Alarm

Po sérii dílů literárního podcastu TL;DR o českých prózách přišel čas na time-out a tedy non fikci. Sáhli jsme po novince německého novináře a autora veleúspěšné a šokující knihy o drogách ve třetí říši Totální rauš. Novinka Na tripu: Nacisté, CIA a úsvit psychedelického věku mapuje o něco známější historii LSD a také magických hub a psilocybinu. Ohler napsal opět velmi čtivou knihu, v níž popisuje souvislosti, které budou dost možná nové i pro zasvěcenější psychonauty.

Kromě filmových a literárních tipů také zmiňujeme další případ pokusu o rozklad kulturní instituce na Slovensku. Tentokrát jde o Slovenské literární centrum a jeho nového ředitele Gustáva Murína, aktuálně jednu z tváří slovenské dezinfoscény, která se ocitla ve vedení kulturní instituce. DemoláCIA našej demokracie – od Havla po Šimečku je pak jedna z jeho novějších knih, jíž se v podcastu podivujeme. Zatímco Murín je přesvědčen, že demokratické politiky uměle vyrábí americká zpravodajská služba CIA, Ohler pro změnu popisuje jednu z možných motivací atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho – a obecně tažení CIA proti psychedelikám a zároveň jejích pokusů o ovlivňování politické situace v některých zemích, a to kupodivu s pomocí LSD.

V podcastu jsme se tak bezděčně dostali na hranici infa a dezinfa, což našim posluchačům s dobrou pamětí mohlo připomenout díl o Doppelgangerovi Naomi Klein. Právě Klein v této knize, jejíž překlad pod názvem Dvojnice zanedlouho vyjde v Alarmu, popisuje letitou praxi zatajování a překrucování informací ze strany oficiální politiky i byznysu jako určité know-how, které antisystémové struktury jen převzaly a rozvinuly – cynik by řekl do absurdní dokonalosti.

https://donio.cz/podporte-ceske-vydani-knihy-naomi-klein

Není pochyb o tom, že se mění trh práce a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se i samotná práce. I tak ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují, že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než jak je tomu v průměru zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci.

Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojená s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoká, příliš velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování.

Měníme rádi práci, nebo se tomu naopak pokud možno vyhýbáme? Jaký vliv to má na údajně „zamrzlý“ trh práce? A co by se mělo stát, abychom toužili po změně?

📕 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?

Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.

https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Míra obdivu a patolízalství místopředsedy ODS k řádění Donalda Trumpa nemá v českém veřejném prostoru konkurenci. Po takovém dně možná nechodí ani fanoušci Putina.

Podpořte vznik dalších dílů pořadu:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Všichni na nich jsme a nejspíš také budeme. O sociálních sítích se ve Studiu Alarm bavili Romana Guryčová, Karel Veselý a Standa Biler. Redaktorstvo zabrousilo do minulosti sociálních sítí a přes nultá a devadesátá léta se dostalo až ke stěnám pravěkých jeskyní. Nicméně debata se věnovala především současnosti. Hosté se shodli, že dokud budou lidé sociálními bytostmi, budou je sociální sítě přitahovat. Facebook je takový globální hřbitov, kde každý někoho máme, a spolu s Messengerem slouží jako Zlaté stránky pro 21. století. Odchod ze sítí je sice možný, ale může mít podobu vyhnanství či samoty. Otázkou spíše je, jak sítě reformovat nebo kam utéct ze současných platforem ovládaných toxickými „broligarchy“ napojenými na Donalda Trumpa. Zatím se zdá, že by třeba BlueSky mohl být životaschopnou alternativou, byť spíše pro ty, kdo teskní po starém Twitteru, než že by dokázal zaujmout uživatelstvo Instagramu.

Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Britská hvězda FKA Twigs žila několik měsíců v Praze a chodila na techno do klubů, jako jsou Ankali nebo Bike Jesus. Zažila zde taneční osvícení, které podle svých slov vtělila do nové, velmi očekávané desky Eusexua. Ta je plná sci-fi beatů a basových linek, které mají odrážet transcendentální rozměr zážitku klubové noci. Když ale v rozhovorech mluví o pražských akcích jako o „úžasných techno ravech ve skladištích Východního bloku“, posádka Soundsystému v tradičním složení Michaela Peštová, Nora Třísková a Karel Veselý se samozřejmě trochu ošívá.

Posádka Soundsystému dále popisuje své koncertní zážitky ze začátku roku, výrazné lednové desky a také singlové hity v rubrice Jednohubky. Rubrika Co nás sere? vám v souvislosti s jednou aktuální kauzou připomene, že lidé na alternativní hudební scéně by se k sobě měli chovat tolerantně bez ohledu na zásluhy nebo šediny – nakonec všichni jsme na tom v dnešní bídě zhruba stejně.

Jaký lék ordinuje FKA Twigs na traumata? Jak se Míša snaží vylepšit zimu své kočce, co zažila Nora v Athénách a proč utrácí Karel svoji výplatu za tranceové desky z devadesátých let? Poslouchejte nejnovější vydání hudebně-kočičího podcastu Soundsystém.

Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ignorování nerovnosti a tříd vrátilo do hry nacionalismus, a to nejen v Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo Česku. Závěrečný díl série Dohánění Západu skončilo. Audioverze textu Pavla Šplíchala.

Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dalším dílu série Dohánění Západu skončilo se dozvíme, jak se v Polsku, Česku a Maďarsku změnily sociální politiky v reakci na ekonomickou krizi po roce 2008. Audioverze textu Pavla Šplíchala.

Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Mezi nadšené příznivce autoritáře Donalda Trumpa patří senátor ODS Hraba. Kdykoli se někde objeví návrh koketující s ultrapravicí, Hraba bude stát minimálně poblíž.

Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:

https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Přinášíme další text ze série Dohánění Západu skončilo – tentokrát o fungování maďarského autoritářského neoliberalismu. Audioverze textu Pavla Šplíchala.

Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Climate models play a crucial role in the current understanding of ongoing climate change and thus influence policy decisions. Yet there is little public debate about climate models, how they work, or their history.

We have discussed what the history of different global modelling models is and what different categories of modelling we might encounter or what limitations they have in climate issues with Beatrice Cointe. We look at climate models based on thermodynamics, biosphere models or models based on systems theory.

It is the category of models based on systems theory, called 'integrated assessment models', that Beatrice Cointe focuses on. In the podcast, she summarizes their history, as well as the debates around problematic aspects of modeling. She also mentions how work on these models continued across the Iron Curtain even during the rigid Cold War.

Beatrice Cointe also talks about where the 1.5°C target came from in the Paris Agreement and why the target of around 2°C has a slightly different history and how it relates to the fate of small island states. We also took a closer look at what emissions scenarios are, how many there are and what they all contain.

This episode was recorded thanks to the support of Heinrich Böll Stiftung in Prague.