Rádio Universum

Chobotnice politické korektnosti zasahuje do stále soukromějších oblastí života. Jsme znovu v situaci, kdy si opět lidé některé věci říkají pouze doma, některá témata odmítají rozebírat po telefonu. Veřejná diskuse je deformovaná, protože mainstreamová média preferují hosty převážně s politicky korektními názory. A na druhou stranu mnozí z těch, kteří by mohli říci něco zajímavého, do těchto médií již ani nechtějí chodit. Buď proto, že jsou ihned po vyslovení nekonvenčního názoru okřikováni a překřikováni moderátory i spolubesedníky, nebo opět ze strachu. Ubývá lidí, kteří jsou ochotni své nekorektní názory, třeba na imigraci, Evropskou unii, vyhlídky Západu, islám – nebo právě na novodobé náboženství korektnosti, veřejně sdělovat. Mezi zbývající odvážné patří etnolog, etnograf, cestovatel, bývalý velvyslanec v Kolumbii a Ekvádoru, Mnislav Zelený, který od pralesních indiánů Yawalapiti dostal jméno Atapana, „List zelené palmy“. Právě s ním v další části rozhovoru rozmlouvá Martina Kociánová. 3. díl, 04.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Představit si náš svět bez toho, aby fungovala elektřina, je velmi těžké. V podstatě vše, co pokládáme za běžnou záležitost, by při případném blackoutu přestalo fungovat. Mobily, internet, světlo, voda, potraviny, nafta, dokonce kanalizace. Je současný systém nastaven tak, aby byl před takovou eventualitou dostatečně zabezpečen? Má se občan spoléhat na to, že stát nebo státy podobné krizové situace, i kdyby nastaly, zvládnou tak, že by nedošlo k ohrožení zdraví a životů, nebo dokonce státu, případně civilizace? Nebo se má každý člověk na takové situace sám aktivně připravovat? A pokud ano, tak jak? Tyto a s tím související otázky řeší Martina Kociánová v další části rozhovoru s Václavem Bartuškou, velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, publicistou a diplomatem. 3. díl, 01.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Sami lidé způsobili řetězec událostí, které vedly k tomu, že jsme se ocitli v době, kdy přestávají fungovat antibiotika. Bakterie, které ještě nedávno bylo možné antibiotiky zlikvidovat, zmutovaly často do velmi nebezpečných multirezistentních forem. Na ty neexistují léky – a vznikají stále nové. Podobná situace je i s účinností antimykotik, tedy léků na houbová, plísňová kvasinková onemocnění. Příčiny spočívají v příliš častém a nesprávném používání těchto léků, ale ne jen jich. Také zneužívání antibiotik při zvyšování váhy zvířat a postřiků na rostliny a nadužívání různých čisticích prostředků. Objevují se různé cesty, jak se s touto situací vyrovnat. Použití koloidního stříbra, nebo využití nanorobotů na dopravení antibiotických látek – jako třeba alicin obsažený v česneku – přímo do bakterií. Jsou tyto cesty perspektivní? A může člověk sám udělat něco proto, aby zvýšil svou imunitu a dokázal se s bakteriemi vyrovnat? Na toto téma rozmlouvá Martina Kociánová ve druhé části rozhovoru s primářkou antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, doktorkou Václavou Adámkovou. 2. díl, 27.04.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Západní svět je životně závislý na energiích: elektřině, plynu a ropě. Ovšem situace kolem energií je nedílnou součástí politiky, mezinárodní i národní. Některé země podporují výrobu elektřiny z atomové energie, jiné ji, třeba jako Německo nebo Rakousko, zcela odmítají. Někteří odborníci varují, že do budoucna hrozí nedostatek elektřiny, nebo dokonce blackout velkého rozsahu. To by mělo za následek zhroucení společnosti, zimu, nedostatek vody, potravin omezení zdravotní péče. Vše je totiž závislé na tom, zda elektřina „teče“, nebo nikoli. Mezi mnohými hrozbami současného světa se tedy na jedno z předních míst řadí i energetická bezpečnost. Jaké jsou možnosti vyrovnání se s touto situací? Mělo by smysl omezovat spotřebu? Jsme na to vůbec připraveni? Jakou roli v energetické politice hraje demokracie, kdy lidé rozhodují o odborných věcech, ke kterým nemají dostatek informací ani vědomostí? O těchto a dalších souvisejících otázkách rozmlouvá v další části rozhovoru Martina Kociánová s diplomatem, velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti a publicistou, Václavem Bartuškou. 2. díl, 24.04.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Lidstvo se probouzí ze snu, kdy si myslelo, že porazí všechny nepřátelské bakterie – a na světě zavládne vytoužený stav absolutně sterilního prostředí, ve kterém nebudou hrozit žádné nemoci. A najednou se ukazuje, že tento sen byl pouze iluzí. Nebezpečnou iluzí. Snahou po vymýcení bakterií člověk vytvořil podmínky pro bakteriální mutace, kvůli nimž vznikly a vznikají multirezistentní bakterie, na které neexistuje žádný lék. Antibiotika, která známe, přestávají fungovat, a nová nejsou na obzoru. Situace je taková, že se dostáváme znovu do doby jako před vznikem antibiotik, kdy lidé budou umírat na nemoci, které dosud zvládali. Dostali jsme se do doby postantibiotické, která je podobná té předantibiotické. Je situace skutečně vážná? A je možné ještě něco udělat, nebo je již pozdě? Tímto a podobnými tématy se zabývá Martina Kociánová v rozhovoru s odborníkem nejpovolanějším, s paní doktorkou Václavou Adámkovou, primářkou antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 1. díl, 20.04.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Zvykli jsme si počítat s tím, že doba, kdy jsme považovali naši zemi za místo, kterému se vyhýbala jakákoli vážná rizika, je minulostí. Jsou rizika, která si uvědomujeme, která dnes už dokonce hrají důležitou roli i v politice – podstatně ovlivňují třeba naše rozhodování ve volbách. Pak jsou však také jiné hrozby, ty, o kterých se mluví málo nebo méně. Věnujeme se jim jenom okrajově – nebo se o nich dokonce veřejně nemluví vůbec – a ví o nich jen pár odborníků. Vážnými otázkami budoucnosti, možná nepříliš vzdálené, totiž není jen náboženský terorismus nebo nezvladatelná migrace. Je zde ještě něco jiného, nám všem bližšího: většinu z toho, co umíme, známe a víme, lze vytáhnout ze zásuvky. Náš život tak může radikálně změnit nedostatek energie - elektřiny, ropy nebo plynu. K povídání o hrozbách známých nebo jen tušených, ale i o těch docela opomíjených, jsme si pozvali odborníka, který má v popisu práce se jimi zabývat. Vítám ve studiu Václava Bartušku, diplomata, publicistu a velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. 1. díl, 17.04.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Žijeme v době proměn a čekáme na jednu velkou, pravděpodobně zásadní proměnu, ke které se blíží. Na tom se shodla celá řada našich hostů, se kterými hovoříme. Blížící se proměnu vnímá mnoho lidí, proto se také o tomto tématu často mluví. Zajímavé – a někdy dokonce to nejzajímavější – je však i to, o čem se dnes moc nemluví. Třeba o tom, čeho jsme se dotkli v minulém díle, kde jsme hovořili s psychiatričkou a psychosomatičkou Jarmilou Klímovou o obrovské záplavě zákonů, norem, zákazů a rozkazů, které nás stále více svírají. Pro spoustu lidí je právě krajní přemíra norem, upravujících naše životy až do detailů, víceméně neuvědomělým zdrojem jejich strachů a úzkostí, mnohdy celoživotních. O těchto a dalších tématech, rozmlouvá s Jarmilou Klímou Martina Kociánová také ve čtvrté části rozhovoru. 4. díl, 13.04.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Co všechno může vyvolat v naší zemi necitlivý přístup Evropské unie k tématu migrace? Například kdyby Brusel protlačil i proti naší vůli zásadní změnu migrační a azylové politiky, takzvaný Dublin IV, a posílal by k nám migranty, ať bychom je chtěli, nebo ne. Smířili by se s tím lidé u nás, neprotestovali by, kromě různých stížností na sociálních sítích, a sžili by se přátelsky s našimi novými spoluobčany? Dokázali by se nově příchozí sžít se starousedlíky, integrovat se do společnosti, poctivě pracovat, respektovat místní kulturu a zvyky, naučit se jazyk a přispět k harmonickému životu? Nebo by se lidé po tak zásadním zásahu Bruselu do naší suverenity rozzlobili, vyšli do ulic k masivním protestům proti Evropské unii, které by posléze mohly skončit i czexitem? O těchto otázkách, probíraných na všech úrovních společnosti, hovoří Martina Kociánová s právničkou a bývalou ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou. 2. díl, 10.04.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Psychické obtíže různého druhu se stávají stále větším problémem. Od schizofrenií, bipolárních poruch, depresí až po únavový syndrom a syndrom vyhoření, který podle mezinárodní klasifikace nemocí není oficiálně uznanou diagnózou. Včetně různých psychosomatických problémů, jako vysoký tlak, nespavost, agresivita. Může být podobnými psychickými problémy, jako je tomu u jednotlivců, postižena také celá společnost, civilizace? A jakou roli v tom hraje nepřehledné a stále narůstající množství pravidel, zákonů, nařízení a s tím spojených trestů? Jakou roli zde hraje neustálá přítomnost strachu, který pramení z obavy, aby člověk svým spontánním činem neporušil nějaký zákon, o němž nemá tušení, že vůbec existuje, a nakonec nebyl za svou dobrou vůli potrestán? O těchto a dalších otázkách s tím spojených rozmlouvá Martina Kociánová v další části rozhovoru s doktorkou Jarmilou Klímovou, psychiatričkou, která založila konzultační a terapeutický institut AKTIP, v němž se zabývá psychosomatickými problémy a rodinným i individuálním poradenstvím. 3. díl, 06.04.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Problém migrace je stále jedním z nejdůležitějších témat. Okolo tohoto problému narůstají spory nejen mezi lidmi, ale i mezi státy Evropské unie. Střetávají se různé názory. Od plného přijímání migrantů, až po vojenský odpor vůči nim. Vedení Unie se snaží prosadit úpravu evropské azylové legislativy pod názvem Dublin IV. V navrhovaném dokumentu jsou do pokrouceného a technicistního jazyka zabudovány záměry, které by výrazně změnily povahu Evropské unie a také postavení jednotlivých států v ní. Autoři přitom zjevně nechtějí, aby běžní Evropané jednoduše pochopili skutečný záměr vedoucích představitelů EU. Tím je zavést trvalý přerozdělovací mechanizmus pro migranty, který je v návrhu označen jako „Korektivní alokační mechanismus“ - a na který by již neměly jednotlivé členské státy vůbec žádný vliv. Je možné zavedení tohoto mechanismu zabránit? Budou státy Visegrádské čtyřky stát při sobě? Co dělat, když se většina států EU rozhodne Dublin IV zavést nikoli na základě jednomyslného hlasování v Evropské radě, tedy všech premiérů nebo prezidentů států EU, ale hlasování rady ministrů, kde se rozhoduje na základě většiny? Nejen o tom rozmlouvá Martina Kociánová s bývalou ministryní spravedlnosti, advokátkou Danielou Kovářovou. 1. díl, 03.04.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz