Téma Plus

Co je to krize, jak poznáme, že se v jedné nacházíme a co s tím dělat? Cyklus Pavla Hlavatého se podívá na různé podoby krizí. V prvním díle se zaměří na ekonomii, ekologii a zemědělství.

První část cyklu je věnována ekonomii, ekologii a zemědělství. Hovoří agrární analytik Petr Havel, ekolog Jan Piňos a ekonom Tomáš Sedláček. . V ukázkách z rozhlasového archivu zazní pasáže z dobových projevů a přednášek politiků a ekonomů reagujících na celosvětové i místní krizové momenty třicátých let.

Součástí českého školství jsou církevní školy, do kterých spadá i židovská výuka ve specifických školách. Taková je ale v Česku jen jedna. Její založení iniciovala Židovská obec a zakládá si na na vztahu učitelů se žáky a rodiči, jak potvrzují i bývalí absolventi, kteří jsou i několik let po maturitě se školou v kontaktu. Škola je otevřená i dětem nežidovského původu, pokud respektují náboženské, kulturní a etické tradice a hodnoty.

Je možné, aby Západ nějak rozumně vycházel z Ruskem? Už potřetí se publicista Jan Sedmidubský zamýšlí nad historii vztahů demokratického světa s Sovětským svazem. Tentokrát bude hovořit o 60. letech minulého století, kdy v čele Spojených států byl Lyndon Johnson a Sovětského svazu Leonid Brežněv.

V 80. letech jezdili do Sovětského svazu českoslovenští studenti. Jak vzpomínají na setkání s realitou tehdejšího Sajuzu? Jak vznikl soubor tamních studentů Moravanka? A jak došlo k tomu, že si na Kavkaze svého času mysleli, že většina Čechů jsou černoši, a navíc utlačovaní? Poslechněte si Téma Plus Víta Pohanky s příběhy někdejších studentů v SSSR.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vstupoval do politiky jako komik, teď se ale změnil na státníka a národního hrdinu, shodují se komentátoři v pořadu Téma Dne. „On je ve svých vystoupeních strašně autentický. A když pronáší někdy i patetická slova, hovoří o vznešených věcech jako vlastenectví a mír, tak to z jeho úst působí naprosto přirozeně. A autentický je i tím, že zůstal v Kyjevě,“ shrnuje reportérka Deníku N Petra Procházková.

Polsko mělo mezi komunistickými státy vždy unikátní postavení. Dobová anekdota, která Polsko nazývala „nejveselejší barák v celém lágru“, vystihla velmi přesně polské poměry vzhledem k ostatním zemím sovětského bloku. Jak to ale bylo mezi lety 1980 a 1981, chystal se Sovětský svaz opravdu v Polsku vojensky zasáhnout? Na měsíce po vzniku Solidarity se zaměřilo Téma Plus Pavla Hlavatého.

Šest mužů, které pro Téma Plus oslovila Eva Hůlková, jsou faráři různých církví a „v civilu“ lidé různého naturelu, různých životních příběhů, různého životního stylu. Na biblický základ vánočního příběhu tak staví každý svou vlastní stavbu, své vlastní vnímání tohoto svátečního času. Jedna žena – spisovatelka Milena Holcová – se definuje jako ateistka. Také ona se přidává se zamyšlením nad smyslem Vánoc.

Ať si nalistujete kterýkoli text z pera Karla Havlíčka Borovského, ačkoli je to už 200 let, co se narodil a co mu osud dopřál žít tak nestydatě krátkou dobu, nebudete stačit žasnout nad pronikavostí, jiskrností, nápaditostí, tvořivostí a moudrostí jeho myšlenek. Chcete se poučit o tom, co je svoboda a demokracie? Tématu dnes nanejvýš aktuálním? Začtěte se do Havlíčka.

Když se na jaře roku 2020 kvůli obavám z šíření koronaviru zavřely hranice České republiky a její obyvatelé nesměli až na výjimky ze země odjet, nesli to někteří docela těžce. Sice chápali, že v těchto dobách není dobré cestovat, ale betonové zátarasy na hraničních přechodech a armáda, hlídající zelenou hranici, vyvolaly v mnohých vzpomínky na časy kdy se cestovalo s výjezdní doložkou a devizovým příslibem.