Rádio Universum

Ze společnosti se vytrácí humor. Atmosféra v jednotlivých duších, mezi lidmi i mezi státy je stále temnější. Strach z toho, co by se mohlo dít, svírá hrdlo. A osvobozujícího smíchu se nedostává.

Vtip, humor a smích dostávají stále častěji krutou, násilnou, nemocnou, primitivní nebo nějak jinak degenerovanou podobu. Proto je stále vzácnější, ale o to více osvěžující, setkat se s humorem, který osvobozuje a otevírá obzory. Mezi autory, kteří jsou schopni takové potěšení v dnešní houstnoucí době poskytnout, patří přirozený i programový optimista, humorista, kreslíř, karikaturista Miroslav Kemel, se kterým nad smíchem a stavem světa rozmlouvá Martina Kociánová. 1. díl, 01.06.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Dokument „Obchod se zdravím“ natočený skrytou kamerou v terapeutickém zařízení AKTIP, odvysílaný v České televizi, vyvolal spoustu otázek a odpovědí, které byly bouřivě probírány, jak na sociálních sítích, tak i ve skutečném světě. Tato kauza, ať dopadne jakkoli, ovlivní naše vnímání alternativních léčebných postupů.

Ve druhém díle našeho rozhovoru odpovídá, na další část otázek týkající se této kauzy, doktorka Jarmila Klímová, která je i zakladatelkou konzultačního a terapeutického institutu Praha AKTIP, v němž se věnuje psychiatrii, psychosomatice, individuálnímu a rodinnému poradenství. 2. díl, 31.06.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Dokud o ně nepřijdeme, tak si ho většinou nevšímáme. Ale když ho ztratíme, nezajímáme se už prakticky o nic jiného než o to, jak ho získat zpět. Ano, řeč je o lidském zdraví. Jsme většinou ochotni k nevídaným věcem, jen abychom se uzdravili. A běda, když se to nedaří, to psychicky unese jen málokdo. Čím těžší je naše onemocnění, tím více jsme ochotni něco dělat pro své uzdravení. Ale co když lékaři nepomohou? Pak hledáme alternativní léčbu. A přibývá lidí, kteří právě alternativu vyhledávají nejen jako doplněk ke klasické léčbě, ale dávají ji rovnou přednost. Soužití obou způsobů léčby je většinou docela klidné. Tedy vždy až do nějaké aféry. Pak se na alternativní léčbu snese bouře kritiky a odsudků. Přesně to se před několika dny stalo po odvysílání dokumentu Obchod se zdravím v České televizi, natočeném skrytou kamerou v terapeutickém zařízení Aktip. Právě o tomto dokumentu hovoříme s paní doktorkou Jarmilou Klímovou, odborným garantem a vedoucím tohoto institutu. 1. díl, 30.06.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Mnoho lidí ztrácí důvěru v současnou podobu politického demokratického systému. Přitom právě tato důvěra je tím, co společnost tmelí a umožňuje jí trvání, rozvoj i schopnost se bránit. Občané mají dojem, že politici stále méně zastupují jejich zájmy a prosazují něco, co je pro společnost škodlivé a slouží pouze elitám. Tato vznikající nedůvěra se projevuje hledáním nových vzorců společenského uspořádání, které mohou, ale nemusí mít smysl a životnost. Uvnitř jednotlivých států, ale i na mezinárodním poli vznikají stále hlubší příkopy a narůstá napětí. Stále větší počet lidí, včetně politologů, politiků, psychiatrů a psychologů vidí v současném stavu světa příznaky hrozící velké, možná i válečné krize. O příčinách této situace, o tom, zda má současné pojetí demokracie ještě budoucnost, o možných rizicích, ale i východiscích dalšího vývoje rozmlouvá Martina Kociánová s psychiatrem, profesorem Cyrilem Höschlem, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. 1. díl, 29.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Před nedávnem jsem slyšela zajímavá slova, myslím, že je v nich hodně moudrosti. Mluvila jsem s kamarádem, který se zabývá problémy tohoto světa, dnešním děním a výhledy do budoucnosti, a on mi najednou řekl: „Víš, co patří k tomu nejhoršímu? To, jak se lidé ke všem problémům, dokonce i k těm, které nás už přímo začínají ohrožovat na životě, otáčejí zády. Jako by chtěli za každou cenu slyšet jen něco příjemného. Jenže když se budou otáčet zády k nepříjemným věcem, tak je nebudou moci řešit, a když je nebudeme řešit, tak nás skutečně zničí. Spoustu hrozeb bychom ještě dnes zvládli, mnohé úplně s přehledem a v pohodě, jen kdyby nebylo tolik mudrlantů, kteří pořád káravě mluví o ‚strašení‘. Jenže tím zabraňují věnovat se tomu, co nás zatraceně začíná trápit. V demokracii se nesmíme bát podívat se na realitu takovou, jaká je, protože svým hlasem rozhodujeme všichni. A pokud budeme uhýbat před problémy, ty budou růst a my budeme pořád jen nadávat na politiky – kteří tam jsou ale jen díky nám.“

Ano, je spousta věcí, na které máme vliv, ale když budeme obviňovat každého, kdo na nebezpečí poukazuje, že „straší“, pak máme stoprocentní jistotu, že to pro nás dopadne hodně špatně. Naději máme jen tehdy, když se postavíme k celému životu čelem, jak k tomu příjemnému, tak i k tomu nepříjemnému nebo hrozivému. Když ho pravdivě zhodnotíme a uděláme něco pro to, aby byl svět lepší. Také o tom jsem už v předchozích dílech hovořila s agrárním analytikem Petrem Havlem a to je také tématem třetího dílu. 3. díl, 25.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Vzrůstající pocity nejistoty a strachu mezi lidmi mají mnoho příčin. Mimo jiné

stále silnější mezinárodní napětí, zrychlující se digitalizace, tlak hyperkorektnosti na zamlčování pravdy, agresivní potírání jiných než mainstreamových názorů a ekonomický a sociální tlak. To vede mnohé ke kladení otázek a snaze o novou definici cesty do budoucnosti. To se týká i role peněz a bank ve společnosti, což je spojeno s problémem zavádění absolutního bezhotovostního styku. A také zjevného přeskupování sil ve světě, kdy USA ustupují z dominantního postavení a ve snaze o svou záchranu by mohly se sebou strhnout do propasti celý svět. Dokonce probíhají snahy o redefinici samotného pojetí demokracie. Nad těmito problémy se sešla v další části rozhovoru Martina Kociánová s docentkou Ilonou Švihlíkovou. 3. díl, 22.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

V druhém díle našeho rozhovoru s agrárním analytikem Petrem Havlem pokračujeme v povídání o věcech, které nejsou pro nás neznámé nebo snad tajné, nejsou ani nedůležité, ani okrajové, naopak patří k těm nejpodstatnějším v životě vůbec. Ale přesto o nich moc, či dokonce vůbec, nemluvíme. Nemluvíme třeba o tom, že na světě je nás stále více. Přitom zemědělské půdy, která nás živí, nepřibývá – naopak. K půdě, která nám zbývá, se často chováme jako nájezdníci, jako bychom ji měli jen rychle využít a opustit. Jenže tak to není, ona živila už stovky generací před námi a měla by živit ještě stovky generací po nás. V mnoha zemích, třeba v Egyptě, už je situace kritická. A nemůžeme říct, že to nás nemusí zajímat. Musí. Například proto, že mezi migranty, kteří proudí do Evropy, se začíná objevovat stále více těch, kteří nejsou ekonomickými migranty, ale – dá-li se to tak říci – vodními uprchlíky. Prchají prostě před suchem, které začíná ovládat jejich země. 2. díl, 18.05.2017, www.KupreduDoMinulosti.cz

Svět prochází velkou proměnou. Lidé hledají nové uspořádání společnosti jak na úrovni jednotlivých států, tak v mezinárodních vztazích. Poměry sil ve světě se výrazně mění, vliv USA upadá, přestože se tomu elity této velmoci snaží zabránit. Stále rychleji roste vliv Číny, Ruska, ale také Indie a dalších států. Čím dál větší části veřejnosti se zmocňuje neklid a někteří lidé se to snaží řešit tím, že nechtějí vnímat negativní zprávy. Ovšem i informace o různých děsivých událostech ve světě je možné proměnit v něco pozitivního. A to v poznání o skutečných událostech – a na tom založených možnostech správného náhledu a jednání. Pohled světu do očí a překonání nebezpečí jedovatého uhranutí, které vede k celkové životní paralýze, hledání příčin současného stavu a možnosti řešení - to je obsahem další části rozhovoru Martiny Kociánové s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. 2. díl, 15.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Opakovaně se v našem pořadu zabýváme naší matkou Zemí, kvalitou půdy a jejím ničením, chemií, kterou dáváme do půdy a která se pak logicky přemísťuje do nás, vztahem k přírodě, rostlinám, zvířatům. Takové rozhovory měly vždy své jasné místo v rubrice Příroda, jenže jak jde čas a svět se mění, zdá se nám občas, že některé z nich by se měly objevit také v rubrice Bezpečnost, alespoň podle toho, co tvrdí renomovaní čeští i zahraniční vědci už delší dobu. Tvrdí, že příštími válkami budou zejména války o vodu, a dodávají, že vysychání celé části planety může, bez jakéhokoliv přehánění, přivodit migraci v řádech desítek i stovek milionů lidí. Prudce se zvyšující rizika v tomto směru začínají připouštět už i politici. Jak jsme na tom u nás se suchem a jak jsme na tom naopak s vodou? Dokážou s ní naši zemědělci - a nejen oni - náležitě hospodařit? O těchto a dalších podobných tématech hovoří Martina Kociánová s agrárním analytikem Petrem Havlem. 1. díl, 11.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Často dnes slýcháme, že jsme se nikdy neměli tak dobře jako dnes. A to především z úst těch, kteří chtějí umlčet kritiky Evropské unie. Co přichází z Bruselu, je pro ně často nedotknutelné. Do toho ovšem lidé upozorňují na zjevná fakta, které nesouvisí s životní úrovní danou penězi. Stále více lidí propadá depresím a beznadějím. Svět se jim nezdá tak růžový, jak je prezentován. Drtivé soukolí státu či „moderního života“ postupně semílá v neosobním, počítačově řízeném systému složenek, povinných plateb, starostí o to, jestli bude na nájem, jídlo pro děti nebo školní výlet, stále více lidí. Vzniká dojem, že z tohoto nelidského vězení není úniku. Proto se objevují myšlenky o tom, že současný řád by bylo nejlepší odstranit. A vznikají různé snahy najít nějaký jiný, nový, lidštější systém, a také asi nové lidi… Je možné pojmenovat příčiny tohoto stavu? A pokud ano, lze se poučit a nalézt něco lepšího, kdy nebude život většiny určován jedním procentem populace? Nad těmito a souvisejícími otázkami rozmlouvá Martina Kociánová s ekonomkou a docentkou Ilonou Švihlíkovou. 1. díl, 08.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz