v nejmenším možné kritizovat islám. O těchto a souvisejících tématech je i tato část rozhovoru. 2. díl, 21.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Maďarský plán na posílení porodnosti rozběhl v celé Evropě velkou debatu. Namísto věcných argumentů však vyvolal někdy dost nepochopitelné útoky. Například švédská ministryně sociálních věcí Annika Strandhällová napsala: „To, co se děje v Maďarsku, je alarmující. Orbán nyní chce, aby se rodilo víc 'pravých' maďarských dětí.“ Aniž by pochopitelně vysvětlila, co je na maďarských dětech alarmujícího. A ještě nepochopitelněji prohlásila, že akční plán na ochranu rodiny představený maďarským premiérem Viktorem Orbánem „připomíná 30. léta minulého století“. Vysloužila si mnoho otázek ve smyslu, zda se úplně nezbláznila, když zřejmě v narážce na nacismus třicátých let na jedné straně odmítá plán na vyšší porodnost maďarských dětí, a na straně druhé otevírá dveře dokořán migraci. Debaty byly místy opravdu bouřlivé.

Toto téma bylo také obsahem minulé části rozhovoru s ekonomem Pavlem Kohoutem, kde jsme hovořili o tom, jak by mohlo Evropě uškodit, když by se rodilo více Maďarů. A také další otázky, jako vliv penzijních systémů na porodnost nebo o migraci z oblastí kultur, které jsou hodně odlišné a těžko slučitelné s evropskou kulturou. Pavel Kohout nakonec pronesl o migraci do Evropy zajímavou tezi: „Levicoví politici v tom mají jasno – čím více imigrantů, tím více chudých – a čím více chudých, tím více voličů.“ V posledním, čtvrtém díle budeme hovořit s ekonomem Pavlem Kohoutem například také o brexitu. 4. díl, 18.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Na začátek citát: „Nedávné ‚řádění Facebookuʻ, jak čeští náruživci internetové svobody rádi nazývají vymazávání vstupů a celých stránek v posledním roce (nejen v masivní míře v Německu, ale už i v naší ‚malé českéʻ míře tady) vzbuzuje obavy z blížícího se konce nejen svobody informací, nýbrž i bezpečného soukromí. Že mu fandí i někteří politici a veřejní činitelé v čele s místopředsedkyní rádoby pravicové demokratické strany a předsedou Ústavního soudu, tyto obavy posiluje. V západní Evropě vymazávání a stíhání ‚nesprávnýchʻ názorů a nepohodlných faktů je tak pokročilé, že se málokterý politik odváží proti cenzuře protestovat.“ Autorem tohoto textu je Benjamin Kuras, novinář a spisovatel, který žil mnoho let v Británii a pracoval v BBC. Nyní svůj čas dělí napůl mezi Velkou Británii a Českou republiku. A právě s Benjaminem Kurasem dnes rozmlouváme. 1. díl, 14.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

V minulém rozhovoru s ekonomem Pavlem Kohoutem zaznělo několik zajímavých tezí, které se příliš často v médiích neobjevují. Jen namátkou, třeba že Německo je ekonomika, která jede v podstatě ze setrvačnosti. Nebo že jednotlivé členské státy Spojených států amerických mají v řadě oblastí větší volnost než členské státy Evropské unie. A následovala pozoruhodná debata, proč a v čem bychom se mohli konkrétně inspirovat ve Švýcarsku. Nejen my, ale celá Evropa. Zvolna jsme se dostávali k tomu, kde by mohl být zdroj příští finanční krize. Takže dnes pokročíme dále – opět s ekonomem Pavlem Kohoutem. 3. díl, 11.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Nejlepší úvodem do našeho dnešního povídání bude citát: „Tak dneska jsem si na internetu objednal kalhoty, lednici – a dvě děti. Ano, taková možnost už tady je a tato forma obchodu s dětmi (jinak to nazvat nelze) se stala realitou. A nejedná se o záležitost méně rozvinutých zemí, které jsou s lidskými právy na štíru, ale severní Ameriky a nyní už i západní Evropy. Organizace Men Having Babies působící v USA a Kanadě cílí na páry gayů, kteří chtějí mít dítě. Na svých internetových stránkách prezentuje 20 soukromých klinik, které mají v USA, Kanadě a Indii zajišťovat zprostředkování dítěte. Tato organizace měla v květnu v Bruselu svoji konferenci a to dokonce v budově vlády bruselského regionu. Podobné praktiky však nelze v civilizovaném světě tolerovat. Žena se nikdy nesmí stát věcí k pronájmu a dítě není zboží na prodej. Malé dítě je plnohodnotnou lidskou bytostí, která má svá práva. Tento obchod považuji za naprostou degradaci žen a porodu na technickou záležitost, kdy se děti stávají pouhou komoditou. Mám pocit, že se dostáváme několik století zpět, kdy byl povolen obchod s otroky.“ Konec citátu.

Pokud se ptáte, kdo tak odvážná slova vyřkl, tak to byl kupodivu normální politik. Jsou to slova europoslance Tomáše Zdechovského. Cituji ho proto, že jsme před týdnem a před dvěma týdny debatovali o velmi podobných tématech. Hovořili jsme o výzkumech, jak je výchova dětí ovlivňována homosexuálními páry, o učitelích ovlivňovaných propagandou aktivistů a také o výrobě dětí na zakázku, jak o tom mluví pan poslanec Zdechovský. To vše opět s naším dnešním hostem, Janou Jochovou, předsedkyní Aliance pro rodinu.

3. díl, 07.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Před týdnem jsme s ekonomem Pavlem Kohoutem rozebírali, v jakém ekonomickém prostředí žijeme – u nás, v Evropě a vlastně na celém Západě. Nebylo možné očekávat jednu dobrou zprávu za druhou, ale rozhodně je alarmující, že Západ je dnes ještě více zadlužen, než byl v dobách finanční krize. To člověku na klidném spaní nepřidá.

Zajímavým zjištěním také bylo, že Francie má asi nejdelší zákoník práce na světě, který obnáší téměř 4000 stran, což poněkud umožňuje chápání francouzských zaměstnanců i jejich zaměstnavatelů. A až trochu humorně působí vysvětlení, proč ve Francii podniká tak velké množství firem, které mají přesně 49 zaměstnanců. Závěr byl věnován italským dluhům, tomu, jak jsou nebezpečné, a zejména tomu, kdo je způsobil, komu za ně mohou Italové poděkovat. A v rozhovoru s ekonomem Pavlem Kohoutem pokračujeme i nyní. 2. díl, 04.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Přesně před týdnem jsem s Janou Jochovou, předsedkyní Aliance pro rodinu, hovořily o tom, jak je dnes ponižován a rozbíjen samotný pojem rodiny a manželství. O rostoucím zmatku v hlavách dětí a mladých lidí, které pod tlakem novodobé gender ideologie začínají mít problém – nebo také uměle vyvolávaný problém – se svou pohlavní identitou. Je to láskyplná pomoc dětem v sexuální orientaci? Nebo psychický teror, který děti ničí a poškozuje? Takové otázky se za našimi hranicemi řeší. Stejně jaké třeba soudy zabývající se například v Americe žalobami dětí na stát, který dopustil, aby vyrůstaly v nepřirozeném prostředí, upřel jim jejich skutečné rodiče a zasel do nich neodpustitelný zmatek. V této debatě budeme pokračovat s Janou Jochovou i dnes. 2. díl, 31.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Před deseti lety americká Sněmovna reprezentantů schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů, tedy zhruba 17,5 bilionů korun. Tento plán následně schválil Senát a podepsal americký prezident Barack Obama. Tyto obrovské peníze byly napumpovány do bank, ekonomiky obecně a především automobilek. Nebyly to jediné peníze, které tekly do bank a hospodářství, ale byl to největší jednorázový balík takzvaných záchranných peněz. Dodnes se o tomto neuvěřitelném dotování soukromého sektoru zejména v letech 2008 a 2009 mluví buď jako o záchraně před naprostým ekonomickým kolapsem Západu, nebo jako o největší krádeži v novodobých dějinách. V každém případě se většina odborníků shoduje na tom, že problémy a otázky, které s tím byly spojené, nejsou dodnes vyřešené. Jak si stojí ekonomika Západu deset let poté a jak jsme se dokázali nebo nedokázali poučit? O těchto záležitostech rozmlouváme s ekonomem Pavlem Kohoutem. 1. díl, 28.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Od loňského roku sledujeme snahu změnit úpravou zákona definici manželství jako svazku muže a ženy. Hádají se politici, odborníci i občané. Vyjma aktivistů se většinou shodují na tom, že manželství má být záštitou toho nejdůležitějšího stavebního kamene jakékoliv společnosti, tedy rodiny. Rodinu definuje například docentka Jana Hamanová, lékařka na subkatedře dorostového lékařství IPVZ Praha takto: „Rodina je vícegenerační vztah a soužití, v němž se rodí děti, případně v něm mohou být děti adoptovány, a to za podmínek, které respektují základní potřeby dětí, současně prověřené celou historií lidského rodu. K těmto potřebám patří přítomnost jak ženského tak i mužského vzoru a jich komplementární doplňující se působení. Podle zkušeností dětských psychologů tato zásada hraje roli i u rozvedených rodičů a je tedy žádoucí, aby dítě mělo pokud možno kontakt s oběma rodiči. U registrovaných partnerství homosexuálů nejde o rodinu, nýbrž o soužití.“

Je rodina, plození a soužití totéž? Tohoto tématu jsme se dotkli s řadou hostů a dnes je hlavní náplní rozmluvy s historičkou Janou Jochovou, předsedkyní Aliance pro rodinu. 1. díl, 24.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Jaké potraviny může člověk reálně nakoupit v supermarketu? Co je možné očekávat od výrobků, které se dostaly do módy, označené jako „eko“ nebo „bio“? Je o zvířata na farmách, které se chlubí tímto označením, pečováno dobře a s láskou? A co všechno lze koupit na farmářských trzích? Co o nich soudí samotní farmáři? Tedy ti skuteční farmáři… O tom všem a mnohém dalším jsme se bavili už dvakrát s farmářem Pavlem Šichem. A právě s ním budeme v našem povídání pokračovat i dnes. 3. díl, 21.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz