Rádio Universum

Je dost zvláštní, s jakou lehkostí dokážeme přecházet informace, které pro náš život patří k těm nejpodstatnějším. Na začátek několik krátkých citátů z minulého rozhovoru s panem profesorem Stránským: „Mladá generace má patnácti až dvaceti procentní nárůst úzkostí a deprese. A ta před ní to má stejné, také patnácti, až dvacetiprocentní nárůst úzkostí a deprese. To přímo souvisí s počtem hodin, které stráví před počítačem nebo s mobilem. - Máme u mladých lidí také třicetiprocentní nárůst sebevražd. Naše děti jsou méně šťastné, než jsme byli my a my jsme méně šťastní než naši rodiče. - Je zajímavé, že u lidí, kteří berou heroin, se aktivují stejné neurologické cesty jako u lidí, kteří jsou na Facebooku.“

Má-li tyto informace špičkový český neurolog, pracující u nás i ve Spojených státech, nechce se věřit, že by je neměli naši politici. Pokud je nemají, pak není jasné, co na svých místech dělají. A pokud je mají, tak je nepochopitelné, proč něco nedělají. Vždyť tyto informace jsou hrozné a svědčí o tom, že všechny růžové vidiny, sny a sliby jsou většinou jen růžovými brýlemi. nes v tomto tématu pokračujeme opět s lékařem, neurologem, profesorem Martinem Janem Stránským. 2. díl, 17.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Trápení člověka z města, který se rozhodne odejít na venkov a stát se farmářem – tak by se dalo shrnout naše minulé povídání s Pavlem Šichem, někdejším akademickým malířem, dnes farmářem. A bylo toho samozřejmě více. Mýty a pověsti o bioplynkách, občas teoretickými ekology tak vychvalovaných; o solární energii a zejména o tom, jaké starosti přináší, když chce farmář všechny své produkty co nejčistší – a to všechno s maximální úctou ke zvířatům a k přírodě. A s farmářem Pavlem Šichem pokračujeme i dnes. 2. díl, 14.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Nejnovější zjištění, že dochází ke ztrátě inteligence, to nejsou jen názory, to už je naprosto prokazatelné a dá se to najít úplně všude. Jenže pro naprostou většinu lidí to není relevantní, protože je pro ně pořád nejdůležitější, aby měli další dovolenou v Chorvatsku a třetí auto, aby vše bylo dostupnější, rychlejší a pohodlnější. Člověk bude čím dál tím více sedět na jednom místě, a pokud se někam vydá, tak to bude díky předem určeným prioritám, protože nebudou předem určené možnosti. Nechci, aby to znělo bizarně a abstraktně, ale jako moderní, postmoderní západní civilizace jsme se dostali do stavu, kdy máme absolutně deformované představy o tom, jak má život vůbec vypadat a v čem spočívají priority.“ Tato slova zazněla zhruba před rokem v našem rozhovoru s neurologem, profesorem Martinem Janem Stránským.

K těmto slovům můžeme aktuálně doplnit, že Česká školní inspekce uvádí, že většina školáků má neuspokojivou úroveň dovedností, které souvisí se čtením a porozuměním textu. Potíže jim dělá například domýšlení informací, které nejsou v textu přímo napsány, ale mohou se z něj odvodit, či hodnocení pravdivosti sdělení. Podle zprávy školní inspekce nejsme chytřejší, vnímavější, citlivější. Naopak se zdá, že to bude mnohem horší a také, že většině z nás je to pravděpodobně celkem jedno.

A právě o těchto problémech a možnostech, jsou-li jaké, jak je řešit, abychom zcela nezdegenerovali, rozmlouváme opět právě s profesorem Martinem Janem Stránským. 1. díl, 10.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Na Ukrajině po volbách prezidenta momentálně probíhá velmi bouřlivé období.

Vzbudit se ráno šuměním stromů a zpěvem ptáků, vyběhnout do orosené trávy a umýt se v čisté vodě ze studny, či potoka. To je idyla, po které mnozí touží. Někdo na dva týdny, jiný na každý víkend. Existují ale lidé, kteří do toho tak zvaně praští, a do přírody se přestěhují natrvalo. Pak často přijde vystřízlivění z nepohodlí a dřiny, nebo naopak, vznikne vztah a naplněný život. To je případ Pavla Šicha, původně akademického malíře, který vyrostl v paneláku na Proseku, a nyní už více než dvacet let žije na venkově, hledá jeho potenciál a své místo v něm. A právě s ním, o jeho životě, o tom, jak se snaží vyvíjet koncept soběstačné farmy a společenství, které je založeno na ideálu života v souladu s přírodou, dnes rozmlouváme. 1. díl, 07.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Ať se obrátíme kamkoli, na každém kroku se setkáváme s úkoly, které je lidstvo s to okamžitě úplně rozřešit. Brání tomu kapitalismus. Nakupil hromady bohatství – a udělal z lidí otroky tohoto bohatství.“ Tento citát v dnešní době asi mnoho lidí označí za výstižný. A jestlipak uhádnete, kdo je jeho autorem? Nikdo jiný, než Vladimír Iljič Lenin. A není moc příjemné vnímat, jak se opět stává aktuálním, jak se lidé opět bouří proti elitám, možná jen skupiny rebelů jsou nyní různorodější než před sto lety. A právě ideologie elit, které jsou překážkou dalšího rozvoje a směřují ke krizi, odmítá stále větší část lidí a dává svůj nesouhlas hlasitě najevo. Jako třeba v Itálii, kde nová hnutí smetla dřívější politické strany, nebo ve Francii, kde žluté vesty symbolizují zásadní problém západních společností, což je chudnutí těch nejchudších, včetně středních tříd, a současně extrémní bohatnutí velmi malé skupiny společnosti. O těchto problémech jsme hovořili v předchozí části rozhovoru s analytikem, politologem a ekonomem Petrem Robejškem, který vyjmenoval tři základní problémy Evropy. A to je úvodním tématem této částí rozhovoru. 3. díl, 03.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Kurzy přežití objednávají často ženy pro muže. Tuto zajímavou informaci jsme se dozvěděli v předchozí části rozhovoru s Michalem Halíkem, pořadatelem kurzů přežití. To samozřejmě navozuje otázku, zda jsou tyto ženy natolik nepokrokové, že nechtějí mít vedle sebe nějakou kavárenskou bábovku, ale chlapa, na kterém je to vidět a který se o ně postará třeba v případě blackoutu nebo nějaké jiné krize. Což by ukazovalo na to, že jsou vlastně zcela normální. Druhá část rozhovoru s horolezcem, který pořádá adrenalinové závody, živí se rizikovým kácením stromů i výškovými elektrikářskými pracemi, dále rozvádí, na co by se měl člověk pro případ krize připravit a co se může naučit v kurzech přežití. 2. díl, 30.04.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Kdybychom se začali najednou zničehonic chovat rozumně, pak by nás to na nějakou dobu pořádně zabolelo, protože by na nás najednou dolehlo všechno to, co bylo v minulosti zanedbáváno. To je jedna z myšlenek z předchozí části našeho rozhovoru s politologem, ekonomem a analytikem Petrem Robejškem.

Připomíná to situaci minulého režimu, kdy mnozí komunisté věděli, že to jde se státem od deseti k pěti. Vládní elita valila problémy před sebou a neřešila je. A to proto, že na to nikdo z nich neměl odvahu, a proto popírali skutečnost a trestali každého, kdo veřejně říkal pravdu.

A protože v tomto rozhovoru byla řeč o celé Evropě, tak z tohoto přirovnání člověka zamrazí. Proto rozmluva v dalším díle pokračuje tím, jakou roli v tom všem hraje Německo a Francie, protože v posledních měsících se hodně mluví o stále užším propojování těchto dvou zemí, což má prý údajně být jádrem, nebo znovunastartovaným motorem evropské integrace. 2. díl, 26.04.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Nedávno jsme ohlásili náš nepravidelný miniseriál o praktické přípravě na možné krizové situace a poté jsme ho zahájili čtyřmi díly povídání s Václavem Cílkem. Ty patřily vůbec k nejsledovanějším a některé z nich otevřely rozsáhlou diskusi. Mnoho posluchačů reagovalo na sociálních sítích a doplňovalo své vlastní postřehy a zkušenosti z této oblasti. Potvrdilo se, že zájem o rozumnou přípravu na jakoukoli krizi či nečekané nepohodlí je velký – a stále roste. Také proto v tomto miniseriálu pokračujeme. Otázky se často týkaly velmi konkrétních věcí a situací z oblasti přípravy na přežití. A o těchto problémech rozmlouváme s expertem, pořadatelem a šéfem kurzu přežití, Michalem Halíkem. 1. díl, 23.04.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

V současné době mizí mnoho věcí, hodnot, pojmů a jevů, na které jsme byli zvyklí a které tvořili normální součást našich životů. S tím nás začaly opouštět také klasické politické strany dělící se po staletí na levici a pravici. Jistě že je možné nad tím mávnout rukou jako nad čímsi nepodstatným. Ale je to skutečně nepodstatné? Není tento jev součástí něčeho zásadnějšího, o čem se však příliš nemluví? A jak se projevuje odchod klasického dělení na levici a pravici ve společnosti? Kdo dnes reálně hájí zájmy nejchudších lidí? Střední třída na celém Západě už řadu let chudne a mizí. Jakou to má souvislost s destrukcí tradičního dělení politických stran? A jak ovlivňuje zánik klasické levice a pravice politické rozhodování v těch nejdůležitějších tématech jako migrace, terorismus, náboženský fanatismus a dalších? O těchto a dalších tématech rozmlouváme s doktorem Petrem Robejškem, politologem, ekonomem a analytikem. 1. díl, 19.04.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz