Téma Plus

30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Rubikon byl překročen a Německo se z rozkládající se demokracie vydalo na svou totalitní cestu. Jaké byly příčiny úspěchu nacistů? Které sociální vrstvy z mocenského vzestupu profitovaly a jaká byla role tehdejších elit? A také: proč došlo k něčemu takovému právě v Německu a právě v roce 1933? To jsou otázky, na které se budeme snažit hledat odpovědi.

Knižní pulty současnosti zaplavují tituly různých žánrů a každý čtenář a čtenářka si může vybrat z pestré nabídky domácích i zahraničních autorů či autorek. Podle aktuálních průzkumů můžeme odhadnout, který žánr u čtenářského publika je oblíbený, což v první republice nebylo možné.

Alois Eliáš byl premiérem v době, která nebyla jednoduchá. Pro něj i pro naši zemi. Nastupoval do úřadu necelé dva týdny po začátku nacistické okupace, 27. dubna 1939. Za sebou měl významnou vojenskou kariéru a před sebou neméně významný úkol: předsedat vládě, která byla podřízená německým okupantům. Nakonec byl ale odsouzen k smrti – a vzpomínky na Eliášovy poslední měsíce života sepsala jeho manželka Jaroslava Eliášová v knize Heydrich do Prahy. Eliáš do vězení.

30. prosince 2022 si připomínáme sto let od zrodu Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), tedy obřího soustátí, ale ještě spíš koloniální říše, která se postupem času stala hlavním vítězem 2. světové války a poté i jednou ze dvou celosvětových supervelmocí. Jejím hlavním soupeřem na takříkajíc opačném pólu byly přirozeně Spojené státy americké, a to víceméně až do nástupu Michaila Gorbačova.

„Víte, kdo bude příštím generálním tajemníkem sovětské komunistické strany? Ten, kdo přejde Rudé náměstí bez pomoci.“ Tento a podobné vtipy si lidé vyprávěli v polovině 80. let 20. století. Mezi lety 1980 až 1985 totiž zemřelo šest vysokých představitelů sovětského režimu, kteří vesměs patřili k nejužší skupině dlouholetého sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Zahájení rozhlasového vysílání bylo významným předělem v šíření informací. Mimořádně se osvědčilo v období druhé světové války, kdy lidé – přestože riskovali životy – i přes zákazy nacistického vedení poslouchali vysílání z Londýna či z Moskvy. Tyto zkušenosti pak vedly na přelomu 40. a 50. let minulého století k rozhodnutí založit rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Cíl byl jednoduchý: poskytovat pravdivé a svobodné informace do zemí za železnou oponou.

Před válkou jich tu žilo přes tři miliony. Po válce měli nadobro zmizet. Nezmizeli ale zdaleka všichni. Jak vypadal život německé menšiny v zemi, kde německá menšina neměla existovat?

Čtenáře asi nepřekvapí, že první ucelená představa, jak má vypadat sjednocená Evropa, vzešlá v roce 1922 z pera poběžovického rodáka Richarda Coudenhove-Kalergi v sobě obsahovala nepodkročitelnou podmínku: Má-li sjednocující se Evropa dosáhnout trvalého míru a způsobu řešit vzájemné konflikty cestou dohody, pak musí jít o společenství svobodných a demokratických národů.

V České republice dlouhodobě umírá pod vodní hladinou v přepočtu na obyvatele dvakrát více lidí než v některých přímořských státech. Mnoha tonoucím ale zachrání život Vodní záchranná služba, která funguje díky dobrovolnému nasazení stovek obětavých členů.

Škrábat brambory? To už skoro nikdo nedělá. Brambory jsou na talíři prostě přílohou a tu se nikomu nechce připravovat. „Mladí lidé dávají přednost těstovinám nebo rýži,“ vysvětluje Marie Prášilová z České zemědělské univerzity v Praze. Přitom má pěstování brambor u nás velkou historii a české brambory patřily (a snad i nadále patří) ke kvalitním produktům.