Spotlight

Epidemie žloutenky v České republice se skutečně trochu vymkla kontrole, uznává epidemiolog Roman Prymula. „Zásadní problém je v tom, že dětská populace nemá příliš viditelné příznaky, ba naopak – téměř 90 procent má v podstatě tak mírný průběh, že to není vidět. Infekční ale jsou.“

Gad Šimron je bývalý agent Mosadu a spisovatel. Narodil se v roce 1950 v Tel Avivu a po studiích historie začal pracovat pro izraelský veřejnoprávní rozhlas. V 70. letech ho do svých řad zverbovala izraelská tajná služba Mosad. Deset let se podílel na jejích operacích v nejrůznějších koutech světa.

Generální ředitelka Finanční správy České republiky Simona Hornochová si při nástupu do funkce v roce 2023 kladla za cíl zlepšit pověst celé instituce. Teď říká, že jí to snad daří.

Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.

„Andrej Babiš má tu vlastnost, že se ze všech problémů dokáže vymotat. Někdy lépe, někdy hůře a někdy je to třeba takové kličkování mezi zákony,“ konstatuje v kontextu řešení střetu zájmů politický komentátor Václav Dolejší. Dodává ale, že to je koneckonců něco, co na něm mnozí voliči hnutí ANO obdivují.

"Zdá se, že to, čeho se mnozí báli – tedy jakéhosi mnichovského momentu -, prostě nenastává," říká po nedělním jednání v Ženevě zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Klíčové podle něj je, že americký ministr zahraničí Marco Rubio označil uskutečněné rozhovory mezi Ukrajinci, Američany a zástupci Evropy za velmi konstruktivní.

„Mám pocit, že se to teď všechno otřásá. Že ty věci, co byly samozřejmé, nejsou úplně samozřejmé a že na to začínáme postupně všichni přicházet,“ konstatuje herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová. Od politiky si prý drží relativní odstup, vnímá ale jako důležité, aby byl člověk trochu v obraze a o nabytou svobodu pečoval.

Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.

Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.

Evropa si zřejmě vyhodnotila, že konflikt v Súdánu pro ni není důležitý, konstatuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Bohumil Doboš. Vzápětí ale vysvětluje, proč by tato válka Evropany zajímat měla: „Jde o množství násilí, které tam probíhá. Pokud se chce Evropa tvářit jako nějaká normativní mocnost, tak na tohle musí poukazovat.“