Věda Plus

K čemu poslouží malým a středním firmám? - Počty lidí s Alzheimerem se budou podle lékařů do budoucna výrazně zvyšovat. Odborníci proto připravují nové doporučené postupy, které péči o pacienty v Česku zpřehlední. - Alternativní potravinové sítě podle průzkumu SYRI využívají dvě třetiny českých domácností. Tato varianta podporuje užší vztahy mezi výrobci a spotřebiteli, udržitelné způsoby hospodaření a klade důraz na kvalitu či původ potravin. - Průvodce právy pacientů chce pomoct lidem lépe se zorientovat ve zdravotnictví. Moderuje Renata Kropáčková.

Jak kopytníci volně se pasoucí v krajině pomáhají ukládat uhlík do půdy, a tím zmírňovat změnu klimatu? - Jak bojovat s Alzheimerovou chorobou? Moderuje Lukáš Matoška.

Vědci z Akademie věd teď zkoumají, jak by mohli v uchu opravit nebo nahradit poškozené buňky. - Praha chce kultivovat dopravní značení ve městě. Jak usměrňovat dopravu v městském prostředí, aby se utvářelo příjemné prostředí pro život? - Jen ve Fakultních nemocnicích v pražském Motole a v Hradci Králové operují kardiochirurgové srdce s pomocí robota. Co takové výkony pro kardiochirurga obnášejí?

Česká online sféra nenabízí jen pole pro řadu názorových střetů, ale i takzvaná "třetí prostředí", která poskytují prostor pro trpělivou diskusi mezi zastánci opačných postojů. Jak fungují? - U příležitosti dnešního Světového dne ledvin se zaměříme na nefrologii - věk pacientů s onemocněním ledvin roste. Jaké potíže pro případné transplamtace to představuje?

Technici na ruzyňském letišti mají přes zimu napilno. Prakticky do posledního šroubku musejí rozebrat a zase sestavit skutečná letadla. Jak často se taková kontrola provádí? - Proč Evropa není připravená na to, jak její obyvatelstvo stárne a jak rychle se zároveň náš kontinent otepluje? Co Evropská agentura pro životní prostedí doporučuje Střední Evropě? Moderuje Daniela Vrbová.

Podle amerických odborníků se z nich dají vyrobit například účinnější léky. - Jak mladí lidé v Česku vnímají problematiku sociálního vyloučení? Přineseme výsledky nové studie. - Brněnské VUT vyvíjí zdroj plazmatu pro pohon satelitů na velmi nízké oběžné dráze - jak to funguje, v čem by to mohlo být užitečné?

A jak jejich množství ovlivňuje třeba počasí? I to budou zjišťovat vědci z Mikrobiologického ústavu spolu se studenty šesti pražských škol. - Podíváme se do nově objevené nové galaxie - jedné z nejmladších a nejvzdálenějších. Proč ji odborníci přirovnávají k americkému herci Jamesi Deanovi, který říkal žij rychle, zemři mladý? - Počet případů tuberkulózy roste. Jak významně? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Jaký dopad mají klasické řezané květiny na životní prostředí a jaké existují alternativy? - Jak vypadá diskuse o překonávání genderových stereotypů a co ukazují data o rovnosti pohlaví? - Na víkendové akci v Plzni budou programátorské týmy pomáhat lidem s handicapem. Co chtějí vyvinout? Moderuje Renata Kropáčková.

Čeští vědci odhalili, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ, tedy přes Blízký východ a dál pak přes oblast Ukrajiny. - Málo živočichů toho umí tolik, co hadi. Na to, proč příroda hadům tak přála, odpovídá výzkum, který zveřejnil časopis Science. - Vědci radí, abychom zčásti omezili živočišné proteiny ve stravě. Proč? A co to pro naše tělo může znamenat? - Nejteplejší únor, rekordní teplota moří - planeta zažívá další teplotní rekordy, jak uvádí evropská služba Copernicus, více si povíme s klimatologem. Moderuje Šárka Fenyková.

Od začátku roku v Česku prudce přibývá případů tohoto onemocnění. Zeptáme se na detaily. - Budeme mluvit i o chemii - konkrétně o prvcích, které jsou do periodické tabulky seřazeny přesně 155 let. Mnohé z nich ale vědci tehdy ještě neznali, přesto už tam měly své místo. Jak je to možné? - Jak se může proměnit Ostravsko díky vědě? Technici a přírodovědci se propojí se sociálními vědci v projektu REFRESH. Moderuje Ondřej Látal.