
Sign up to save your podcasts
Or


Hostem předvolebního speciálu Echo Pavla Štrunce byl europoslanec s lídr Spolu pro eurovolby. „Musíme skončit s vítací kulturou, nesmíme v Evropě přivítat úplně každého, kdo si chce trochu přilepšit. Nekontrolovaná migrace hlavně z oblastí blízkého a středního východu a severní Afriky, to jsou lidé, kteří jsou mnohdy neintegrovatelní,“ tvrdí Vondra a v rozhovoru akcentuje svoje obavy z nekontrolované migrace a jejího vlivu na bezpečnost a sociální soudržnost v Evropě.
Lidé v Evropě podle něj chtějí bezpečnost a to je také téma, které bude výrazné v předvolební kampani. „Pokud nebudeme bezpečí Evropy brát vážně, tak to může rozbít Unii jako takovou. Evropa se najednou dostala do situace, kdy Američani inovují, Číňani vyrábějí a my to jako máme všechno platit. Politik musí reflektovat obavy lidí, a musí nabízet nějaká řešení, jak ten strach eliminovat,“ dodává Vondra a tvrdí, že strach jako nástroj volební kampaně je špatně a politici, kteří se snaží šířit strach, mohou vést k negativním důsledkům pro společnost: "Jako strach je špatný rádce, to přeci je takové hezké české úsloví, nemůže strach být jako motivem našeho kounání nebo dokonce snad cílem, jako našich aktivit, šíření strachu, to v žádném případě."
Vondra tvrdí, že to, že česká vláda se u migračního paktu zdržela hlasování, podle něho signalizuje nesouhlas s konečnou formou paktu: "Já to chápu tak, že koalice pěti stran se neshodla. Je to chyba ministra Rakušana, který nejdřív souhlasil, ale neuvědomil si všechny důsledky.“
Dodává, že česká vláda sice hlasováním ukázala svůj nesouhlas, finální dopad paktu ale bude záviset na většinovém rozhodnutí EU: "Ale je to jen demonstrativní akt, protože na samotné věci to nic nemění. To je věc, která podléhá většinovému hlasování."Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Dva bývalí italští premiéři Mario Dragi a Enrico Letta dostali zadání od šéfky Evropské komise Ursuly von den Leyenové, aby přišli s doporučeními pro rozvoj jednotného trhu zvýšením konkurenceschopnosti Evropské unie. Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka je nejpodstatnějším zjištěním, že jednotný trh není jednotný: "je vlastně strašně fragmentovaný, to je místo, která nás nejvíc bolí, zvlášť když EU srovnáme s Čínou a Spojenými státy", dodává.
Máloco se zdá být tolik v rozporu s duchem doby jako stoicismus. Zatímco stoici chápou apatii, tedy nepřítomnost emocí jako žádoucí, naše doba se v emocích koupe. Stoici by to také nepřeháněli s empatií, zatímco ve veřejné diskusi má empatie, zdá se, status nezpochybněný. Často také slýcháme, že máme myslet pozitivně, ale stoici mají za to, že přesně to je otrocké. Člověk si má místo toho pravidelně vizualizovat své největší strachy, a tím jim brát ostří.
A přesto se stoicismu tolik daří. Hlásí se k němu váleční hrdinové, vývojáři ze Silicon Valley, filozofové i vědci. Autorka podcastu Tereza Matějčková si ve svém novém podcastu položila otázku, v čemže tkví síla stoicismu. Důležitým motivem je stoická nauka o emocí, která ovlivnila třeba i přední filozofku současnosti Marthu Nussbaumovou. Stoici tvrdí, že emoce jsou soudy, což pro ně znamená, že neunikají naší vůli tak, jak si často myslíme, anebo si dokonce namlouváme.
Ve vyhrocené podobě tuto teorii zastával i Jean-Paul Sartre, který se rovněž hlásil ke stoikům a tvrdil, že člověk se rozhoduje, jak se bude cítit. Není to natolik spekulativní ani ztřeštěné, jak se může zdát. To, že se člověk hroutí až v bezpečí nebo onemocní po odeznění největšího stresu, není výjimečný jev. Terapeuti v kognitivně behaviorální tradici na tento vhled navazují: za emocemi je třeba hledat soud, který můžeme opravit.
Sem vstupuje klíčové stoické duchovní cvičení: praemeditatio malorum, což je meditativní zaměření na to, čeho se bojíme. Donald Robertson, kognitivně behaviorální terapeut, ale rovněž autor knihy Myslet jako římský císař, tvrdí, že přesně takové předjímání úzkostí i budoucích těžkostí je třeba pěstovat v laboratoři lidské mysli: člověk si má představovat to, čeho se obává – od pavouků po smrt – a zde zjišťovat, že se, možná, není čeho bát. Následně je třeba od představ, alespoň v případě strachů typu „pavouci“, přejít k reálné expozici. Vystavovat se stresorům zbavuje strachu, a tím osvobozuje.
Kapitoly
I. Stoici učitelé odolnosti? [začátek až 9:40]
II. Kosmopolitismus, láska k osudu i racionální povaha emocí [9:40–23:00]
III. Ctnost je poznání. [23:00–36:50]
IV. Marcus Aurelius a jeho duchovní cvičení [36:50–51:10]
V. Stoicismus v současné terapii: Léčba strachem [51:10 až konec]
Stalking, amfetaminy, demence, Instagram! Tentokrát probereme opravdu všechno. Přežila by hlavní postava Sobíka ve filmu Mandragora? Jaké je maximální množství kokainu, po kterém ještě natočíte skvělý film? Existuje něco jako dementní verze Depeche Mode? Vyhráli ceny Magnesia Litera ti "správní lidé"? Jde psát o nudě tak, aby nás to nenudilo? Lze přiblížit poezii většinové společnosti? A hlavně! Co říct, až potkáte Ježíše Krista?
Obsazení: Ondřej Štindl, Libor Staněk II., Jakub Peřina
Diskutovaná a zmiňovaná díla: Sobík (r. Richard Gadd) https://m.youtube.com/watch?v=eafm1gB6SCM&pp=ygUVYmFieSByZWluZGVlciBuZXRmbGl4, Tereza Semotamová: Radikální potřeby, https://argo.cz/?post_type=book&p=171076, Taylor Swift: The Tortured Poets Department https://open.spotify.com/album/5H7ixXZfsNMGbIE5OBSpcb?si=FR71Ge_qQg-_p1bb8G1MYg, Wolfgang Tillmans: Build From Bere, https://open.spotify.com/album/60kr1wZpJUkK5DEEQeSBTP?si=GyPmcoyBRgupHDGluB7xkA, Mina: Studio Uno '66 https://open.spotify.com/album/5VJwsvkoleg0ueybquIjT1?si=-Ta8uscETZeDRXdCTLHuyQ, Cindy Lee: Diamond Jubilee https://m.youtube.com/watch?v=_LJi5na897Y&pp=ygUZY2luZHkgbGVlIGRpYW1vbmQganViaWxlZQ%3D%3D, Body Double (r. Brian De Palma) https://m.youtube.com/watch?v=vMG8V7Am8zI&pp=ygUVYm9keSBkb3VibGUgZGUgcGFsbWEg, Monkey Man (r. Dev Patel) https://m.youtube.com/watch?v=g8zxiB5Qhsc&t=49s&pp=ygUSbW9ua2V5IG1hbiB0cmFpbGVy, Love Lies Bleeding (r. Rose Glass) https://youtu.be/BF_J3-DmiS0?si=osBh3T1mVLt__y8l, Daaaaaalí! (r. Quentin Dupieux) https://m.youtube.com/watch?v=i6dYRzRTyvY&pp=ygUOZGFhYWxpIHRyYWlsZXI%3D, Ceny Magnesia Litera, https://echo24.cz/a/HkyhM/zpravy-panorama-literarni-cena-magnesia-litera-knihy-matejckova-buh-je-mrtev, divadelní hra Oheň a popel (r. Roman Polák), https://divadlobolkapolivky.cz/predstaveni/ohen-a-popel/, Domáce práce: Juliana Sokolová https://www.databazeknih.cz/knihy/domace-prace-529508, článek Instagramová poezie https://magazin.aktualne.cz/kultura/poezie-instagram-stancakova/r~2b3652f6fe4311ee9a9dac1f6b220ee8/
Českou politickou scénou cloumají dvě aféry Andreje Babiše – nový vztah a odmítnutí vládního návrhu důchodové reformy. „Co se rozchodu týká, Babiš navazuje na tradici. Rozvedli se Mirek Topolánek, Jiří Paroubek, Bohuslav Sobotka i Petr Nečas,“ připomíná v podcastu Echo Porada Ondřej Šmigol.
Tereza Matějčková říká, že tanečky kolem důchodů jí nepřijdou politicky promyšlené: „Politici ANO se na reformě s vládou shodli, ale pak to revidoval jejich šéf z dovolené na Maledivách.“
Komentátoři Týdeníku Echo probrali také plán lidovců na vyšší odvody pro bezdětné. „Restrikce nejsou vhodné, ale pozitivní podpora rodiny je na místě,“ soudí Dalibor Balšínek. „Pětina párů je ze zdravotních důvodů neplodná. Nenarušuje to rovnost před zákonem?“ oponuje Matějková.
A co propalestinské protesty na amerických univerzitách? „Protestující narušují výuku a na transparentech mají, že okupace skončí, až židé odejdou – do Evropy, USA…,“ říká Šmigol. „Protesty jsou možná antisionistické, ale ne antisemitské,“ tvrdí Kaiser.
Celý podcast sledujte na http://www.echoprime.cz
Evropské volby v rozhovorech Pavla Štrunce! „Program SPD do evropských voleb jsem schopný celý podepsat,“ říká Petr Mach, volební lídr koalice SPD a Trikolory. Mezi základními body programu, které Mach s SPD a Trikolorou sdílí, je odmítnutí Green Dealových regulací, migrace spojené s migračním paktem a zavedení eura. Tyto postoje jsou dlouhodobě součástí Machovy politické agendy a nyní se staly klíčovými tématy pro SPD a Trikoloru: „Lidé se diví, že jsem na kandidátce s lidmi jako Ivan David, ale on podepisuje stejné věci jako já. Jsme proti těm Green Dealovým regulacím, proti migračnímu paktu, proti zavedení eura. To je vše, co já dlouhodobě hájím a má to teď naše koalice SPD a Trikolora v programu jako hlavní věci," dodává Mach. Petr Mach v rozhovoru mluví o reakci rodičů na jeho spojení s SPD a říká: „Pro rodiče je SPD červená linie. Přebírají z médií, že to je populistická strana. Ale není to tak, že by se se mnou kvůli tomu nebavili, prostě měli na to absolutně jiný názor." Dodává ale, že do rodiny se politika podle něj zatahovat nemá a sám se divá na věci pragmaticky. V rozhovoru Petr Mach zmiňuje situaci, kdy ministr Dvořák označil SPD za fašisty. Mach na tuto obvinění reaguje slovy: „Zažívám takové útoky a nadávky nejen od představitelů vládní koalice, kdy ministr Dvořák řekne, že jsme fašisti, já mu říkám, co jako na nás vidíte fašistického, vy to používáte jenom jako nějakou politickou nadávku, ale zkuste říct argument.“Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
V roce 1994 se tehdy osmadvacetiletý výtvarník Jiří Černický rozhodl proniknout do nitra černé Afriky. Skoro nic o ní nevěděl, neměl skoro žádný plán a prostředky, měl je nepřekonatelnou touhu po poznání a zážitcích.
Šel většinou pěšky, bez podrobnější mapy, sám a na vlastní pěst. Skoro každý, kdo ho potkal, nad ním kroutil hlavou, pokud ho nechtěl okrást. Každý mu radil, ať dál nejde, že dál už nic není. On přesto šel, neboť vášnivá snaha dotknout se srdce temnoty byla silnější. O tom, kam došel a co při tom spatřil, vypráví v sedmém díle Výprav Jiřího Peňáse.
„Lidé nejsou připraveni koexistovat s miliardami současníků s plným vědomím jejich bytí,“ píše německý filozof Peter Sloterdijk. Právě takovou koexistenci nám umožnila digitalizace, která vytváří obrovský prostor pro indiskrétnost. Díky sociálním sítím se mnohem častěji ocitáme v intenzivním emociálním vztahu s lidmi, které sotva známe.
Tyto emoce nebývají vždy pozitivní – právě naopak se zdá, že současnost je prosycena nenávistí. Společnost je prý polarizovaná, lidé se vůči sobě chovají nesmiřitelně. Cyklisté nenávidí motoristy, motoristé cyklisty. Proč tolik nenávisti? Možná i proto, že to, co nás dnes spojuje, nejsou tradiční autority, ale hvězdy – herci, sportovci, youtubeři, modelky, kterými se chceme připodobnit. Jenže titíž lidé, které obdivujeme, v nás vyvolávají averzi. Lidé, které obdivujeme, nás přitahují proto, že mají něco, co my nemáme – a přesně ze stejného důvodu je máme sklon obdivovat i nesnášet.
Možná proto vznikl zvláštní obrat hate watching – lidé až nutkavě vyhledávají ty, kteří jim nepřekonatelně vadí a pak na ně nenávistně zírají. Jistěže tento fenomén není nový. Nenávidělo se vždy. Fascinaci nenávistí výstižně popsal René Girard ve své knize Obětní beránek. Společnost stojí na přitažlivosti, tedy na tom, že tíhneme ke stejnému, ale rovněž na elektrizující nevraživosti. Neodolatelná přitažlivost a stejně silná nesmiřitelnost bývají dvě strany jedné mince.
Není v tom případě na místě tvrdit spolu s rakouským filozofem Konradem Paulem Liessmannem, že nenávist netřeba nenávidět a sociální sítě jsou naopak prostorem, kde se lidé neškodně vyřádí? Lze zajít dále a spolu s americko-dánskou filozofkou Berit Brogaardovou tvrdit, že existuje nejen zničující, ale rovněž pozitivní, tzv. kritická nenávist, která společnost otužuje, dokonce může být branou k morální vizi?
Autorka podcastu Tereza Matějčková se zabývá i těmito možnostmi, nakonec je však zavrhuje. Obtíží nenávisti je okolnost, že se jedná o postoj, který tíhne ke snaze svůj objekt zničit. Neskýtá proto možnost změny, naděje, diskuse. S nenávistí navíc bývá spjatá sebenenávist. Nenáviděnému přisuzujeme moc, které se obáváme a kterou sami v sobě postrádáme. Zatímco soupeři se mohou respektovat, a tím vzájemně motivovat, tkví nenávist v otravě sebe sama.
Kapitoly
I. Ztráta indiskrétnosti počátkem nenávisti? [začátek až 8. minuta]
II. Nenávist: cit (nebo postoj?) směřující k eliminaci [od 8. minuty do 24.30]
III. Může být nenávist správná? [od 24.30 do 37:18]
IV. Nenávist je jako pořídit si oční vadu. [37:18–42.33]
V. Mimetická touha: Nenávist má něco z víry. [42.33–55.55]
VI. Nenávist je volání o pomoc. [55.55–konec]
Hnutí Starostů a nezávislých oživuje nápad s názvem bankovní sektorová daň. Vede ho k tomu hlavně to, že příjmy státu z daně z mimořádných zisků nejsou tak vysoké, jak vláda očekávala. Podle STAN zvlášť banky v případě windfall tax zůstaly za očekáváním. Analytik Hrot24 Miroslav Zámečník ale namítá, že daň může poškodit jak finanční domy, tak zejména klienty.„Hnutí STAN se zjevně snaží nějak odlišit,“ říká Zámečník a upozorňuje, že jedna ze stran vládní koalice má nově marketingové poradce ze Slovenska. A právě v zemi někdejších federálních partnerů je bankovní daň velmi tvrdá. „Je založena jako přirážka k dani z příjmu a je hodně vysoká. Efektivní sazba daně pro banky bude vysoko přes čtyřicet procent,“ zdůrazňuje analytik.Banky podle Zámečníka podobnou daň „zoufale nechtějí“. Pokud by prošel nápad ze strany Starostů, šlo by o špatný signál z hlediska finančních institucí i klientů. „Tohle je sektor, který funguje a dává krevní oběh celému organismu. Proč bychom měli zašpuntovávat artérie?“Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, omezila by disponibilní zdroje bank na poskytování úvěrů a tím by vyvolala nebezpečí oslabení ekonomického výkonu a zvýšení nezaměstnanosti, míní.Zdražily by se úvěry firmám i individuálním klientům. „Odnesou to zejména vkladatelé, dlužníci a z části zaměstnanci. Vždycky za to zaplatí tyto tři skupiny a akcionář. Ten zaplatí víc, ale nebude jediný,“ uzavírá Zámečník.Banky odmítají, aby byly předmětem takového zdanění. Argumentují, že mají spíš zájem jít třeba do projektů na financování infrastruktury, které mají být dělané PPP modelem. Jaké to bude mít další ekonomické a politické konsekvence? Proč tímto nápadem z pera vládního hnutí může akorát posílit opozice? Poslechněte si podcast.
Vzdělávací systém čekají velké změny, které mají zasahovat nejen do výuky, ale i do nastavení školského systému. Co všechno má být jinak a co je třeba, aby se tentokrát změny ve vzdělávání skutečně přenesly do praxe?
O tom přišli diskutovat ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa, předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny Dana Brandenburg a programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ a poradkyně prezidenta republiky pro vzdělávání Silvie Pýchová.
Podcast vznikl ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem - https://www.npi.cz/
From the publisher's feed

1 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

30 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners