Rádio Universum

Hosta dnešního pořadu a téma, o kterém budeme hovořit, asi nejlépe představíme, když zacitujeme z jeho blogu: „A jsme zase tam. Už se nesmí mluvit otevřeně, protože by nás mohli stíhat za vyslovení jiného názoru, než se těm nahoře líbí.“ A další ukázka: „Komu se to navíc nebude líbit a bude hlasitě protestovat a nazývat věci pravými jmény, pak Unie žádá, aby se tyto projevy zakotvily jako trestný čin, aby se to monitorovalo a trestalo, tedy aby tito lidé byli umlčeni legislativou členských států.“ A citát do třetice: „Také se tím vrací éra udavačů z ulice a jiných pravd doma a jiných venku.“ Někteří už možná víte, že je s námi ve studiu Jana Zwyrtek Hamplová. Dříve nějaký čas politička, nyní opět právnička, advokátka. 1. díl, 23.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Hosta dnešního pořadu a téma, o kterém budeme hovořit, asi nejlépe představíme, když zacitujeme z jeho blogu: „A jsme zase tam. Už se nesmí mluvit otevřeně, protože by nás mohli stíhat za vyslovení jiného názoru, než se těm nahoře líbí.“ A další ukázka: „Komu se to navíc nebude líbit a bude hlasitě protestovat a nazývat věci pravými jmény, pak Unie žádá, aby se tyto projevy zakotvily jako trestný čin, aby se to monitorovalo a trestalo, tedy aby tito lidé byli umlčeni legislativou členských států.“ A citát do třetice: „Také se tím vrací éra udavačů z ulice a jiných pravd doma a jiných venku.“ Někteří už možná víte, že je s námi ve studiu Jana Zwyrtek Hamplová. Dříve nějaký čas politička, nyní opět právnička, advokátka. 1. díl, 23.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Už dávno zlidovělo moudro, že politici a generálové bývají většinou dobře připraveni na minulou válku. Tato slova zazněla v souvislosti se vztahy Západu a Ruska od bývalého velvyslance v Rusku a na Ukrajině Jaroslava Bašty v předchozí části našeho rozhovoru.

Také padly podrobné informace, které se ovšem u nás moc často v médiích neobjevují, o roli oligarchů Borise Berezovského a Michaila Chodorkovského v Rusku a o jejich vztahu s prezidentem Vladimirem Putinem. Celkově to bylo poněkud jiné povídání o Rusku, než na jaké jsme dnes zvyklí. 3. díl, 19.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Jsme k sobě stále chladnější, lidské vztahy se rozpadají, společnost je nervóznější, napjatější – o těchto jevech se hovoří stále. Většinou marně. Jak říká profesor Peter Staněk – budeme vytvářet stále inteligentnější stroje a stále dementnější lidi. Cestou je podle jeho slov návrat k lidskosti, hledání podstaty lidství, vlastností, které posilují naši lidskost a také rozvíjení lásky a úcty k lidem. Například úcty k ženám, které nehledí jen na sebe, ale jde jim především o jejich děti a dokáží se jim nesobecky věnovat nejméně do jejich šesti až sedmi let. Ty bychom podle slov pana profesora Staňka měli nesmírně ocenit. O tom všem jsme hovořili v minulých dílech. Stejně jako o tom, že nejjednodušší a nejúčinnější kontrolou společnosti je finanční kontrola. A právě tímto tématem navážeme i náš dnešní rozhovor o možnosti příchodu velké krize. 4. díl, 16.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

V devadesátých letech bylo Rusko doslova v katastrofálním stavu a to snad po všech stránkách. Probíhala zde velmi divoká privatizace, která znamenala podle některých odborných odhadů propad ekonomiky srovnatelný s obdobím druhé světové války. Všichni pozorovatelé předpokládali rozpad Ruské federace a následnou marginalizaci vlivu jednotlivých zemí rozpadlého impéria. Dokud bylo Rusko na kolenou, poražené a ponížené po studené válce, mělo na Západě mnoho přátel, nebo se spíše mnoho lidí jako přátelé Ruska tvářilo. Jenže jak se pomalu hrabalo opět nahoru a bylo jasné, že prezident Vladimír Putin je v této snaze úspěšný, tak se postupně vztahy se Západem zhoršovaly.

V minulém díle rozhovoru s analytikem Jaroslavem Baštou tento bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině uvedl, že nebýt Vladimíra Putina, tak by Rusko bylo rozparcelováno. A také, že srdce lidí si Vladimír Putin získal mimo jiné i tím, že odmítl finanční pravidlo, které je na Západě běžné, totiž že v oblasti veřejných peněz se zisky privatizují a prodělky znárodňují, což všichni lidé na Západě mohli zakusit velmi zřetelně v dobách poslední finanční krize. Závěr předchozí části byl věnován Číně v tom smyslu, že bychom si měli dávat pozor nikoli na Rusko, ale právě na Čínu, která se stává skutečně nebezpečným hráčem. A s tímto tématem začíná další část rozhovoru. 2. díl, 12.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Jaký vliv má, a ještě bude mít, technologické revoluce a umělé inteligence na bezpečnostní protokoly, které máme v hlavě a jež jsou produktem statisíců let vývoje? Někteří vědci tvrdí, že budou pod vlivem nejmodernějších technologií zničeny. To by pro nás byla ovšem velmi špatná zpráva. Ale to není všechno. Objevují se stále důraznější varování, že umělá inteligence nám dá nejen čas a ulehčí spoustu činností, ale na druhou stranu také umožní politikům dokonalou kontrolu nad lidmi. A nejen politikům, protože dnes už podobně destruktivně, jako dříve totalitní státy, začínají do našich životů zasahovat také některé soukromé firmy. Máme se bát umělé inteligence a vyvarovat se jí? Nebo se spolehneme na duchovní obrodu, kterou někteří odborníci předpovídají na základě zkušeností například z přetechnizovaných čínských měst? O tom všem jsme rozmlouvali v předchozí části rozhovoru s profesorem Peterem Staňkem ze Slovenské akademie věd. A v tomto třetím díle v tématu pokračujeme. 3. díl, 09.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Ještě donedávna většina západních politiků odpovídala na otázky, co že jsou největší hrozby pro naši bezpečnost zcela jednoznačně: Islámský stát a Rusko. Po pádu Islámského státu tedy zbývá jen Rusko. Netvrdí to ale všichni. Někteří označují za větší hrozby nelegální migraci, islámský terorismus a také nové ideologie, které začínají zaplavovat Západ a vnášet do něj totalitní prvky. Jakou hrozbou tedy je Rusko? Proč ukrajinský Majdan tak ostře rozdělil celou společnost? Má Rusko skutečně vůči Západu agresivní úmysly? Co by z toho mělo, když je ve všech ohledech mnohonásobně slabší? Ale na druhou stranu, co by z toho měly Amerika a Evropa, kdyby tomu bylo naopak? Kdyby Západ provokoval Rusko a snažil se ho dostat pod svůj vliv, vyplatilo by se mu to? Vždyť přece všichni žijeme v domnění, že chceme mír, klid a dobré vztahy. Nebo to všechno ve skutečnosti chce sice většina, ale někomu se naopak vytváření napětí hodí? O tom všem, o Rusku, Americe, Evropě a proměnách Západu rozmlouváme s bývalým politikem, diplomatem, který strávil v diplomatických službách léta v Rusku i na Ukrajině, Jaroslavem Baštou, jenž nyní působí jako bezpečnostní a politický analytik. 1. díl, 05.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Nemám čas, kéž by tak bylo více času, kdyby jen tak čas tak rychle neutíkal – těchto stesků se mnoho z nás dopouští prakticky neustále. Zvláště tehdy, když zažíváme něco příjemného, dobře se bavíme, je nám fajn. A zdá se, že tyto naše stesky mohou skončit, že se blíží doba, kdy budeme mít času dost. Odborníci totiž tvrdí, že technická revoluce 4.0, společně s rozvojem umělé inteligence, nám dají spoustu volného času, protože na současnou či lepší kvalitu a množství produkce bude potřeba jen 40, 50 procent současných výrobních kapacit.

To by mohla být dobrá zpráva. Ale jen na první pohled. Odborníci s hlubším, než jen striktně ekonomickým vhledem, totiž upozorňují, že lidé, jejichž smyslem života je jen zábava, se pak nesmí divit, když jim to příroda nemilosrdně sečte – budou ve vývoji zbyteční, stanou se slepou vývojovou uličkou – a může se stát mnoho zlého.

O tomto všem jsme hovořili v předchozí části rozhovoru s profesorem Peterem Staňkem, ekonomem a prognostikem, který také mluvil o jedné optimistické variantě, a to, že se lidé pod tlakem umělé inteligence začnou chovat logicky a nebudou dělat věci, které ničí je, společnost i přírodu. A právě u tohoto tématu začíná další část našeho rozhovoru. 2. díl, 02.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Denně se setkáváme se zvláštním politologickým paradoxem, který zatím žádný odborník nedokázal uspokojivě vysvětlit. Totiž, že krajní levice, nebo přímo extrémní levice, podporuje nejen migraci, ale migraci z islámských zemí a dokonce etablování a šíření islámu v Evropě. Přitom nejsou na světě tvrdší a zarputilejší odpůrci extrémně levicových nápadů, než věřící muslimové. Nad touto skutečností se v předchozí části rozhovoru podivoval také spisovatel a novinář Benjamin Kuras s tím, že podle jeho přesvědčení radikální islám extrémní levici v Evropě zničí. V debatě o migraci také prohlásil, že by se modlil za Salviniho a připomněl by každému, že Salvini pochází ze slova salvare, což znamená zachránit. 3. díl, 28.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Často rozmlouváme v našem pořadu o tom, co nás čeká, o stovkách variant, které budoucnost může přinést, nebo také nemusí. Zatím jsme ale věnovali jen pár rozhovorů fenoménu, o kterém všichni víme, že přijde určitě, a také, že podstatně promění život všem lidem v západní civilizaci. Přestože o něm všichni víme a jsme si vědomi, že jeho následky budou zásadní, veřejná debata o této proměně v naší zemi není podle názoru řady odborníků adekvátní vzhledem k důležitosti tohoto fenoménu. Řeč je zde o takzvané průmyslové revoluci 4.0. A právě o tomto problému rozmlouváme s profesorem Peterem Staňkem z Ekonomického ústavu slovenské akademie věd. 1. díl, 25.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz