Téma Plus

Bylo jim třináct čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného i okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o mimořádném talentu jejich autorů. Až potud by všechno znělo jako docela dobrá zábava. Kdyby nešlo o děti, které žily za války v Terezíně. O židovské děti určené nacisty k likvidaci. Jedním z nich byl i Hanuš Hachenburg, výjimečně nadaný básník, kterému je věnován pořad Téma Plus.

Nylonový věk, třetí republika a most mezi Východem a Západem. Tak se nazývá období necelých tří let Československa po skončení druhé světové války. Které osobnosti dominovaly veřejnému prostoru? Kdo mohl vydávat noviny a časopisy? A o čem se psalo? Existovalo téma, o kterém se psát nesmělo?

Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. V čele Ruska by tak mohl stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jakou tradici má země ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.

26. srpna 2022 byl v Lošanech na Kolínsku slavnostně otevřen Památník tří odbojů. Jeho expozice se nachází v rodném statku Josefa Mašína, účastníka prvního a druhého československého odboje.

Pokud pátráme po příčinách sovětské zloby na reformní proces pražského jara, nakonec z toho vlastně vychází bytostný odpor k probuzené občanské společnosti. Vedle emancipace nekomunistických stran – socialistické a lidové – a snahy obnovit sociální demokracii, se totiž na jaře 1968 hlásily o slovo dvě formace, které měly opozici vůči komunistům v podstatě geneticky zakódovanou – nestraníci a političtí vězni.

Kat českého národa – takovou přezdívku si vysloužil německý státní ministr pro Protektorát Čechy a Morava Karl Hermann Frank. Po 2. světové válce se dostal před českou justicí v nejsledovanějším procesu s nacistickým zločincem v poválečném Československu. V archivu Českého rozhlasu se dochovalo 82 hodin zvukového záznamu, který přibližuje dění v soudní síni. Nechybí výpovědi K. H. Franka, svědků, ani zachycení emotivní atmosféry celého procesu.

Nemůžete vzniknout, nemůžeme vás povolit. Nejde to kvůli naší minulosti, dostalo by nás to před únor 1948. A nejde to ani vzhledem k mezinárodním souvislostem. To slyšeli zástupci přípravného výboru sociální demokracie od představitelů KSČ po celé jaro 1968.

Je to už desítky let, a přesto si o té události lidé pamatují i ty největší detaily. V roce 1945 osvobodila jihozápadní část naší republiky americká armáda. To bylo nejprve oslavováno, ovšem několik let potom pošlapáno nastupujícím komunistickým režimem. Definitivní rehabilitace se Američané dočkali až po roce 1989, kdy vznikly plzeňské Slavnosti svobody a další pravidelné připomínkové akce.

Česko-německou novinářskou cenu za rok 2023 získala Veronika Kindlová za Téma Plus s názvem Čeští Němci v NDR: úspěšní zpěváci, vědci i politici. Popisuje v něm příběhy bezmála 800 tisíc Němců z Čech, kteří museli odejít do sovětské okupační zóny Německa, ze které se později stala Německá demokratická republika. Jejich osudy jsou u nás téměř neznámé. Poslechněte si celý vítězný dokument v audiozáznamu.

V souvislosti s výměnou na postu prvního tajemníka ústředního výboru, kterým se počátkem ledna 1968 stal Alexander Dubček, začala KSČ s přípravou svého nového politického prohlášení, kterým se její politika měla do budoucna řídit. Nenazvala ho kdovíjak přitažlivě: Akční program. To, co v něm stálo, by ještě před několika měsíci vůbec nesmělo proniknout na veřejnost. Proč tedy celý koncept nakonec zapadl?