Vizitka

„Vyrostl jsem v černobílém světě. I většina filmů takových byla, stejně jako fotky v Lidových novinách, pro které jsem pracoval. Proto je mi tento typ fotografie blízký,“ říká dokumentární fotograf Jan Mihaliček. S foťákem byl u prezidentské volby stejně jako v Afghánistánu, Bosně nebo u prvních skateboardistů. Muže, který si komplexní fotografické vzdělání doplňuje až dnes na opavském institutu, do Vizitky pozval Ondřej Cihlář.

Psal už jako kluk pod vlivem Františka Gellnera a Josefa Kainara. „Měl jsem chuť zachytit svou zkušenost se situací, s člověkem,“ říká Ivo Hucl, básník, kurátor, kulturní aktivista, zakladatel šťáhlavské Bezejmenné čajovny, člen západočeského undergroundu, milovník čaje a východní filozofie. Ve Vizitce ale s Markétou Kaňkovou mluvil třeba i o tom, jak coby stavbyvedoucí kočíroval skupinu dělníků s kriminální minulostí.

Na gymnáziu patřil Ondřej Moravec mezi premianty, na vysoké ale zjistil, že skvělých lidí chodí po světě spousta a být nejlepší přestává být jednoduché. V jeho těle, vedenému k maximálnímu výkonu, spustilo toto poznání depresi. Loni o ní natočil animovaný film Tmání, který byl uveden na festivalu v Benátkách, letos může získat Českého lva. S režisérem, scenáristou, filmovým dramaturgem a někdejším novinářem a propagátorem virtuální reality mluvil Ondřej Cihlář.

Na gymnáziu chodila do třídy s rozšířenou výukou latiny a řečtiny a dlouho to vypadalo, že jazyky bude také studovat. Nakonec ale využila chvilkové nepřítomnosti svých rodičů – herců a vloudila se na přijímačky na herectví, které se jí po dalších padesát let stalo osudem. Hostem Markéty Kaňkové byla na Slovensku i u nás ceněná divadelní a filmová herečka, milovnice experimentů, šansonů a optimistka bez příčiny Zuzana Kronerová.

Je potřeba, aby absolventi UMPRUM byli zruční, ale aby do designu, architektury a volného umění dokázali přenést taky emoce, zdůrazňuje staronový rektor UMPRUM Jindřich Vybíral princip rovnováhy mozek – srdce – ruce. Jako prioritu v čele školy nyní vidí prohloubení spolupráce s průmyslem a shánění peněz pro výjezdy do zahraničí. Do Vizitky tohoto odborníka na architekturu 19. a 20. století a milovníka klasické hudby pozvala Markéta Kaňková.

Petr Šimr pochází z česko-německého manželství, jeho německá maminka se ještě před koncem války v Drážďanech provdala za českého tatínka. Po pětačtyřicátém roce rodiče odešli do Liberce, kde pak Petr už jen s matkou a bratrem vyrůstal v chudém bytě v příznačně pojmenované ulici Na Bídě. Obraz Liberce v 70. a 80. letech známe i díky jeho fotografiím, které vyšly v knize Portrét města. Do Vizitky jej pozval Ondřej Cihlář.

Všichni se radujeme, truchlíme, dáváme si jména. Jenomže jinak to dělají Evropané, jinak Maoři a ještě jinak to dělali Aztékové. Díky knize Dějiny lidí: Pestrost lidstva v 73 kapitolách od Martina Rychlíka si o tom teď v teple domova můžeme číst – a díky Vizitce a Markétě Kaňkové teď i víme, jak autor k přípravě knihy přistupoval, odkud čerpal a také o čem si zpívají Eskymáci v iglú.

Výrazný snímek BANGER byl v cenách české filmové kritiky 2022 nominován hned v několika kategoriích. Proměnil jednu – tu za režii. Ve vltavské Vizitce mluvil režisér a scénárista Adam Sedlák o drogách, které jsou tolik spojené s jeho filmem. Zajímají ho dál, z prostředí adiktologie chystá televizní seriál. Na sociálních sítích si kvůli sklonu k vlastní závislosti zakázal sledovat tzv. stories, a kdyby dostal nabídku na režii vztahové komedie, rád by ji vzal.

„Knihu, o které bych přemýšlel jako o události a měl z ní spontánní radost, jsem už dlouho nečetl. Prvotní okouzlení, kdy jsem s nadšením četl Škvoreckého, Párala nebo Vyskočila, je pryč. Ale možná, že už jsem prostě jen starý dědek,“ říká literární historik a kritik Pavel Janoušek, jenž se dlouhodobě věnuje literatuře a divadlu 20. století. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou mluvil i o tom, kdy se v textu poprvé objevil termín „pražská kavárna“.

Putine, jdi do háje! To byla jedna z prvních vět, které malíř, jenž do kontextu českého výtvarného umění vstoupil na začátku 80. let, ve Vizitce pronesl. Reagoval tak na hrůzy války, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko na Ukrajině. Válka, třeba i ta v Jugoslávii, v něm v posledním roce rezonuje jako intenzivní téma.