Vizitka

Ještě před uvedením v českých kinech byl film slovenského režiséra Petra Bebjaka Zpráva vyslán do bojů o Oscara. K natáčení příběhu o dvou mužích, jimž se podařilo utéct z Osvětimi a zprávu o utrpení předat světu, použil Bebjak mimo jiné i dobové kresby. Jak řekl v rozhovoru s Tomášem Pilátem, štábu lépe pomohly poznat každodenní život v koncentračním táboře.

Co mají společného politici Jiří Paroubek, Stanislav Gross a hudebník Jan Nedvěd? Jsou to osobnosti s rozporuplným mediálním obrazem, o kterých i kvůli tomu točil dokumenty host vltavské Vizitky Jan Látal. Ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluvil i o svém nejnovějším počinu, který se týká právě písničkáře Nedvěda: filmu Tahle doba není pro nás.

Portréty Václava Havla či Baracka Obamy, ale i vítěze závodů Formule 1 Miky Häkkinena nebo oštěpařky Barbory Špotákové jsou prací předního akademického sochaře, autora mincí a pamětních medailí a dlouholetého pedagoga jablonecké průmyslovky Jiřího Dostála. Vizitku v jeho ateliéru plném obrazů, soch, reliéfů a vůně terpentýnu natočil David Hamr.

Vztah malby k novým vizuálním trendům a osobní i kolektivní paměti – to jsou témata, kterými se dlouhodobě zabývá kurátor, kritik a historik umění Petr Vaňous. Na půdorysu aktuální výstavy v pražském Rudolfinu v rozhovoru s Markétou Kaňkovou popsal, jak nad současným uměním přemýšlí.

Pandemie koronaviru přináší zbrusu nové poznatky i odborníkům na jazyk a jeho strukturu. Lingvistka a také hudebnice Eva Lehečková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace je z různých stran probrala ve Vizitce, kterou moderoval Ondřej Cihlář. Na závěr posluchačům popřála, aby „měli lehkou práci.“ Loučí se tak lidé v Turecku, a právě turečtině se Eva Lehečková několik posledních měsíců věnuje.

Hlas Jany Kozubkové znají posluchači Vltavy jako hlas, který na ně promlouvá mezi jednotlivými pořady. Fanoušci klubové scény a sdružení Osamělí písničkáři, s nimž čas od času vystupuje coby písničkářka a kytaristka, ji znají z pódií, stejně jako fanoušci divadla. Písně Jany Kozubkové jsou teď nově zachycené na CD TouLaní, které vydal Galén.

Příroda, rituály a mytologie starodávných kultur a národů – právě z nich designérka narozená v srbském Bělehradě nejčastěji čerpá inspiraci. V kolekci HOMA z roku 2018 těžila z bohaté mytologie a unikátního přírodního dědictví ostrova Papua Nová Guinea, v kolekci INUO z roku 2020 ji zase inspiroval drsný život Eskymáků.

Když se jí v noci honí hlavou part, který se přes den nestačila naučit, vstane doslova s písní na rtech. Eva Dřízgová – Jirušová má za sebou pětatřicetiletou kariéru operní pěvkyně, v posledních letech ale své know-how častěji předává studentům. „Součást talentu je umět vnímat dirigenta a zároveň prožívat postavu, ale neposadit se z toho na zadek. To jsem ale zjistila až při vstupu na jeviště,“ řekla ve Vizitce, kam ji pozvala Renáta Spisarová.

Je mu teprve 27, ale pílí a houževnatostí už se vypracoval mezi výrazné a perspektivní osobnosti současného českého divadla. Přestože ve Vizitce řekl, že jeho největším neduhem je lenost, jeho umělecká dráha vypráví poněkud jiný příběh. Na nezávislých českých scénách vytvořil přes desítku inscenací a sérii scénických čtení, za sebou má i uvedení dvou jeho textů a jednu režii pro Český rozhlas.

Chceme-li pochopit hudbu jako součást dobové reality, musíme porozumět historickým souvislostem. Jasným muzikologickým pravidlem se řídí i Lenka Hlávková z Ústavu hudební vědy pražské Filozofické fakulty, jejímž zájmem je vztah hudby a společnosti před rokem 1600. Ve Vizitce, kam ji pozvala Hana Slívová, mluvila také o tom, že liturgickou hudbu zpíval – pro leckoho překvapivě – i Jan Hus.