Alarm

Události spojené s prezidenstvím Donalda Trumpa zahlcují všechno a všechny. V pátek v Oválné pracovně vyvrcholila roztržka Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jen dva týdny před tím byla většina evropské politické reprezentace otřesena projevem viceprezidenta Spojených Států J. D. Vancem. K tomu Trump zavádí cla na všechny strany a další ještě mají přibýt. Na domácí půdě pak výrazně úřaduje DOGE, tedy Muskova agentura pro efektivitu, která se pokouší o brutální osekání státu.

Ve studiu Alarm komentují poslední kroky Donalda Trumpa Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Téma této epizody opravdu není příjemné, ale právě proto je o něm potřeba mluvit. Se sexuálním obtěžováním se v práci setkáváme častěji, než bychom si chtěli připustit. Co nám o tomto jevu říkají výzkumy? Jaké formy se objevují nejčastěji? Vychází klasická představa šéfa obtěžujícího sekretářku z reality? A jaké strategie bychom měli a mohli zaujmout? Do studia jsme si tentokrát pozvaly socioložku a demografku z RILSA - Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, Renatu Kyzlinkovou. Ta se jednak dlouhodobě věnuje studiu práce, jednak je autorkou unikátního výzkumu Sexuální oběžování na pracovišti, který proběhl pod záštitou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice v roce 2024 a zaměřil se zejména na situaci ve veřejné sféře.

Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?

Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.

https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Před německým parlamentními volbami i po nich je o předsedovi německých lidovců Friedrichu Merzovi hodně slyšet. Jeho rozhodnutí prosadit tvrdší protimigrační politiku společně s krajně-pravicovou AfD spustilo obří protesty po celé zemi. Merz každopádně kontroverze vzbuzuje dál a těsně před volbami například o politicích sociální demokracie a zelených mluvil jako o „levicových bláznech“. V podcastu Studio Alarm jsme se o jeho politickém stylu bavili s politoložkou Kateřinou Smejkalovou, která Merze považuje za velmi prchlivého a nediplomatického politika.

Největším překvapení voleb byl však úspěch levicové strany Die Linke, která výrazně bodovala u mladších voličů. Tuto stranu volila více než třetina mladých německých žen, zatímco necelá čtvrtina mladých mužů volila nejčastěji AfD. Die Linke měla velmi svěží předvolební kampaň zaměřující se na pozitivní budoucnost Německa a tematizující celou řadu tradičně levicových politik. Její největší hvězdou byla volební lídryně šestatřicetiletá Heidi Reichinnek, která se zapsala do německé veřejné debaty především plamenným projevem proti spolupráci Friedricha Merze s AfD. Die Linke tak nabídla lákavou antifašistickou politiku pro vzdělanější voliče s velkých německých měst. Otázkou pak zůstává, kdo dokáže oslovit méně vzdělané a neprivilegované voliče s německých periferií.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Politici se v posledních týdnech zaklínají mantrou, že se svět změnil a my musíme realitu přijmout. Se zjištěním, že by realitu mohli sami měnit si neví rady.

Podpořte vznik dalších dílů:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Místo silného Česka nabízí Babiš vizi podřízené kolonie. Tleská všem Trumpovým krokům a tvrdí, že on je spojenec amerického prezidenta v Česku. Spojenec vládce, jehož cílem je devastace evropského kontinentu.

Podpořte vznik dalších dílů pořadu:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Před třemi lety začala válka Ruska proti Ukrajině. Do Česka zamířily statisíce Ukrajinek a Ukrajinců. Česká podpora Ukrajině je často uváděna jako jedna či dokonce jediná pozitivní věc na současné vládě. Ve srovnání s předchozí migrační krizí byl český přístup prakticky opačný a často vzbuzoval až pocity blížící se hrdosti. Nicméně během tří let postupně chladla podpora veřejnosti i vlády a právě na tyto změny v přístupu v uplynulých letech a na výhled do budoucna se zaměřilo redaktorstvo ve Studiu Alarm ve složení Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Standa Biler.

Statisíce příchozích z Ukrajiny lidí zdůraznily všechny slabiny českého státu, jako je zoufalý nedostatek bydlení, chybějící místa ve školách a sociální systém, který je pro Ukrajince rovnou nedostupný. Díky tomu, že pracují, platí daně a nemají nárok takřka na nic, se stát může chlubit tím, že na válečných běžencích dokonce dokáže vydělat. S koncem války se však automaticky změní i status statisíců lidí a budoucnost je i s ohledem na blížící se změnu vládu nejasná pro všechny.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Donald Trump má čím dál šílenější výroky o válce na Ukrajině, obvinil Ukrajinu z rozpoutání války, Volodymyra Zelenského nazval diktátorem, který nechce ve své zemi volby. Každému asi musí být jasné, že Spojené státy už nejsou naším spojencem a že by Evropa měla urychleně jednat. Pokud by někdo sledoval dění ve světě skrz reakce českých politiků, moc by se toho nedozvěděl. Převážně o tomto rozpačitém mlčení bylo další studio Alarm.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném herním prostředí, zábavné hratelnosti a skrytým popkulturním referencím. Na hře je ale důležitá ještě jiná věc. Zatímco v popkultuře je období středověku často vykreslováno jako období chudoby, dřiny a smrti, tak Kingdom Come se podařilo z tohoto obrazu středověku vymanit. Nový díl podcast Dějiny bez konce jsme ale zasvětili především období husitství vzhledem k nedávnému úmrtí předního českého historika, medievisty a husitologa Františka Šmahela. Zhodnotili jsme jeho odkaz a dílo. Především jeho nejzásadnější počin Husitskou revoluci. Podívali jsme se také na to, jak husitství vykreslovala česká historiografie od 19. století do konce komunismu a následně v devadesátých letech. Součástí dílu je také rozhovor s medievistou Martinem Šormem, se kterým jsme probrali jak historiografii husitství, tak i současný obrazu husitství v popkultuře a společnosti. Nezkrácenou verzi rozhovoru si můžete poslechnout na Substacku.

Playlist:

🤔 Tipy a novinky

6:02- 20:10

📚 Sheila Fitzpatrick - Lost Souls: Soviet Displaced Persons and the Birth of the Cold War

📚 Stanislav Holubec - Krkonoše tří národů. Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860 - 1960

Hlavní téma

20:20 - 52:20

🧠 Husitství v historiografii a popkultuře

💬 Rozhovor s Martinem Šormem

52:30 - 1:25:20

Co si přečíst k tématu?

František Šmahel - Husitská revoluce

František Graus - Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku

Petr Čornej - Jan Žižka

Jan Randák - V záři rudého kalicha. Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Pozice samotných platforem je dobře známa, protože jejich reklamy nelze ve veřejném prostoru přehlédnout: nabízejí svým „partnerům“, nezávislým kontraktorům, flexibilní, autonomní a dobře zaplacenou práci. Perspektivu samotných pracujících však slyšíme zřídka, zpravidla jen při občasných protestních akcích. Proto pro vás Alarm připravil sérii článků a podcastů o skutečných podobách platformové práce. Audioverze textu Markéty Švarcové a Alžběty Mangarelly.

Text vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Posádka Podcastu Soundsystém startuje vedle toho klasického ještě nový formát, do nějž si bude zvát na rozhovory hudebnictvo, které má co říct. Úplně první hostkou byla rapperka Arleta, jež na konci ledna vydala své debutové album Toxic Rodeo a tak se otázky točily hlavně kolem něho. Naše oblíbené kočky tedy nahradily koně a rapový lifestyle zase dostihy a rodeo, i když všechno zmíněné k sobě zase nemá tak úplně daleko.

Arleta na desce představuje unikátní country-rapovou fúzi, ještě o něco zajímavější ale jsou témata, o kterých mluví ve svých písních. "Přijde mi, že ta nejvíc feministická věc, kterou můžu udělat, je mluvit o všem otevřeně, tak jako to dělala Samantha Jones," říká Arleta s odkazem na seriál Sex ve městě. Dá se z Prahy vrátit ke klidnému životu na maloměsto? Kde jsou hranice feministických pouček a jak přežít, když se z života stane rodeo? To všechno se dozvíte v rozhovoru s Arletou.

Arleta svoji desku pokřtí 19. února v pražském klubu Bike Jesus.