FOCUS ON

Letošní zářijové povodně znovu upozornily na rostoucí vliv klimatických změn na extrémní srážky a častější záplavy. Meteoroložka Dagmar Honsová vysvětluje, jak moderní technologie umožňují předpovědět intenzivní deště až deset dní dopředu, a jak mezinárodní spolupráce zlepšuje ochranu ohrožených oblastí. Zároveň varuje, že zvýšení globální teploty o další stupeň může do poloviny století zvýšit riziko velkých povodní v Česku až o 50 %. Co to pro nás znamená? 

Podle Dagmar Honsové má každá povodeň své specifické rysy z hydrologického pohledu, ale z meteorologického hlediska se často opakují podobné synoptické vzorce. Letošní zářijové povodně a záplavy, stejně jako ty z roku 2002, byly způsobeny nízkým tlakem vzduchu nad Janovským zálivem, kde se setkal studený vzduch ze severu s teplým vzduchem ze Středomoří. „Vysoká teplota Středozemního moře znamená, že vzduch pojme více vlhkosti, což vede k intenzivnějším a extrémnějším srážkám,“ vysvětluje meteoroložka. Tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu pak mohou setrvávat několik dní na místě a přinášet vydatné deště do stejné oblasti.

Dlouhodobé srážky  letos zasáhly zejména Jeseníky, kde se vlivem návětří zintenzivnily. Přítomnost frontálního rozhraní a střih větru nad Českem pak ještě zvyšovaly intenzitu dešťů. „Synoptické situace jako tyto jsou nebezpečné, protože oblast nízkého tlaku může zůstat na místě několik dní, což způsobuje akumulaci srážek,“ dodává Honsová, která také zdůraznila význam pečlivého sledování synoptických vzorců pro včasnou výstrahu.

Jak technologie pomáhají s předpovědí extrémního počasí

Honsová vysvětluje, že předpovědi počasí dnes začínají na základě numerických modelů, které se neustále zdokonalují. „Technologie pokročily natolik, že jsme letos dokázali předpovědět intenzivní srážky až deset dní dopředu,“ říká. Meteorologové využívají různé globální modely, jako je americký GFS, evropský ECMWF a kanadský GEM, které se shodovaly na předpovědi vydatných dešťů nad střední Evropou. Tyto modely upozorňovaly na možnost povodní a záplav už dlouho před jejich příchodem.

Lokální numerické modely, jako je český Aladin, pak dokážou s přesností až na 48 hodin určit, kde budou srážky nejintenzivnější. „Díky technologii jsme schopni přesně lokalizovat, kde povodně zasáhnou nejsilněji, a hydrologové mohou vypočítat, jak se bude chovat hladina řek,“ doplňuje Honsová. Tyto přesné modely jsou zásadní, protože umožňují rychlou reakci záchranných složek a zvýšení bezpečnosti obyvatel. I pojišťovny dlouhodobě sledují a využívají různé nástroje k monitoringu možných živelních katastrof, které úzce souvisí se změnou klimatu a jinak tomu nebylo ani při zářijových povodních. 

“V rámci pojištění majetku využíváme aktualizovaných mapových podkladů a vlastních dat z reálných pojistných událostí k zařazení stavby do konkrétní povodňové zóny. Taktéž se zabýváme modely pro predikci dalšího možného vývoje klimatické změny. Důležitost vnímáme v tom, že díky predikcím jsme schopni do budoucna reagovat pružněji na možné změny a promítnout je tak do našich pojistných řešení,” říká Jana Flajšarová z Generali České pojišťovny. 

O 1,3 stupně tepleji 

Klimatické změny výrazně ovlivňují četnost extrémních povodní, jak Honsová popisuje na základě klimatologických studií. „Od 90. let ukazují scénáře klimatických změn pro střední Evropu větší výskyt období sucha a extrémních srážek,“ vysvětluje. Zvýšení globální teploty o 1,3 °C v porovnání s předindustriální dobou....

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

- Jaké nové technologie využívají meteorologové pro predikci extrémního počasí v řádu týdnů dopředu?

- Jak se změní povodňové riziko v České republice do roku 2050 podle aktuálních klimatických scénářů?

- Jaký je rozdíl mezi předpovědí počasí a hydrologickou předpovědí povodní?

- Jak Honsová osobně vnímá zvyšující se riziko povodní a co doporučuje pro prevenci?

- Jak mezinárodní spolupráce přispívá k lepší předpovědi a rychlé reakci na extrémní povětrnostní situace?

Jak se zajistit na stáří? Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je na českém trhu teprve krátce, ale už si získal pozornost tisíců investorů. „DIP přináší zajímavou alternativu ke klasickým penzijním produktům díky flexibilitě a daňovým výhodám,“ říká Richard Podpiera, generální ředitel Patria Finance. Jak DIP funguje a co by měli zájemci vědět, než do něj investují?

Rok na trhu a první výsledky

DIP byl uveden na český trh na začátku roku 2024 a za prvních devět měsíců si získal více než 78 000 klientů. „Věříme, že do konce roku toto číslo překročí 100 000. Pro srovnání, penzijní fondy měly za první rok na českém trhu 90 000 klientů. DIP má tedy rychlejší start,“ komentuje Podpiera.

Navzdory slibnému startu český trh ukazuje svou konzervativnost. „Hodně lidí má stále prostředky ve starých penzijních fondech. To ukazuje, že Češi nejsou příliš ochotní k rychlým změnám, i když jsou tyto nové produkty výhodnější,“ dodává. Počet poskytovatelů DIPu však roste a zahrnuje nyní 30 až 40 institucí.

Flexibilita, nižší poplatky a daňové úlevy

DIP přináší investorům možnost vyššího zhodnocení díky širokému výběru aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy nebo ETF fondy. „DIP je jako prázdná obálka, do které si můžete vložit, co vám vyhovuje. Tento produkt je ideální pro ty, kteří chtějí mít větší kontrolu nad svými investicemi,“ vysvětluje Podpiera.

Další významnou výhodou jsou nižší poplatky a možnost daňové úspory. „Rozdíl jednoho či dvou procent v poplatcích se za 20 let výrazně projeví. Ideální je investovat 48 000 Kč ročně, což je maximální částka pro daňovou úlevu. Nízké poplatky a dlouhodobá efektivita dělají z DIPu atraktivní volbu,“ dodává. Daňová výhoda umožňuje investorům odečíst tuto částku ze základu daně a šetřit tak i jinak než zhodnocením aktiv.

DIP versus penzijní fond

DIP je vhodný především pro aktivní investory. „Pokud máte 10, 20 nebo 30 let do penze, peníze by měly být v akciích. Poté byste měli přemýšlet o tom, jak dostat akcie co nejlevněji,“ radí Podpiera. Klíčová je také důvěryhodnost poskytovatele, protože stabilita a poplatky hrají zásadní roli.

Na druhé straně penzijní fondy jsou jednoduchým a pasivním produktem. „Penzijní fondy jsou ideální pro ty, kdo hledají jednoduchost a pasivní přístup. DIP je zase skvělou volbou pro ty, kdo chtějí větší kontrolu nad svými financemi a vyšší zhodnocení,“ vysvětluje Podpiera.

Dlouhodobé plánování jako klíč k úspěchu

Podpiera zdůrazňuje, že pravidelné investování minimalizuje riziko a buduje disciplínu. „Pravidelné investování pomáhá eliminovat riziko špatného načasování a zároveň přispívá k dlouhodobému růstu hodnoty investic,“ vysvětluje.

DIP má za cíl podpořit finanční gramotnost a pomoci lidem připravit se na budoucnost. „Lidé u nás málo investují. Stát nebude mít dostatek peněz na důchody, a proto nebudou vysoké. Češi mají stále mnoho prostředků na běžných účtech, kde je inflace znehodnocuje. DIP může být cestou, jak tyto peníze zhodnotit,“ uzavírá Podpiera.

„Do budoucna uvidíme půl milionu, možná až milion DIPů. Věřím, že finanční gramotnost Čechů poroste. I tak ale bude více penzijních spoření, protože je to pro lidi jednodušší produkt,“ dodává optimisticky.

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video:

Jak DIP funguje a čím se liší od penzijních fondů.

Jaké výhody přinášejí daňové úlevy a nižší poplatky.

Co zvážit při výběru investiční strategie.

Proč je pravidelné investování důležité.

Jaké jsou dlouhodobé cíle a možnosti DIP na českém trhu.

Německo vyrobí z větrných elektráren až 20 % elektřiny, zatímco Česko jen 1 %. Brzdí nás hlavně pomalé povolovací procesy, což se odrazuje investory. O problému, který svazuje českou energetiku promluvil Jan Hicl z firmy Delta Green, která se zabývá využitím menších zdrojů energie k vyvažování sítě.

Připravenost na konec uhlí

„Pokud bychom dnes vypnuli všechny uhelné elektrárny, nic zásadního by se nestalo,“ říká Hicl s odkazem na studii Fakta o klimatu. Uhelné elektrárny totiž vyrábějí přibližně 4 % elektřiny, kterou Česko aktuálně exportuje. Tento „polštář“ nám podle něj umožňuje postupný přechod k obnovitelným zdrojům bez rizika výpadků.

Přesto je energetický přechod v Česku pomalejší než v západních zemích. Například Německo vyrábí z větrných elektráren až 20 % elektřiny, zatímco Česko jen 1 %. „Pokud chceme dosáhnout cílů stanovených Zelenou dohodou pro Evropu, musíme investice do větrné a solární energie výrazně navýšit,“ vysvětluje Hicl. Upozorňuje však, že k tomu bude nutné zjednodušit legislativu a zavést akcelerační zóny, které by celý proces urychlily.

Vítr a slunce jako nevyužitý potenciál

Větrné elektrárny patří mezi nejlevnější a nejefektivnější zdroje energie. Podle studie Mezinárodní energetické agentury dosahují náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z větru přibližně 30 EUR/MWh, což je méně než u fosilních paliv. „Větrná energie je výjimečná svou stabilitou, zejména v zimě, kdy slunce tolik nesvítí. Je to ideální doplněk k fotovoltaice,“ vysvětluje Hicl.

Překážkou jsou však přísná povolovací řízení, která mohou trvat i více než deset let. „V Dánsku nebo Nizozemsku je běžné, že větrná elektrárna vznikne během tří let. U nás se tento proces může táhnout více než dekádu, což odrazuje investory,“ upozorňuje Hicl. Změnu by mohly přinést plánované akcelerační zóny, které mají zkrátit dobu schvalování na jeden až dva roky.

Fotovoltaika: Boom, pokles a nový směr

Fotovoltaika zažila v posledních letech nevídaný růst. Jen v roce 2022 se počet instalací zvýšil o 50 %, přičemž největší zájem byl mezi domácnostmi. „Češi si uvědomují, že investice do vlastní výroby energie je dlouhodobě výhodná. Průměrná návratnost solárního systému se díky vysokým cenám elektřiny zkrátila na šest let,“ říká Hicl.

Současný trend směřuje k integraci bateriových úložišť, která umožňují uchovávat přebytečnou energii. „Dnes už má baterie 95 % nových solárních instalací. Tento posun dělá z Česka čtvrtý největší trh s bateriemi v Evropě,“ dodává. Solární energie by do roku 2030 mohla pokrýt až 20 % spotřeby elektřiny v Česku, pokud se podaří zrychlit tempo instalací a zjednodušit legislativní procesy.

Budoucnost vyvažování sítě

Delta Green se zaměřuje na agregaci flexibility, tedy využití menších zdrojů energie k vyvažování sítě. Tento proces spočívá ve spojování menších zdrojů, jako jsou domácí fotovoltaické panely a baterie, do větších celků, které mohou poskytovat vyvažovací služby pro energetickou síť. „Na jeden funkční blok o výkonu jedné megawatty potřebujeme zhruba 200 domácností. Tyto bloky pak nabízíme ČEPSu, který je využívá k vyrovnávání sítě,“ popisuje Hicl.

Tento model umožňuje efektivnější využití obnovitelných zdrojů a zároveň snižuje závislost na fosilních palivech. „Dnes tuto službu zajišťují hlavně uhelné elektrárny. My ukazujeme, že obnovitelné zdroje mohou nabídnout stejnou spolehlivost,“ dodává. V budoucnu by agregace flexibility mohla pokrýt až 30 % potřeb české energetické sítě.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

Český spotřebitel je čím dál náročnější a doručení do druhého dne už mu nestačí. Koncept „quick commerce“ mění nákupní zvyky, protože zákazník obdrží zboží -od potravin až po květiny- do 30 minut. Jakub Hostačný z firmy Foodora prozradil, že do tohoto časového rámce se vejde v 98 procentech případů. Komplikace však mohou nastat během dopravních špiček, proto už firma na zahraničních trzích testuje doručování autonomní vozíky nebo drony.

Moderní technologie přinášejí do zdravotní péče nejen inovace, ale i nové výzvy. Precizní medicína umožňuje přizpůsobit léčbu každému pacientovi na míru – od genetických testů po analýzu hlasu. „Naším cílem je zpřístupnit tyto technologie co nejvíce lidem,“ říká Kamila Dvořák z Channel Lab. Spolu s Davidem Navrátilem popisují, jak mohou tyto nástroje změnit podobu péče i s jakými překážkami se musí vyrovnat.

Kamila Dvořák přibližuje, že precizní medicína nabízí odlišný přístup oproti tradičním metodám, které jsou často standardizované. „Precizní medicína využívá různé testy, například genetické, které odhalí mutace nebo genetickou informaci daného člověka. Na základě toho může přizpůsobit léčbu přímo pacientovi,“ vysvětluje Dvořák. Tento přístup je zásadní zejména dnes, kdy se prodlužuje délka života a roste výskyt civilizačních chorob, které výrazně ovlivňují zdraví populace.

Channel Lab se v tomto směru opírá o spolupráci s českými nemocnicemi, včetně Fakultní nemocnice Motol. „Spolupráce s nemocnicemi nám umožňuje ověřit podmínky a kompatibilitu pro nasazení našich technologií.“ dodává Dvořák.

Technologie pomáhají odhalovat nemoci včas

Neurona VOX je dostupná široké veřejnosti a umožňuje snadné sebetestování, které usnadňuje včasnou diagnostiku. „Chceme, aby byla technologie dostupná co nejvíce lidem. Aplikace je nenákladný způsob, jak odhalit rizikové příznaky,“ doplňuje Navrátil.

Aireen – rychlé výsledky díky umělé inteligenci

Certifikace jako nezbytný krok k uvedení na trh

Evropský certifikační systém je sice přísný a chrání pacienty, ale zpožďuje zavádění inovací. To by se podle Navrátila mělo do budoucna změnit.

Náklady na precizní medicínu a její dlouhodobé přínosy

Navrátil věří, že s rostoucími inovacemi náklady na precizní medicínu postupně klesají, což ji činí dostupnější pro širokou veřejnost. „S rozvojem technologie se cena za genetické testy a další diagnostické metody snižuje,“ vysvětluje Navrátil.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

Lenka Šindelářová, vedoucí poradenství a průzkumu trhu společnosti Knight Frank, v rozhovoru pro FocusOn.cz rozebrala současné trendy na realitním trhu v České republice. Zaměřila se na rostoucí dominanci českých investorů, atraktivní segmenty trhu i rizika, která mohou ovlivnit budoucí vývoj. Přiblížila také, proč zůstává český trh pro zahraniční investory stále méně atraktivní.

V posledních dvou letech výrazně vzrostl vliv českých investorů na domácím realitním trhu. „Zahraniční investoři se kvůli rostoucím úrokovým sazbám a ekonomické nejistotě stáhli, a tuto mezeru zaplnili domácí hráči,“ uvedla Šindelářová. Podle ní k tomu přispěly generační obměny v českém byznysu a úspěšné prodeje firem, které umožnily akumulaci kapitálu. Čeští investoři nyní dominují zejména v akvizicích větších realitních projektů. Příkladem je nákup Arkád Pankrác realitním fondem Trigea, největší transakce roku v hodnotě jednotek miliard korun.

Absence zahraniční konkurence umožnila českým investorům dosáhnout na projekty, které by dříve připadly zahraničním subjektům. „Češi věří svému trhu, znají ho a mají často emocionální vazbu k konkrétním nemovitostem. To je jejich výhoda oproti zahraničním investorům,“ dodala Šindelářová. Tento trend by se však mohl změnit v příštím roce, kdy některé velké projekty, jako moderní administrativní komplexy nebo skladové areály, pravděpodobně přilákají zájem zahraničních institucionálních investorů.

Rostoucí význam nájemního bydlení

Segment institucionálního nájemního bydlení je na českém trhu stále na vzestupu. Podle Šindelářové je tento trend poháněn nízkou dostupností vlastnického bydlení a rostoucími cenami nemovitostí. „Stále více lidí bude muset přejít na nájemní bydlení, což zvyšuje atraktivitu tohoto segmentu pro investory,“ vysvětlila. Tento segment je obzvláště lákavý díky potenciálu růstu nájemného, který slibuje atraktivní návratnost investic.

Mezi letošní významné transakce patří například projekt Nový Opatov, který byl první akvizicí institucionálního nájemního bydlení investičním fondem Reico. „Developeři již nyní připravují větší množství projektů šitých na míru institucionálním investorům. Očekáváme, že tento segment bude v příštích letech dále růst,“ dodala Šindelářová.

Proč zahraniční investoři preferují jiné trhy?

Zatímco český trh si zachovává stabilitu, pro zahraniční investory zůstává méně atraktivní ve srovnání s jinými evropskými trhy, jako je Polsko nebo Velká Británie. „Na západních trzích došlo k výraznějšímu poklesu cen nemovitostí, což přitahuje zahraniční kapitál. Například v Londýně klesly ceny kancelářských budov na úroveň, která je srovnatelná s Prahou, ale Londýn nabízí vyšší likviditu,“ uvedla Šindelářová.

Praha sice nabízí stabilní nájemné a omezenou novou výstavbu, což udržuje hodnoty nemovitostí, ale rozdíly ve výnosových mírách oproti zahraničí jsou často malé. „Výnosové míry špičkových kanceláří v Praze se pohybují kolem 5,5 %, zatímco v Polsku nebo Londýně se blíží 6 %, což pro zahraniční investory představuje zajímavější příležitosti,“ dodala.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

Starosta malé obce ví, kolik stojí papír do tiskárny, ale nemá tušení, kolik stojí výstavba kanalizace. Povinně zveřejňované informace v registru smluv jsou nepřehledné a vyřešit by to mohla umělá inteligence. Této příležitosti se chopil Tomáš Hudeček, bývalý primátor Prahy a spoluzakladatel aplikace Fair City, která pomáhá zvyšovat efektivitu veřejných zakázek právě pomocí AI. V rozhovoru mluvil o obrovských rozdílech ve výdajích obcí, příčinách korupce i možnostech úspor, které by mohly dosahovat až 60 miliard korun ročně.

Tomáš Hudeček upozorňuje na obrovské rozdíly ve výdajích obcí na stejné typy zakázek. „Zjistili jsme, že některé obce platí za stejné věci i stonásobně více. Častěji však jde o rozdíly v řádu desítek procent,“ uvedl. Příkladem mohou být výstavby dětských hřišť, kde náklady menších obcí často převyšují ty ve větších městech. Důvodem je omezená vyjednávací síla malých obcí a jejich menší informovanost o běžných cenách na trhu.

Od válečného konfliktu v ulicích města až po povodně. Amar Ibrahim je expert na přežití v extrémních situacích. A právě poslední povodně jsme s ním dopodrobna rozebrali v rozhovoru. Jak se zachovat, jak má vypadat evakuační zavazadlo, co rozhodně nedělat a jak se bránit třeba před rabováním? 

Amar Ibrahim zdůrazňuje, že v krizové situaci, jakou je povodeň, je klíčové opustit svůj dům a soustředit se na záchranu života. „Lidé mají tendenci lpět na svém majetku, ale primární je naslouchat záchranným složkám a evakuovat se včas,“ upozorňuje. Podle něj je důležité, aby lidé dodržovali pokyny záchranných služeb a neztráceli čas shromažďováním věcí. Nejdůležitější je bezpečnost a co nejrychlejší opuštění ohrožené oblasti.

Důraz na osobní bezpečnost vyplývá i z jeho zkušeností ze zahraničních kurzů přežití, kde účastníci často musejí simulovat krizové scénáře, v nichž je rychlost rozhodování klíčová. Dále radí, aby lidé měli základní plán pro případ evakuace – od únikového plánu z domu až po domluvu s rodinou na společném místě setkání. „Správné plánování může výrazně ovlivnit šanci na přežití,“ dodává.

Expert uvedl příklad tragických povodní v Německu, kde se mnoho lidí snažilo chránit svůj majetek tím, že se schovávali do sklepů a ucpávali jejich okna, aby zabránili průniku vody do domu. Bohužel, tato rozhodnutí často vedla k tragickým následkům. „Nejvíce mrtvých lidí při povodních našli právě ve sklepích,“ vysvětluje Ibrahim, což zdůrazňuje, jak nebezpečné může být podcenění síly přírodního živlu. Podle něj je vždy zásadní prioritizovat vlastní bezpečnost nad ochranou majetku a následovat pokyny záchranných složek, které jsou školené na podobné situace.

Co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo?

Evakuační zavazadlo je základním vybavením pro případ nutnosti opustit domov a vydat se do bezpečí. Podle Ibrahima by zavazadlo mělo obsahovat základní prvky, které umožní přežít několik dní bez podpory. „Kromě oblečení by mělo obsahovat vodní filtr, trvanlivé potraviny, lékárničku a kopie důležitých dokumentů,“ vysvětluje. Kopie dokumentů, jako jsou občanský průkaz, pas či pojistné smlouvy, mohou být uloženy například na USB disku. „Pro případy, kdy nastane nenadálá situace jako byly letošní zářijové povodně a záplavy nebo jiné živelní katastrofy, mají pojišťovny veškerá data bezpečně uložena. Klienti se pak ke svým smlouvám a dokumentům mohou dostat například prostřednictvím mobilních telefonů přes klientskou zónu nebo pomocí mobilní aplikace. Samozřejmě za předpokladu, že je k dispozici funkční infrastruktura. Podstatné je, že jejich data jsou pro katastrofické scénáře chráněna,“ doplňuje Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny. 

Dále doporučuje mít v zavazadle základní hygienické potřeby, baterku, a pokud je to možné, také základní nástroje, které mohou usnadnit pohyb v neznámém prostředí. „Mít kvalitní zavazadlo s pevným obsahem, na který se můžete spolehnout, znamená, že nejste závislí na pomoci druhých,“ doplňuje. Také klade důraz na to, aby zavazadlo bylo vždy připravené a pravidelně kontrolované, především co se týče trvanlivosti potravin a stavu baterií. A v případě, že byste neměli nabitý mobilní telefon je dobré mít při sobě například i power banku. 

Praktické vybavení: Od vodního filtru po samoohřívací potraviny

Jedním z nejdůležitějších prvků evakuačního zavazadla je podle Ibrahima vodní filtr, který umožňuje získávat pitnou vodu z neznámých zdrojů. „Bez vody člověk vydrží jen tři dny, a proto je filtr jedním z klíčových komponentů,“ vysvětluje. Ibrahim doporučuje filtry s dlouhou životností, které jsou schopny odstranit bakterie a další škodlivé látky, což je rozhodující v situaci, kdy není dostupná pitná voda.

Celý rozhovor najdete na webu www.focuson.cz.

Celý rozhovor si můžete poslechnout také jako video nebo podcast:

- Jaké psychologické triky využívá Ibrahim při svých kurzech, aby se účastníci lépe vypořádali se strachem a stresem?

- Co doporučuje jako první kroky při nečekané evakuaci v městském prostředí?

- Jaké nejčastější chyby lidé dělají při balení evakuačního zavazadla?

- Jaké méně známé vybavení považuje za klíčové pro přežití v krizové situaci?

- Jakým způsobem lze improvizovat a využít běžné předměty jako náhradní zdroje tepla nebo světla?

V České republice žije přibližně 14 000 dětí s těžkým kombinovaným postižením, které často zůstávají mimo vzdělávací systém a potřebnou péči. Smiling Crocodile provozuje unikátní Centrum komplexní péče, kde se děti s těmito diagnózami mohou nejen vzdělávat, ale zároveň podstupovat terapie. „Naše centrum je jediné svého druhu. Dětem poskytujeme vzdělání, terapii i asistenci, a to vše pod jednou střechou,“ vysvětluje Herrmannová s tím, že v centru se nyní starají o 31 dětí. 

Centrum zahrnuje mateřskou a základní školu, ale také široké spektrum terapií, včetně fyzioterapie, logopedie a speciální pedagogiky. „Snažíme se, aby rodiny mohly vést plnohodnotný život a nemusely se obávat, že jejich dítě zůstane bez péče,“ dodává Herrmannová. Díky těmto službám mohou rodiče pokračovat v pracovním životě, zatímco jejich dítě dostává odbornou pomoc.

Rodiče dětí s těžkým kombinovaným postižením často čelí problémům, které ovlivňují celou jejich rodinu. „Když se narodí postižené dítě, je to pro rodinu obrovský zásah. Často zažívají frustraci, stres a vyčerpání. Hodně rodičů vůbec neví, co je čeká, než se stanoví diagnóza,“ vysvětluje Herrmannová. Diagnózy těchto dětí bývají komplikované, často jde o vzácné syndromy nebo progresivní onemocnění. Centrum Smiling Crocodile proto poskytuje podporu nejen dětem, ale i jejich rodinám.  

Pro rodiče je zásadní mít okolo sebe podporující komunitu. Centrum tak nabízí nejen terapii a vzdělání pro děti, ale také psychologickou pomoc a sdílení zkušeností mezi rodiči. „Rodiče si tady často nacházejí nové přátele, kteří jsou ve stejné situaci. Vzájemně si radí a podporují se, což je nesmírně důležité pro zvládání každodenní péče,“ dodává Herrmannová. Kromě emocionální podpory centrum poskytuje i praktickou pomoc – od půjčování potřebného vybavení až po asistenci při zvládání domácích terapií. To vše umožňuje rodinám žít plnohodnotný život i s těžce postiženým dítětem.

Důstojné rozloučení pro těžce nemocné děti

Hospicová péče není jen o posledních chvílích, ale i o zajištění kvalitního života těžce nemocným dětem. „Paliativní péče pomáhá zlepšit kvalitu života nejen dětí, ale i jejich rodin. Často jde o psychickou podporu, která je pro rodiče a sourozence stejně důležitá jako samotná péče o dítě,“ vysvětluje Herrmannová. Přestože je hospicová péče v západní Evropě běžná, v České republice je stále v začátcích.

Celý rozhovor najdete na webu FocusOn.cz v pořadu Avokádo:

Energetický expert Pavel Janeček a ekonom Jaroslav Ungerman vedli obsáhlou diskuzi o výzvách, kterým čelí český průmysl. Zaměřili se na problémy spojené s energetickou krizí, přechodem na elektromobilitu a ztrátou tradičních odvětví, jako jsou strojírenství a těžký průmysl. Hovořili také o potřebě reformy technického vzdělávání a nutnosti modernizace průmyslu pro udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Co se navíc dozvíte: