FOCUS ON

Hlavní příčinou vysokých cen nemovitostí v Česku je podle Tomáše Vavříka legislativa. „Proces, který vede od nákupu pozemku po zahájení stavby, je u nás neúměrně dlouhý. Trvá klidně sedm, osm, někdy i dvanáct let,“ vysvětluje. Tento dlouhý proces brzdí vznik nových projektů, což omezuje nabídku na trhu. Zákon nabídky a poptávky pak tlačí ceny vzhůru.

Další významnou příčinou je zdražování stavebních materiálů a prací. „Po covidu vzrostly stavební náklady až o 100 procent. Náklady na výstavbu metru čtverečního jsou dnes neporovnatelně vyšší než před několika lety,“ dodává Vavřík. Výsledkem je, že ceny nemovitostí v Praze, Brně či Ostravě často přesahují 160 tisíc korun za metr čtvereční a nejsou výjimkou ani ceny přes 200 tisíc za metr. A nadále rostou. 

K tomu se přidává i situace na hypotečním trhu. I když se úrokové sazby oproti nedávné minulosti mírně snížily, stále jsou na vyšší úrovni, což nákupy komplikovalo. „Doba, kdy byly hypotéky za 1,5 %, je nenávratně pryč. Hypotéky dnes stagnují kolem čtyř procent, což kupujícím výrazně snižuje možnosti,“ říká Vavřík.

Jak situaci zlepšit?

Dalším klíčem k řešení je i politická vůle. „V Česku se nápady často nedokážou realizovat v rámci jednoho volebního období. A než přijde další vláda, většina plánů zanikne. To nás brzdí,“ upozorňuje. Vavřík dodává, že lepší procesy by mohly vytvořit konkurenční prostředí, které by snížilo tlak na ceny.

Inspirace ze zahraničí: Chorvatsko a Polsko jako vzory

V Polsku pak rychlejší procesy umožňují developerům pružně reagovat na poptávku. „V Polsku trvá získání stavebního povolení přibližně rok. Díky tomu tam panuje větší konkurence a nižší ceny,“ vysvětluje Vavřík. Přidává také srovnání se Srbskem, kde Domoplan rovněž působí: „Bělehrad má obrovský developerský potenciál. Rozvíjí se mnohem rychleji než jakékoliv město u nás a právě to láká čím dál více developerů.“

Nájemní bydlení: Trend budoucnosti?

Tento model podle něj odpovídá potřebám mladších generací, které chtějí pohodlí a flexibilitu. „Mladí lidé dnes už nevnímají vlastnictví jako nezbytné. Chtějí bydlet bez starostí a mít vše zařízené,“ říká.

Jak Domoplan financuje své projekty?

„Začínáme většinou s naším vlastním kapitálem, abychom minimalizovali rizika. V pozdějších fázích dáváme možnost investorům vstoupit do projektů. Naše fondy dnes spravují více než dvě miliardy korun,“ vysvětluje Vavřík. Tato strategie zajišťuje stabilitu a možnost rychlé reakce na tržní změny.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako podcast:

Miliardář Martin Vohánka, zakladatel společnosti Eurowag, v obsáhlém rozhovoru rozebral budoucnost nákladní dopravy v Evropě i optikou stále tvrdších emisních limitů. „Čím více kamiony najedou, tím víc roste HDP,“ říká otevřeně a nebojí se Českou republiku posouvat do druhé ekonomické transformace. 

Až 21 % kamionů na evropských silnicích jezdí prázdných, a na krátkých domácích trasách je to i více než 30 %. „Jde o obrovský problém, který nejenže zvyšuje náklady firem, ale také negativně ovlivňuje životní prostředí,“ říká Vohánka. Ročně tyto prázdné kilometry přidávají stovky milionů tun emisí CO2 do ovzduší, což je zbytečná zátěž jak pro ekonomiku, tak pro planetu.

Eurowag nabízí řešení v podobě digitální platformy, která digitalizuje zázemí dopravních firem a lépe je propojí s jejich zákazníky a dodavateli. „Díky digitalizaci snížíme objem manuální práce s daty, naplánujeme lépe trasy, omezíme prázdné jízdy, a zefektivníme jejich nákupy s výsledkem až 10%, úspory nákladů“ dodává Vohánka. 

Platforma chce v Evropě zdigitalizovat desetitisíce firem, které pak mají operovat efektivněji a s menším dopadem na životní prostředí. Této platformě fanoušci Eurowagu říkají Uber pro kamiony, ale vzhledem k zaměření na nákladní dopravu musí být ještě sofistikovanější, protože musí obsáhnout daleko více funkcí, , třeba  vratky DPH ze zahraničí nebo i agendu povinných přestávek řidičů či reporting CO2. 

Čím víc kamiony najedou, tím víc roste HDP

Nákladní doprava tvoří 5 % evropského HDP, což odpovídá přibližně 750 miliardám eur ročně. „Doprava je klíčovým sektorem ekonomiky, ale zároveň čelí obrovským výzvám v oblasti udržitelnosti a efektivity,“ upozorňuje Vohánka. Růst HDP evropských zemí téměř stoprocentně koreluje s nárůstem počtu kilometrů, které kamiony najedou.

Podle Vohánky je budoucnost nákladní dopravy v kombinaci udržitelných paliv, jako je BioLNG, či syntetická paliva typu HVO a digitálních technologií. „V Evropské unie se nyní investují miliardy eur do rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva. Musíme hledat cesty jak tyto dále zlevnit, aby se uplatnili v masovém měřítku“ říká.

Evropská doprava je dnes z 99 % závislá na naftě, což z ní činí jednoho z největších producentů emisí CO2. „BioLNG nabízí až o 80 % nižší emise CO2 oproti naftě, a přitom je jeho infrastruktura už nyní dostupná zákazníkům Eurowag na více než 500 stanicích napříč Evropou,“ vysvětluje Vohánka.

Další otevírající se příležitostí je vodík, který by mohl být vhodným řešením pro těžkou dopravu. „Vývoj nejen pohonů ale i výrobní, plnící a přepravní  infrastruktury je ale stále v raných fázích.  Komerční uplatnění v měřítku tak proto nelze očekávat dříve než za 5 až 10 let“ dodává.

Kam směřuje doprava budoucnosti?

Podle Vohánky bude silniční doprava v horizontu 5 až 10 let výrazně digitalizovaná. „Vidíme obrovský posun k využívání dat, která umožňují efektivnější plánování tras, monitoring nákladů i lepší využití kapacit,“ vysvětluje.

Další krokem je integrace s dalšími typy přeprav, ať s rozvozem koncovým zákazníkům, takzvanou poslední mílí, nebo naopak železnicí, námořní a leteckou dopravou. Vznikající ostrovy digitalizace se budou postupně propojovat a vytvářet velmi efektivní globální logistický ekosystém. Autonomní vozidla citelněji do silniční dopravy patrně nezasáhnou dříve než za 15-20 let. S nimi přijde další vlna zefektivnění a ale i zvýšeni bezpečnosti provozu“ uzavírá.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

•      Jak digitalizace může snížit provozní náklady dopravců až o 15 %.

•      Proč až 30 % kamionů na českých silnicích jezdí prázdných.

•      Jak BioLNG a vodík mohou transformovat nákladní dopravu.

•      Co znamená druhá ekonomická transformace pro české podniky.

•      Jak autonomní technologie změní dopravu v příštích 10 letech.

Thomas Bacher, finanční ředitel společnosti Lactalis CZ sdílí, jak mlékárny Kunín a Klatovy podporují své zaměstnance při zajištění lepšího důchodu díky zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). V rozhovoru vysvětluje, proč je tento benefit přínosný pro obě strany – zaměstnance i firmu, a jak se tato novinka setkala s reakcemi ve vedení i mezi zaměstnanci.

Pod vedením českého finančního ředitele Thomase Bachera, jehož kořeny sahají až do Francie, se společnost zaměřuje na podporu lokálního byznysu. Přestože jde o mezinárodní firmu, tým tvoří převážně Češi. „Ve vedení máme jen čtyři Francouze. Já se už také necítím jako typický Francouz, protože jsem se za těch patnáct let v Česku hodně integroval,“ dodává Bacher.

Nový benefit: Co je to DIP?

Bacher přiznává, že zavedení tohoto benefitu nebylo snadné. Mnoho zaměstnanců ani vedení totiž o DIPu nevědělo. „Lidé se o tento typ produktů příliš nezajímají. Proto jsme se rozhodli je aktivně informovat a nabídnout jim možnost volby,“ dodává.

Jak edukovat zaměstnance?

Bacher si ale uvědomuje, že rozhodnutí investovat je pro mnohé dlouhý proces. „Lidé musí toto rozhodnutí nechat uzrát. Nejde o impulsivní nákup, jako je třeba výměna značky bot,“ podotýká.

Výhody pro zaměstnavatele i zaměstnance

Z pohledu zaměstnanců je DIP především příležitostí investovat do nízkonákladových fondů, jako jsou ETF. „Poplatky u tradičního penzijního spoření dosahují 1 % ročně z celkové částky plus 15 % z výnosu. To odpovídá zhruba 2 % ročně, což je obrovská částka. DIP nabízí alternativu s mnohem nižšími náklady,“ říká Bacher.

Budoucnost investičních produktů

Lactalis tímto krokem ukazuje, jak mohou firmy reagovat na měnící se potřeby zaměstnanců a zároveň efektivně využívat nové možnosti na trhu. 

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

Ikonický růžový džbán ve filmu Barbie, 80% nárůst online prodeje a obchod na Václavském náměstí – Lukáš Klimčák a jeho značka KLIMCHI dokazují, že české sklářské umění má ve světě stále co říct. Mladý zakladatel, pocházející ze sklářské rodiny, se rozhodl zachovat tradici ruční výroby a přetavit ji do moderního designu. A nečekaný telefonát z Hollywoodu jen potvrdil, že jeho vášeň a vize mají globální potenciál. „Chci do sklářského řemesla přilákat mladé umělce,“ říká v pořadu Avokádo.

Během studií v Rakousku se Lukášova matka seznámila se svým budoucím manželem, který na severu Čech vedl výrobu svítidel. Právě tato rodinná vazba Lukáše přivedla ke sklu a probudila v něm zájem o sklářství. Tento zájem následně rozvíjel studiem světelného designu ve Velké Británii, kde zastupoval rodinnou firmu, získával zkušenosti s designem a učil se řídit projekty od začátku do konce. 

V roce 2019 založil Lukáš Klimčák značku KLIMCHI. Zázemí našel v Kamenickém Šenově, ikonickém Křišťálovém údolí, kde má každá druhá budova sklářské kořeny. „V našem městě se sklo vyrábí přes sto let stejnou technikou. Každý výrobek je originál, otiskuje se do něj duše skláře. To mě fascinuje,“ říká Klimčák.

Jak české sklo zazářilo ve filmu Barbie

Díky filmu Barbie získala značka KLIMCHI výraznou pozornost a stala se známou i za hranicemi České republiky. Růžový džbán z její produkce se objevil v domě slavné panenky, což vedlo k 80% nárůstu online prodeje. ,,Nakupují ho především ženy,‘‘ směje se.

„V té době bylo mé telefonní číslo na webových stránkách, takže produkce Warner Bros. zavolala přímo na něj. Představili se, řekli, že chtějí sklo do filmu Barbie. V té chvíli jsem to nevnímal jako něco velkého, protože to bylo hodně dopředu, ještě před uvedením filmu do kin. Domluvili jsme se, co si vyberou z katalogu, objednávka odešla, ale bohužel se zasekla při silniční kontrole. Nakonec sklo získali od našeho partnera v Anglii, kde máme silnou základnu. Dovezli si ho na plac a vše se stihlo. Když dorazilo naše další sklo, nechali si ho v produkci jako dárky,“ popisuje Klimčák.

I přesto, že spolupráce nebyla oficiální, popularita „Barbie džbánu“ katapultovala značku na výsluní. Zájem o růžový design explodoval zejména mezi českými zákazníky. Podle Lukáše se na sklo značky KLIMCHI můžeme těšit i v dalších filmech, které se teprve chystají do kin.

Povodně v roce 2024 zasáhly stovky domácností a způsobily škody za miliardy korun. Pojišťovny tak čelily nelehkému úkolu – musely pomoci svým klientům vyrovnat se s následky této živelné katastrofy. Jak se s těmito situacemi vypořádala Generali Česká pojišťovna? Jozef Hrdý, ředitel likvidace pojistných událostí, v rozhovoru přiblížil nejen samotný proces likvidace, ale poskytl i rady pro prevenci a efektivní řešení škod.

Povodně patří k nejničivějším přírodním katastrofám a letošní rok byl obzvlášť kritický. Kolik činily náklady na vyplácení pojistného v souvislosti s letošními povodněmi v České republice?

,,Za celý trh je to zhruba 19,5 miliardy korun. Za naši pojišťovnu je to asi 6 miliard. Tvoříme tedy přibližně 30 % trhu,“ dodává.

Podle něj jsou velké povodně z poslední doby spíše ojedinělé, což ztěžuje srovnání s minulými lety. Trend rostoucích náhrad je patrný nejen u povodní, ale i u dalších pojistných událostí. 

„V případě záplav se tyto náhrady meziročně zvyšují, zejména kvůli cenovým změnám na trhu."

Ochranné lhůty jako záruka férovosti

Letošní povodně poukázaly na fenomén, kdy se lidé snaží pojistit na poslední chvíli, často až v okamžiku, kdy už meteorologové varují před záplavami. Tento přístup však kvůli desetidenní ochranné lhůtě nefunguje. „Princip pojištění je založen na solidaritě. Klienti, kteří dlouhodobě neplatí pojistné, nemohou očekávat, že budou chráněni ve chvíli, kdy už je škoda na dosah. Takový přístup by narušil stabilitu systému," vysvětlil Hrdý.

Ochranná lhůta brání tomu, aby do systému vstupovali lidé, kteří nechtějí přispívat pravidelně a chtějí se chránit pouze v okamžiku rizika. „V případě povodní jsme například zaznamenali případy, kdy si lidé chtěli sjednat pojištění až ve chvíli, kdy už stáli po kolena ve vodě. To by však bylo neférové vůči těm, kteří poctivě dlouhodobě platí."

Podpojištění je častý jev  / Podpojištění není ojedinělý případ 

Jedním z problémů, na které pojišťovny při likvidaci škod narážejí, je podpojištění. To znamená, že majetek klienta je pojištěn na nižší částku, než jaká odpovídá jeho aktuální hodnotě. „Mnoho klientů si neuvědomuje, že hodnota jejich nemovitostí v průběhu let stoupá. Pokud si však nezvýší pojistnou částku, může jim vzniknout škoda, kterou pojištění zcela nepokryje," upozornil Hrdý.

Podle něj by měli klienti své pojistné smlouvy pravidelně revidovat, zejména s ohledem na inflaci a aktuální ceny stavebních materiálů.  „Je důležité, aby si lidé uvědomili, že starší smlouvy, které neodrážejí současné ceny, je třeba aktualizovat. Ideálně by měli své smlouvy konzultovat se svým poradcem alespoň za 3-4 roky"

Efektivní hlášení škod je klíčové

Při hlášení pojistných událostí je zásadní postupovat efektivně a poskytnout pojišťovně všechny potřebné informace. Dnes většina klientů využívá online formuláře, které proces výrazně urychlují. Přesto se občas vyskytují chyby.

„Nejdůležitější je zmapovat rozsah škod a pořídit kvalitní fotodokumentaci. V dnešní době to zvládne každý s běžným mobilním telefonem. Chyby často vznikají v momentě, když klienti poskytují neúplné nebo nepřesné informace," vysvětlil Hrdý.

Pojišťovna se snaží klienty podporovat nejen během procesu hlášení, ale také při následné likvidaci škod. „Když klient nahlásí škodu, můžeme okamžitě začít s její analýzou a komunikací. Základem je rychlé hlášení přes web nebo telefon," doplnil.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast – a dozvíte se:

Libor Svoboda, který vede online prodej a marketing v Patria Finance, přibližuje nový finanční nástroj, který si rychle získává popularitu. Dlouhodobý investiční produkt, známý pod zkratkou DIP, přináší možnost, jak nejen zhodnocovat úspory, ale zároveň ušetřit na daních. „DIP není klasický produkt, ale spíše daňový rámec nebo schránka, do které si můžete vložit téměř cokoliv, a díky tomu snížit daňový základ až o 48 000 Kč ročně,“ vysvětluje Svoboda.

DIP, který byl představen v roce 2024, umožňuje lidem efektivněji plánovat budoucnost a přizpůsobit své finance individuálním potřebám. Díky jednoduchým pravidlům – minimální doba investování 10 let (120 měsíců) a dosažení věku 60 let – mohou lidé z dlouhodobého hlediska dosáhnout značných daňových úspor. Při 15% dani z příjmu to znamená návrat až 7 200 Kč ročně.

Jaké jsou výhody DIPu?

Doplňkové penzijní spoření (DPS) stále využívají miliony Čechů. Nevýhodou konzervativních investičních strategií a zejména ještě staršího typu transformovaných fondů je, že nedokáží překonat inflaci. ,,V transformovaných fondech má své peníze přibližně polovina z 4,5 milionu Čechů, kteří mají penzijní spoření. Kvůli inflaci tito lidé za posledních 10 let (od roku 2013 do konce minulého roku) reálně přišli asi o čtvrtinu hodnoty svých úspor,“ upozorňuje Svoboda.

DIP oproti tomu umožňuje větší flexibilitu a dynamiku investic. „Naši klienti nejčastěji volí ETF fondy jako S&P 500, Nasdaq 100 nebo světový index MSCI. Jsou stabilní a z dlouhodobého hlediska velmi výnosné,“ dodává.

Hranice jsou důležité 

Pro optimalizaci příspěvků do penzijního spoření je důležité znát hranice pro státní podporu. U penzijního spoření vám stát přispěje 20 % z vašeho měsíčního vkladu. Minimální vklad pro získání státního příspěvku je 500 Kč, za který dostanete příspěvek 100 Kč. Tato podpora roste s výší vkladu až do hranice 1 700 Kč měsíčně, kde dosáhnete na maximální státní příspěvek 340 Kč. Pro daňové odpočty pak můžete využít pouze částky, které přesahují měsíční hranici 1 700 Kč.

Kdo by měl o DIPu uvažovat?

DIP je vhodný jak pro mladé, kteří začínají spořit, tak pro zkušené investory hledající nové způsoby optimalizace daní. Produkt je dostupný od 18 let a nemá horní věkovou hranici. „Osobně využívám DPS na státní příspěvek a do DIPu měsíčně investuji 4 000 Kč, abych maximálně využil daňových úlev a mohl si řídit své investice sám,“ popisuje Svoboda.

Zároveň se tento nástroj stává zajímavou možností i pro zaměstnavatele. Rostoucí počet firem hledá způsoby, jak svým zaměstnancům nabídnout příspěvky, které zohlední flexibilitu a dlouhodobou hodnotu.

Na co si dát pozor?

Přestože má DIP mnoho výhod, je nutné počítat s určitými pravidly. Peníze jsou vázány až do dosažení věku 60 let, a předčasný výběr znamená zpětné zdanění úspor. Dalším důležitým faktorem jsou poplatky, které se u jednotlivých poskytovatelů výrazně liší. 

Při výběru poskytovatele DIPu je tedy klíčové zaměřit se i na strukturu poplatků. Patria nabízí svým klientům v DIPu u pravidelných investic do ETF nákupní poplatek pouhých 0,4 %.

Zatímco právě vstupní poplatky často přitahují největší pozornost investorů, z dlouhodobého pohledu nejsou rozhodující. Mnohem důležitější roli hraje roční poplatek za správu portfolia, označovaný jako custody nebo správcovské fee. Na trhu existují společnosti, které lákají klienty na nulové vstupní poplatky, ale kompenzují si to vysokými ročními poplatky za správu v rozmezí 0,5 % až 2 %.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako podcast:

Automobilky by klidně mohly pokračovat ve výrobě dvanáctiválců s impozantním výkonem, ale nesplnily by pak emisní limity a byly by vystaveny miliardovým pokutám. Šéf vývoje pohonů a podvozků Škoda Auto Martin Hrdlička v obsáhlém rozhovoru s energetickým expertem Pavlem Janečkem odkrývá zákulisí vývoje spalovacích motorů, přechodu na elektromobilitu i nedávných jednání o emisní normě Euro 7.

Evropská unie je v krizi. Zatímco Draghiho zpráva nabízí vizi, jak propojit konkurenceschopnost a dekarbonizaci, český průmysl čelí protekcionismu, vysokých cen energií a nejasné geopolitické situace. Jak může Evropa překonat tuto krizi a zůstat relevantní na globálním trhu? V pořadu Export byl hostem viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Moderuje Marek Atanasčev, generální ředitel společnosti Enantis. 

Radek Špicar neváhá označit současnou Evropskou unii za neudržitelnou. „Evropa je dnes nefunkční hybrid. Základy, na kterých byla postavena, už nestačí reagovat na současné výzvy,“ varuje. Podle něj je zásadní, aby Unie přestala přešlapovat na místě a začala se rozhodovat strategicky. „Pokud se členské státy nedokážou shodnout na hlubší integraci, konkurence z Asie a Ameriky nás předběhne,“ dodává.

Jedním z klíčových problémů Unie je přetrvávající byrokracie, která zpomaluje procesy na všech úrovních. „Draghiho zpráva jasně ukazuje, že odstranění bariér a zjednodušení regulací by mohlo významně posílit vnitřní trh. Jenže politická vůle k těmto změnám stále chybí,“ vysvětluje Špicar. Marek Atanasčev přitom upozorňuje na rostoucí nespokojenost firem s pomalým schvalovacím procesem nových pravidel. „Firmy si nemohou dovolit čekat měsíce nebo roky na evropská rozhodnutí,“ říká.

Podle Špicara je pro Evropskou unii jediným řešením větší integrace. „Musíme si uvědomit, že ve světě, kde dominují velcí hráči jako USA a Čína, nemůže Evropa uspět jako roztříštěný celek,“ říká. Federalizace by podle něj umožnila pružnější rozhodování a efektivnější využití zdrojů.

Marek Atanasčev k tomu dodává, že Brexit je ukázkou toho, jaké důsledky může mít rozpad unie. „Britská ekonomika čelí ztrátě přístupu na evropský trh, což zvyšuje administrativní náklady a snižuje obchodní aktivitu,“ připomíná.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

Když si objednáte zboží přes internet a přijde vám poškozené nebo pozdě, je to problém e-shopu, nikoliv dopravce. Proto je důležitá komunikace se zákazníkem. Shodli se na tom Eva Šípková z Alzy a Tomáš Rajchl z Foxdeli. Jak automatizace zlepšuje zákaznickou zkušenost, co zákazník vyžaduje v celém procesu nakupování a jak bude vypadat budoucnost nakupování? Na to se ptal Martin Hudos z Prime Fund v pořadu Smart Money.

„Jednou budeme objednávat jen myšlenkami a doručovat teleportem,“ zlehka zavtipkovala Eva Šípková v rozhovoru, čímž zdůraznila, jak se e-commerce rychle vyvíjí a směřuje k inovacím. Alza neustále přemýšlí, jak zrychlit proces doručování a zefektivnit ho. „Není to jen o tom, aby balíček dorazil co nejrychleji, ale aby byl celý proces udržitelný a přizpůsobený zákazníkovým potřebám,“ vysvětluje Šípková. V rámci udržitelnosti Alza optimalizuje logistické trasy a snaží se snižovat spotřebu obalového materiálu. 

Alza, která provozuje vlastní síť AlzaBoxů, se podle Šípkové zaměřuje také na ekologické aspekty doručování. „Optimalizujeme naše trasy doručování a snažíme se snižovat množství obalového materiálu. Každý krok směrem k udržitelnosti má svůj význam,“ dodává.

Rychlost zůstává jedním z klíčových pilířů jejich strategie, což potvrzuje služba „Do půlnoci objednáš, ráno v AlzaBoxu máš“, která zákazníkům umožňuje nakupovat s maximální flexibilitou. Alza se neustále snaží zlepšovat proces doručování a přizpůsobovat ho potřebám různých typů zákazníků. „U větších spotřebičů, jako jsou ledničky, nabízíme přesně naplánované doručení, což zákazníkům poskytuje komfort a kontrolu,“ vysvětluje Šípková.

Služba Do půlnoci objednáš, ráno v AlzaBoxu máš se stala klíčovou pro rychlou logistiku, kdy zákazníci oceňují flexibilitu večerního nákupu a doručení zboží následující ráno.

Šípková také upozorňuje, že zákazníci v zahraničí, například v Rakousku, jsou zvyklí čekat na zboží i dva dny, což je oproti Česku velký rozdíl. „V Rakousku nevěřícně koukají na to, že zákazník může objednat zboží večer a už druhý den ráno ho mít doma,“ dodává s tím, že tato rychlost doručení je pro mnohé zahraniční trhy stále nepředstavitelná.

Mapuje se celá cesta objednávky

Tomáš Rajchl z Foxdeli se zaměřuje na komunikaci mezi e-shopy a zákazníky. „Zákazníci očekávají transparentnost a okamžité informace o svých objednávkách. A právě tam přicházíme my,“ říká Rajchl. Foxdeli umožňuje e-shopům automatizovat komunikaci od objednání až po doručení a informovat zákazníky v reálném čase o každém kroku.

Rajchl vysvětluje, že klíčem k úspěchu je automatizovaná reakce na problémy. „Pokud dojde k problémům při doručování, náš systém okamžitě upozorní zákazníka i obchodníka, což umožňuje rychlé řešení,“ říká. To nejen zlepšuje zákaznickou zkušenost, ale také snižuje počet reklamací a zvyšuje důvěru zákazníků v e-shop.

Foxdeli pomáhá e-shopům snížit počet reklamací o 25 % a zvýšit úspěšnost prvního doručení na 95 %. Díky tomu je jejich systém nejen efektivní, ale přináší i přidanou hodnotu v podobě lepší zákaznické zkušenosti.

„Každý zákazník má jiné potřeby, a právě proto je důležitá personalizace,“ dodává Rajchl, který věří, že automatizace nejen zefektivňuje procesy, ale také umožňuje obchodníkům lépe reagovat na individuální preference zákazníků. 

....

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako podcast:

Více než 80 000 Čechů už využívá dlouhodobý investiční produkt (DIP), který za necelý rok přinesl revoluci ve spoření na stáří. Do konce roku se očekává, že počet uživatelů překročí hranici 100 000. O tom, co stojí za jeho úspěchem, jaké výhody nabízí a jaký má potenciál do budoucna, hovoří Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT), která je jednou z hlavních propagátorek tohoto nástroje.

DIP přináší revoluci v oblasti spoření na stáří tím, že investoři si mohou sami zvolit způsob zhodnocování svých prostředků – od bankovních účtů přes veřejně obchodované akcie až po investiční fondy. Tato flexibilita na trhu dlouho chyběla a odpovídá různým investičním strategiím, což umožňuje lidem upravit plán podle svých aktuálních potřeb a cílů.

Tři vlny investorů ukazují na rostoucí zájem o DIP

Díky této variabilitě oslovuje DIP širokou škálu investorů. „Pokud jsem například ultrakonzervativní nebo čekám na možnost koupit dražší akcii, na kterou momentálně nemám prostředky, mohu si peníze odkládat na účet a investici uskutečnit za rok či dva," vysvětluje Jana Brodani. 

Podle ní produkt oslovil tři vlny investorů – první tvořili ti, kteří na produkt čekali roky a ihned po spuštění začali investovat. Druhou vlnu představovali lidé, kteří v reakci na změny ve třetím pilíři začali přehodnocovat své investice. Třetí vlna se zaměřuje na využití daňového odpočtu, což motivuje lidi zhodnotit své finance ještě před koncem roku.

Jak si vybrat správného poskytovatele?

Jedním z klíčových rozhodnutí při zakládání DIP je výběr poskytovatele. Na českém trhu dnes DIP nabízí desítky finančních institucí, ale ne všechny splňují kritéria důvěryhodnosti a transparentnosti. Jana Brodani doporučuje zaměřit se na tři klíčové aspekty - Licence od České národní banky, kdy každý poskytovatel DIP musí být licencován ČNB. Dlouhodobá historie, která sledujte, jak dlouho poskytovatel působí na trhu a jaké má výsledky. A také transparentnost, tedy jasné podmínky a poplatky by měly být samozřejmostí.

„Důvěryhodnost poskytovatele je klíčová. DIP není krátkodobá investice – jde o peníze, které vám mohou zajistit stabilitu ve stáří," zdůrazňuje Brodani.

Inspirace ze Švédska a budoucnost DIP

Většina rozvinutých zemí má zavedené obdobné investiční produkty. Inspiraci pro český DIP představují například Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Rakousko. Nejvýraznějším příkladem je ale Švédsko, kde v 80. letech zavedli malou daňovou pobídku – přibližně 100 eur měsíčně. „Dnes má ve Švédsku zainvestováno 90 % dospělé populace a 70 % dětí do 18 let, což je výsledkem nejen pobídek, ale i sdílení pozitivních zkušeností," ukazuje Brodani.

V České republice je investování pro děti stále poměrně komplikované. Pokud je investice psaná přímo na dítě, vznikají otázky ohledně správy portfolia. Častým řešením je založení speciálního investičního účtu na jméno rodiče. Do budoucna by bylo praktické umožnit zakládání účtů přímo na jméno dítěte s jednoduchými pravidly pro správu portfolia.

Ačkoli má DIP za sebou úspěšný start, prostor pro zlepšení stále existuje. Diskutuje se například o zvýšení daňových úlev a zavedení portfoliového přístupu. Dalším krokem je zajištění větší dostupnosti DIP prostřednictvím firemních benefitů.

Jana Brodani předpokládá, že počet investorů by mohl do konce příštího roku vzrůst až na 250 000. U produktů s dlouhodobým charakterem hraje důležitou roli sdílení zkušeností – první investoři předávají své pozitivní zkušenosti dalším, což postupně přitahuje nové zájemce od méně zkušených až po ty, kteří už investují například do penzijních fondů, ale hledají flexibilnější možnosti.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast: