Akcent

Holky ze severu, román jedné z nejvýraznějších současných čínských autorek Šeng Kche-i vykresluje proměnu Číny na přelomu milénia a zabývá se tématem sexuálního obtěžování a násilí páchaného na ženách. Jaké je postavení žen v čínské společnosti dnes? O jakých tématech se dnes v čínské literatuře mluví otevřeně a do jaké míry ovlivňuje výsledné dílo cenzura? Na otázky Veroniky Štefanové odpovídá spisovatelka Šeng Kche-i a její překladatelka Kamila Hladíková.

Písničkář a básník Bob Dylan slaví 24. května osmdesáté narozeniny. Z jakých básnických zdrojů čerpá? Kteří američtí literáti jej inspirovali a které naopak inspiroval on? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídají v Akcentu publicisté a překladatelé Michal Bystrov a Josef Rauvolf.

Ve středu 12. května začal 76. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Kvůli protipandemickým opatřením měnilo vedení festivalu plány a zahajovací koncert tak svěřilo Václavu Luksovi a jeho souboru Collegium 1704. Ikonické Smetanovo dílo Má vlast tak zaznělo v duchu poučené interpretace. Bylo to pro dnešního posluchače něčím objevné nebo naopak nepřijatelné? Na otázky Daniela Jägera odpovídají hudební publicisté Jindřich Bálek a Petr Veber.

V březnu média zaplavila zpráva o rekordním prodeji díla neznámého umělce jménem Beeple za 69 milionů dolarů. Pozornost upoutala technologie NFT, kterou dílo využívalo a která slouží jako certifikace vlastnictví věci digitální povahy. Jak funguje, má budoucnost i mimo krypto komunitu a jaký je její potenciál pro obchod s uměním? Na otázky Tomáše Kličky odpovídají David Kořínek, vedoucí CAS FAMU a člen umělecké skupiny Rafani, a Karel Wolf, technologický novinář z lupa.cz.

Nejen umělci, ale i další profesionálové úzce spjatí s živým uměním se kvůli koronaviru ocitli v nepříznivé situaci. Například divadelní kritici. Jejich práce je u nás dlouhodobě podhodnocená. Ti, kteří píší, z valné většiny kombinují několik profesí. Podle odborníků divadelní kritika přežije, ale za jakou cenu? Hosty Akcentu jsou šéfredaktor časopisu Svět a divadlo Karel Král, šéfredaktor Divadelních novin Josef Herman a divadelní kritička Petra Zachatá.

Živá kultura se postupně uvolňuje. Od 17. května se na venkovních akcích bude moci sejít 700 diváků. O týden později bude možné pozvat až 500 diváků do vnitřních prostor. Co tato rozvolňování znamenají pro velké festivaly s převahou takzvané vážné hudby? A je o lístky zájem? Na otázky Daniela Jägera odpovídají ředitel Pražského jara Roman Bělor, ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Jaromír Javůrek a ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna.

Jak navázat kontakt a komunikaci se zvířaty tak, abychom nezpůsobili spíše škodu? Jaká jsou úskalí třeba i dobrých filmů a knih, která nás vedou k lásce k přírodě a živočichům? Ptá se Tereza Špinková dokumentaristky a etnoložky Hany Novákové a překladatele a básníka Luďka Čertíka. Diskuse navazuje na dvě nové knihy: Desatero smyslů od Jaroslava Petra, která je nominovaná na Magnesii literu. Druhou je český překlad publikace Řeč zvířat od amerického ekologa Carla Safiny.

Pocit sounáležitosti, ale i napětí mezi etnickými a sociálními vrstvami obyvatel. Pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová představuje první výstupy z projektu zaměřeného na vztah mezi architekturou a českou politikou v 19. až 21. století. Jak se do stavitelství a urbanismu promítal český nacionalismus a umíme architekturu dobře vystavovat? Na otázky Petry Kultové odpovídají historici umění Jindřich Vybíral a Vendula Hnídková.

Za druhé světové války zřídili nacisté v Terezíně židovské ghetto. Vojenskými kasárnami z 18. století prošlo do osvobození přes 150 000 lidí. Terezín je tak největší památník holokaustu v Česku. Přesto nám jeho odkaz mizí před očima. Rozlehlý areál je v dezolátním stavu a dál chátrá. Čeho je to důsledek a jak se k situaci staví město a stát? Na otázky Magdalény Medkové odpovídají ředitel Centra studií genocid Šimon Krbec, historik Jiří Hofman a zástupci městské samosprávy.

Jak vypadá kritika společnosti z pera levicových liberálů a uchylují se spisovatelé ke konzervatismu z rebelie? Jak rozlišit postavu v krizi od pokusu zachytit krizi společenskou? Individuality mají nadále přednost před obtížně uchopitelnou figurou “společnosti” a jejích proměn. Veřejný intelektuál je ale status spojený s reflexí témat, která hýbou společností. Na ně se Olga Stehlíková ptá v Akcentu literární kritičky Evy Klíčové a editora Salonu Práva Zbyňka Vlasáka.