Rádio Universum

Mnozí lidé pod náporem moderních technologií a zmechanizovaného způsobu života touží po návratu k přírodě, k přirozenému způsobu života. Hledají v minulosti naší civilizace, ale také u přírodních národů. Je možné se vrátit? Nebo je již osudově a neměnně dáno, že se musíme ubírat cestou, na kterou západní civilizace vykročila? Můžeme se alespoň inspirovat u starých národů a takzvaných primitivních kmenů? Čeká nás nějaká katastrofa jako jediná podmínka prozření, nebo ještě existuje pro lidstvo cesta do smysluplné budoucnosti bez krveprolití? O těchto dalších otázkách rozmlouvá Martina Kociánová s Mnislavem Zeleným - Atapanou, etnologem, kulturním antropologem a cestovatelem, který si uchoval svobodu a přitom žije v moderní společnosti. Zabývá se terénním výzkumem a prací v Jižní Americe. Přídomek „Atapana“ mu udělil kmen Yawalapiti, který jej adoptoval. V letech 1996 až 2001 byl Mnislav Zelený velvyslancem České republiky v Ekvádoru a Kolumbii. 2. díl, 30.03.2018 na www.kupredudominulosti.cz

Podle mnohých lidí se nám děti mění před očima. Daleko víc než skutečná realita je zajímá realita virtuální, ve které žijí a jsou v ní jako doma. Iluze se pro ně stávají pravdou a realita se jim vzdaluje. Nechtějí být z virtuálního světa vytrhávány, a pokud se o to pokusíme, brání se, někdy až agresivně. Nemálo lidí však takové chování dětí omlouvá a tvrdí, že je vlastně úplně normální, není nijak nebezpečné - a pokud to někomu dělá starosti, je příliš ustrašený. Kdo má pravdu? A pokud skutečně dochází k výrazné změně hodnot a chování u dětí, co je toho příčinou? Škola? Rodiče? Nebo celá společnost? Jak je možné dospět ke skutečně relevantním údajům? Na tyto a další otázky hledá odpověď Martina Kociánová v další části rozhovoru s doktorem Martinem Dolejšem, psychologem z Katedry psychologie olomoucké university, který provedl rozsáhlou studii na vzorku 2000 žáků o změnách v chování školních dětí ve věku 11 až 15 let. 3. díl, 27.03.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Technologie pronikají do stále širších a hlubších oblastí našeho života. Skutečností se stává, že nás postupně ovládají a uvrhávají do nového druhu otroctví. Přizpůsobujeme své myšlení, jednání a dokonce i cítění technologiím a začínáme se tak podobat našim výtvorům. Stáváme se bezduchými mechanickými nástroji kyberprostoru a těch, kdo jej vytvářejí. Zdá se, že varování, kam to vše může vést, od totální chorobné závislosti po duševní i fyzickou degeneraci, zanikají ve výkřicích obdivu těch, kteří chtějí ostatní zotročit. Ale i těch, kteří po otroctví touží, nebo nevědí, co dělají.

Je možné najít rovnováhu mezi moderními technologiemi a přirozeným i spirituálním rozměrem člověka? Kudy se dát? Jít dál stejným směrem jako dosud? Zpět? Nebo kupředu, ale jinak? O těchto problémech rozmlouvá Martina Kociánová s etnologem, kulturním antropologem a cestovatelem Mnislavem Zeleným – Atapanou, který si uchoval svou svobodu a přitom se neodtrhl od života v moderní společnosti. Jeho život je především spojen s terénním výzkumem a prací v Jižní Americe. V letech 1996 až 2001 byl velvyslancem České republiky v Kolumbii a Ekvádoru. Přídomek „Atapana“ mu udělil kmen Yawalapiti, který jej adoptoval. 1. díl, 23.03.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Někteří lidé sice říkají, že to tak bylo vždy, ale mnozí jiní mají ze současného vývoje velké obavy. I podle řady odborníků to vypadá, že se u dětí mění hodnoty. Nezajímá je tolik vzájemná komunikace face to face, vzrůstá agresivita, závislost na technologiích, internetu, mobilech a hrách. Nezajímají je vnitřní hodnoty, etika, slušnost, pomoc druhým, ale hlavně materiální požitky, peníze, mobily. Je tomu skutečně tak, a pokud ano, co je toho příčinou? Kdo za to může? Rodina, škola, společnost? A je možné s tím něco dělat? V souvislosti se studií, která byla provedena na vzorku 2000 žáků ve věku 11 až 15 let, se nad těmito problémy zamýšlí Martina Kociánová v další části rozhovoru s psychologem, doktorem Martinem Dolejšem z katedry psychologie olomoucké university. 2. díl, 20.03.2018 na na www.KupreduDoMinulosti.cz

Jedním z hlavních témat rozhovorů mezi politiky, odborníky, v rodinách – i mezi lidmi v hospodách a restauracích – je již několik let migrace, především z islámských států. Migrace je hlavním bodem sporů uvnitř jednotlivých států a také rozděluje země Evropské unie. Jedni tvrdí, že všichni lidé jsou stejní, stejně tak jako kultury a náboženství. A že tedy islám je náboženstvím jako každé jiné. Jiní zase, že v islámu jsou obsaženy prvky, které nejsou slučitelné se západní kulturou, především proto, že je netolerantní a snaží se ovládnout další území a podřídit si jiná náboženství.

Kde hledat hranici mezi islámem a islámským terorismem, a existují vůbec? Má Západ povinnost zachraňovat celý svět i za cenu ohrožení vlastní existence? Nebo má právo se bránit, třeba i silou, proti ohrožení vlastní civilizace? A dělá to, nebo jsou evropští politici zmatení a nevědí co dělat - nebo dokonce nechtějí nic dělat? Je ještě vůbec možné se s tímto problémem vypořádat? O těchto problémech rozmlouvá Martina Kociánová v další části rozhovoru s armádním generálem, bývalým náčelníkem generálního štábu, Jiřím Šedivým, který v současné době působí jako vedoucí katedry CEVRO institutu. 4. díl, 16.03.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Mnoho lidí dnes mluví o tom, že u mládeže roste agresivita, mění se její charakter. Na druhou stranu druzí namítají, že tento problém byl ve společnosti přítomen i v minulých dobách; starší a střední generace měla prý vždy na rtech povzdech: „Ach, ta mládež.“ Jak je to ve skutečnosti? Mění se nějak radikálně, fatálně chování dětí a měli bychom z toho mít obavy? Anebo se můžeme spolehnout na to, že mládež, jako vždy v dějinách, nakonec vpluje do klidných vod zodpovědnosti a porozumění? O těchto otázkách a zejména o studii provedené za účasti 2000 žáků, která se zabývá tím, zda a jak se změnily děti ve věku mezi 11 a 15 rokem, si povídá Martina Kociánová s psychologem Martinem Dolejšem z katedry psychologie olomoucké university. Podle této studie děti uvedené věkové kategorie již tolik nekouří a nepijí alkohol v porovnání s tím, jak tomu bylo dříve. Na druhou stranu ale děti nevěří v dobro, narůstá u nich agresivita a závislost na sociálních sítích. 1. díl, 13.03.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Situace ve světě se proměňuje. Stále silnější postavení získává Rusko, Čína a další státy. Vedou se spory, zda a nakolik Evropa potřebuje Rusko a Rusko Evropu. Zdá se, že pro Západ je těžké porozumět Rusku, a tak činí kroky, které tlačí tuto zemi do kouta. Což by mohlo vést - a zdá se, že již vede k tomu, že se Rusko odvrací od Evropy ke spolupráci s Čínou a dalšími zeměmi Asie. Je politika Západu vůči Rusku správná? Mohlo by se stát, že by většinu své produkce plynu a ropy, které Evropa potřebuje, prodávalo Číně? A jak se má Západ postavit k Číně, k její vzrůstající ekonomické, vojenské a ekonomické moci? O tom se v další části rozhovoru baví Martina Kociánová s armádním generálem Jiřím Šedivým, bývalým náčelníkem Generálního štábu a současným vedoucím katedry CEVRO institutu. 3. díl, 09.03.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Odchod na energetický ostrov do přírody. To je jednou z možných odpovědí na neuspokojivý život ve vleku civilizace, která člověka vede stále hlouběji do situace, kdy nerozhoduje sám o sobě a vlastně žije cizí život. Jak se vyvíjí život rodiny na samotě? Doléhají na ně genderové tlaky, nebo je život v přírodě přirozeně vede k tomu, že žena dělá ženské práce a muž zase mužské? Jak se vyrovnávají s tlaky společnosti? Strádají, nebo příroda a samota kultivují jejich schopnost vnímat lépe společnost i přírodu samotnou? Co to dělá se vztahy mezi partnery? A jaké rady je možné dát těm, kteří podobný krok zvažují? V další části rozhovoru o těchto a dalších otázkách rozmlouvá Martina Kociánová s Karlem Otýsem, který se svou ženou odešel z města na samotu do staré hájovny uprostřed lesa. 2. díl, 02.03.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Pomohou nám nanotechnologie, nanorobůtci vypuštění do krevního oběhu, nahradit stále méně účinná antibiotika nebo léčit další jinak těžko zvládnutelné nemoci? A nemohou přinést také problémy a nebezpečí, o kterých dnes ještě nevíme? Jsou tyto technologie zneužitelné k nové formě sociálního inženýrství, kdy by s jejich pomocí byla měněna psychika lidí? Nebo lidstvo najde způsob, jak zacházení s nimi smysluplně regulovat? O tom všem rozmlouvá Martina Kociánová v další části rozhovoru s profesorem Františkem Štěpánkem, člověkem, který spojil staré znalosti s novými technologiemi a otevřel novou cestu k výrobě antibiotik, která nezpůsobují u bakterií rezistenci. Ten nyní působí v Praze v Ústavu chemického inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické. Zabývá se charakterizací a syntézou funkcí mikro a nano částic, dálkovým ovládáním enzymatických reakcí a řízeným vylučováním účinných látek. 2. díl, 06.03.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz

Veřejnost, politici i vědci stále častěji hovoří o tom, že antibiotika přestávají fungovat. Bakterie se na ně stávají takzvaně rezistentními. Odborníci se obávají, že se některé nemoci stanou opět neřešitelným a fatálním problémem, protože je dokážeme léčit právě pouze pomocí antibiotik. Najde lidstvo pomocí vědy nějaký nový objev, který by nebezpečnou situaci vyřešil? A nemohou léky, které se vyvíjejí, přinést netušené problémy, nebo dokonce více nebezpečí, než pozitiv? O těchto otázkách a problémech s tím spojených rozmlouvá Martina Kociánová s českým vědcem, profesorem Františkem Štěpánkem, který se zabývá novými přírodními antibiotiky, na něž nevzniká rezistence. Zkoumá syntézu a charakterizaci funkcí mikro a nano částic, dálkové ovládaní enzymatických reakcí a řízené vylučování účinných látek. 1. díl, 27.02.2018 na www.KupreduDoMinulosti.cz