Téma Plus

Čechoslováci v gulagu je téma, kterým se už mnoho let zabývají badatelé v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Pátrají po osudech obyvatel území někdejšího Československa, a to včetně Podkarpatské Rusi, kteří byli uvězněni sovětských pracovních táborech. Část informací získávají od pamětníků, většinu v ukrajinských a dřív i v ruských archivech.

Není na světě jediná diktatura, která by se nesnažila teror, který rozpoutává a který jí drží u moci, legitimizovat ušlechtilými záměry. Skutečnou podstatou každé diktatury je násilí, teror a totální zotročení společnosti, a ne snaha o obecné dobro. Stává se, že úklady, pokud nepřicházejí zvenku, si diktatura sama inscenuje a nepřítele vyrobí uměle, a to mnohdy i ve vlastních řadách.

20. srpna 2022 zemřela dlouholetá redaktorka rozhlasové stanice Svobodná Evropa Olga Kopecká. Její posluchači ji až do roku 1989 znali pod pseudonymem Olga Valeská, který si zvolila podle své prababičky. V pořadu hovoří Olga Kopecká, kněz Karel Karafiát, redaktor Radko Kubičko, režisér František Švanda, historik Prokop Tomek a ošetřovatelky, které o ni pečovaly v závěru života.

Praha byla sídlem králů a symbolem českého národa, ale i místem, které se pod taktovkou německých okupantů mělo během 2. světové války začít měnit na nacistické město budoucnosti. Tým architektů pod vedením Reinholda Niemeyera hned od počátku okupace pracoval na plánech přestavby Prahy v germánském stylu. Projekty teď v mnoha ohledech působí doslova šokujícím dojmem.

Už 70 let uplynulo od chvíle, kdy si svět mohl trochu oddychnout, protože jeden z nejhrůznějších diktátorů lidských dějin, Josif Vissarinovič Stalin, se odebral na věčnost. V Československu mělo veřejné truchlení (a často soukromá radost) dvojí důvod. Musela to být zvláštní podívaná, když člověk s týdenním rozestupem otevřel opět noviny a celou první stranu opět obsadila obří hlava v černém rámečku. Inu, vůdce padl. V Moskvě a devět dní poté v Praze. Co se dalo čekat dál?

Vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 předcházela cesta prezidenta Emila Háchy za Hitlerem. Provázelo ji mnoho zvláštních náhod a omylů, které nakonec vedly k tomu, co dobře známe. Výsledkem byl Háchův podpis pod prohlášení, ve kterém „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“ Proč tak učinil? A měl i jinou možnost?

Českému rozhlasu se podařilo získat řadu neznámých archivních materiálů a také rozsáhlý spis Státní bezpečnosti včetně fotodokumentace o takzvané závadové mládeži. Na jejich základě rekonstruujeme málo známou událost z konce komunismu. Trojice „pankáčů“ tehdy putovala za mříže, když v Teplicích 11. března 1988 shodila sochu Klementa Gottwalda.

Už téměř rok trvá původně dosti neočekavaná válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedna z největších východoevropských zemí se 24. února 2022 stala zatím poslední obětí stále ještě nekončící ruské imperiální rozpínavosti a snad až geneticky zakořeněného velkoruského šovinismu, který budí dojem, že patří spíš do 19. než do 21. století.

Neznámé tváře, za kterými se skrývají zapomenuté osudy československých Židů. Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album Ghetta Terezín. Našlo se v pozůstalosti novináře a rozhlasového redaktora Milana Weinera.

V poslední době se mnohým z nás při pohledu na cenovky potravin v obchodech „protáčejí panenky“. Ale jak tomu bylo v minulém režimu? Potraviny hrály ve spotřebním koši domácností mnohem větší roli než dnes. A jestli se dalo na něčem ušetřit, bylo to právě jídlo. Zdražování základních komodit tak bylo velmi citlivou záležitostí. Pro režim, který konzumem občas vykupoval minulé hříchy, občas ho používal k uklidnění.