"Je to ekonomicky tak náročný ročník, že jedině vyprodanost je meta, které musíme dosáhnout," říká ředitel Rock for People Michal Thomes v rozhovoru s Honzou Vedralem o chystaném pokračování festivalu Rock for People. Zatímco většinu hudebních pořadatelů i klubů v republice covidová a energetická krize přidusila, jeho společnost Ameba se rozhodla uspořádat největší ročník v historii. Potřebuje, aby na něj přišlo 40 tisíc diváků. "Dvě hlavní kapely na rok 2023 stojí víc, než celý line up letošního roku včetně Green Day. Tu mičudu jsme si poslali hodně dopředu a teď se musíme hodně ohánět, abychom ji dohnali," vysvětluje Thomes.  

Co to znamená pořádat tak velký festival a co ve festivalové branži změnila uplynulá léta? "S nostalgií vzpomínám na covidové roky, kdy agenti kapel byli hodní  a pokorní a říkali nám, že jsme na stejné lodi, musíme si navzájem pomáhat a v téhle krizi musíme čelit společnými silami. A teď už je po krizi a jsou ostrý jak břitvy," prozrazuje detaily z pořádání hudebních festivalů. Velké spory totiž nejsou jen o peníze, ale i o takzvaný billing - jakým písmem a v jaké pozici bude který interpret uvededný na plakátu. "To letos řešíme pořád. Je to extrémní poměřování velikostí fontů," vypráví pobaveně Thomes. 

Pořádání festivalu je podle něj  uměním čelit krizím odjakživa. "Nějaké přichází permanentě. Pořád se něco děje a nkdy nic není v ideálním uspořádání. To, čemu jsme čelili za covidu a co prožíváme teď, ale i tak hraje prim," přiznává Thomes. A líčí problémy, které provázely rok 2022, kdy v Evropě došly tourbusy a řada kapel na poslední chvíli rušila bez náhrady a na účet pořadatelů celá turné.

Festival Rock for People se sice koná v Hradci Králové, ale společnost Ameba má kanceláře v Praze, kde se také během roku věnuje pořádání koncertů. Zde také Thomes ještě před covidem naplánoval sérii velkých koncertů pod širým nebem nazvanou Prague Summer Festival. "To byl projekt, který jsme si vymysleli pro Ledárny v Braníku. Kvůli covidu neprobehnul a kolem Ledáren začalo být rušno. Nebyli jsme na stejném místě, ale Praha 4 nám to nakonec ze strachu před peticemi zrušila," vzpomíná na martyrium pořádání. "Octli jsme se v situaci, kdy jsme měli domluvené kapely, zaplacené zálohy, ale neměli jsme kde ty koncerty udělat. Naštěstí jsme nakonec našli nové místo, které jsme nazvali Powerstation. Kvůli komplikacím to ale nebyl ekonomicky nejúspěšnější projekt," dodává. "Je velkou otázkou, jestli s tím budeme v příští sezóně pokračovat. Je před námi nejistota. Nevíme, co udělá letošní zima, kdy všichni straší drahými energiemi a kousek od nás se válčí. Výhled je nejistý, soustředíme se na naši vlajkovou loď Rock for People. A s rozhodnutím o ostatních projektech vyčkáváme."

O podcastové sérii Pražská hudba II

Naplnily se vize během krize? V druhé sérii podcastů Pražská hudba se hudební časopis Headliner vrací k reálným dopadům koronavirové krize na hudební branži a dění v Praze. Jak se pražská hudební scéna, její podoba i vnitřní chod proměnily? To se dozvídáme prostřednictvím konkrétních příběhů umělců, promotérů, provozovatelů klubů, zástupců technických profesí či producentů.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Improvizovaná podcastová revue Oto Klempíře a Honzy Vedrala na téma stavu české populární hudby, která začala vánoční pohodou, aby vyvrcholila nikýmnevypsanou soutěží Headliner hledá soundtrack pro prezidentské kandidáty. 

Zásadní myšlenky:

"Eskalace Dobra proti chystané desce J.A.R. zní jako dorostenecká kapela." 

"Bez sněhu není vánoční píseň." 

"Generál by mohl lidem nabízet v písni poslední kulku zdarma." 

„Byl to vždycky takový otloukánek, jsem rád, že se toho vinylu taky dočkala,“ říká baskytarista Mardoša o aktuální reedici desky Kluci kde ste?, kterou Tata Bojs křtí 23.11. v pražském Divadle Archa. 

„Byla to druhá deska, kterou jsme si připravili celou v našem domácím studiu. Pořád jsme jezdili na Deltu a něco hledali,“ vzpomíná na její nahrávání zpěvák a bubeník Milan Cais. 

Mardoša a Cais coby hosté Honzy Vedrala podrobili pozapomenuté album po letech pitvě. „Digitální studia tehdy začínala. Peníze, které nám dala firma na studio, jsme použili na techniku vlastního studia. Na těch deskách je to zvukově znát,“ ohlíží se za albem, z něhož pochází jejich možná největší hit Pěšáci. 

„Mělo to velkej ohlas na Myspace!“ vzpomíná pobaveně Mardoša na album, na němž hostuje i kultovní undergroundová formace Ženy. 

Došlo ale i na další témata. Co bude s Tata Bojs po odchodu Jury Hradila? Jak se změnil jejich přístup k tvorbě po patnácti letech? A co čekat od sci-fi filmu, který i v době covidu o kapele chystal na příští rok režisér Marek Najbrt?

O podcastové sérii Pražská hudba II

Naplnily se vize během krize? V druhé sérii podcastů Pražská hudba se hudební časopis Headliner vrací k reálným dopadům koronavirové krize na hudební branži a dění v Praze. Jak se pražská hudební scéna, její podoba i vnitřní chod proměnily? To se dozvídáme prostřednictvím konkrétních příběhů umělců, promotérů, provozovatelů klubů, zástupců technických profesí či producentů.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Jarda Konáš a Honza Vedral se rozhodli podrobně rozebrat výsledky letošního udílení a hlasování v anketě Český slavík. Jak relevantní a důsledná je anketa, ve které podle pořadatelů skončil poslední Karel Gott, kuchař slavný z bulváru má víc hlasů než ikona české populární hudby a řada hlasujících ani nepozná, co je to kapela? 

A jaká byla nejpozitivnějí zpráva šedesátého ročníku Slavíků, kterou měla v režii TV Nova?

"Jsem z toho taky v rozpacích. Ale není to žádný oslavný dokument, kde by seděla maminka a babička a vyprávěly, jak jsem skvělej," vypráví pražský dýdžej a producent Jakub Nobodylisten Strach v rozhovoru s Honzou Vedralem o dokumentu Generace A: Ať si každej dělá, co chce. "Je to zachycení doby a světa kolem mě. Lidi z jiných světů se z něj dozvědí něco o subkultuře," popisuje snímek režiséra Kryštofa Zvolánka,  který měl premiéru na jihlavském filmovém festivalu.

Nobodylisten za sebou má silný rok. Je podepsaný pod úspěšným mixtapem J.EDEN E-GEN, který udělal pro Yzomandiase, produkoval část alba Emmy Smetany a Jordana Haje a znovu naskočil do kolotoče večírků a dýdžejských parties, ze kterých před covidovým obdobím vystavěl fenomén jménem Addict. "Tempo, kterým jsme já a parta kolem jeli, bylo vražedný. Neuměli jsme na nic říct ne. Naučil jsem se zpomalit," ohlíží se nyní za obdobím posledních dvou let. 

"Konečně zase prožíváme naplno rozjetou podzimní a zimní sezónu. Teď nezzbývá, než to všechno dohrát a dát si zase chvíli pauzu. Potřebuju zmizet," uzavírá Jakub Nobodylisten Strach. 

O podcastové sérii Pražská hudba II

Naplnily se vize během krize? V druhé sérii podcastů Pražská hudba se hudební časopis Headliner vrací k reálným dopadům koronavirové krize na hudební branži a dění v Praze. Jak se pražská hudební scéna, její podoba i vnitřní chod proměnily? To se dozvídáme prostřednictvím konkrétních příběhů umělců, promotérů, provozovatelů klubů, zástupců technických profesí či producentů.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Mohou ještě dnes existovat domovské klubové scény pro mladé kapely? I o tom si Honza Vedral povídal s dramaturgem Malostranské besedy Martinem "Wóďou" Vodehnalem v dalším pokračování volného podcastového cyklu Pražská hudba II. Řeč byla i o jeho zkušenostech tourmanažera Vypsané fixy a akustických koncertech, za které Wóďa vyměnil hraní s půlpunkovou kapelou Špuntkvaně.

"Chodí míň lidí. Víc si rozmýšlí, než na něco přijdou. I u stálic, které měly vyprodáno dopředu, trvá, než se koncert vyprodá. Nalákat lidi, aby přišli, nám dá mnohem větší práci," popisuje Vodehnal realitu pražských hudebních klubů po covidu. "Je těžký lákat lidi někam, kam se jim nechce. Pojďme se na to ale podívat tak, že nějaká zábava být musí, nebo se z toho zblázníme," dívá se ale do budoucnosti pozitivně. V roce 2023 by rád konečně naplnil svoji vizi, aby se z Malostranské besedy stal klub nejen pro generaci rodičů dnešních teenagerů, ale svůj domov tu našly i mladé kapely a scény kolem nich.  

Bude se do Besedy jednou chodit i na hip hop? I o tom byla řeč v novém vydání podcastu Headliner CZ. 

O podcastové sérii Pražská hudba II

Naplnily se vize během krize? V druhé sérii podcastů Pražská hudba se hudební časopis Headliner vrací k reálným dopadům koronavirové krize na hudební branži a dění v Praze. Jak se pražská hudební scéna, její podoba i vnitřní chod proměnily? To se dozvídáme prostřednictvím konkrétních příběhů umělců, promotérů, provozovatelů klubů, zástupců technických profesí či producentů.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Před patnácti lety živořil jako barový muzikant, dnes Marek Ztracený mění dějiny české populární hudby. Během týdne oznámil tři koncerty v pražském Edenu a lístky na první dva zmizely v řádu hodin. Jak se zrodila hvězda ze Železné Rudy? Na to v podcastu Headliner CZ odpovídají VKV – Vlček, Konáš Vedral. 

* Kde a jak se objevil Marek Ztracený?

* V čem byla výjimečná skladba Zrácíš?

* Proč si všichni mysleli, že z něj bude one hit wonder?

* Proč od Ztraceného dával celý showbyznys ruce pryč?

* Za co vděčí Richardu Krajčovi?

* Co mají společného Marek Ztracený a Michal David?

* Jak se Ztracený postavil znovu na nohy?

* V čem si prospěli s Hanou Zagorovou a Karlem Gottem?

* A co si myslí o výtkách kritiků sám Marek Ztracený?

* A co na to Miloš Zeman?

Ve speciálu podcastu Headliner CZ probíráme zevrubně celou kariéru nejúspěšnějšího současného českého popového muzikanta. Dojde i na rozhovor s hledačem talentů Martinem Červinkou, který ho kdysi podepsal, a konfrontaci se samotným Markem Ztraceným. 

Pokud se vám podcast líbí, budeme rádi, když Headliner podpoříte na www.hithit.cz/headliner

Klesající návštěvnost. Rostoucí ceny energií. A nepředvídatelné rušení a překládání dlouhou dobu plánovaných koncertů. Nejen v hlavním městě stojí česká klubová scéna na prahu velké proměny. "Covid na nás dopadá teď. Já jsem dva roky přežil bez problému, protože všichni řešili covid, covid covid. Tady máte peníze navíc, tady vám vyjdeme vstříc… A teď? Už je po covidu, už nepotřebujete pomoc," říká ředitel MeetFactory Marek Lakomý v dalším díle volného cyklu podcastů Pražská hudba II.

V rozhovoru s Honzou Vedralem hovoří o tom, jak se jeho klub vyrovnával s dopady pandemie, změnou dramaturgie i menší chutí lidí chodit do klubů. "I velká jména, která u nás hrála, měla letos návštěvnost nižší. Do roku 2023 s tím budeme muset začít nějak výrazněji pracovat. Kapely, na které dřív přišlo bez problému 500 nebo 600 lidí dnes mají 400 nebo 200 lidí v sále. Je to opravdu špatný," popisuje Lakomý realitu hudebních klubů, které v dramaturgii nesází jen na mainstreamová jména. A který se netýká zdaleka jen MeetFactory. "V současných rozpočtech na hudební akce figurují naprosto minimální částky. Třeba 50 lidí a 300 korun. Zbytek zaplatíme z dotací a od donátorů," přiznává.

"Budeme si muset zvyknout na novou realitu hudby. Jako se dřív říkalo, že galerie a divadla bez dotací nemohou nezávisle fungovat, tak to teď nepůjde ani u té hudby," říká ředitel MeetFactory Marek Lakomý. 

O podcastové sérii Pražská hudba II

Naplnily se vize během krize? V druhé sérii podcastů Pražská hudba se hudební časopis Headliner vrací k reálným dopadům koronavirové krize na hudební branži a dění v Praze. Jak se pražská hudební scéna, její podoba i vnitřní chod proměnily? To se dozvídáme prostřednictvím konkrétních příběhů umělců, promotérů, provozovatelů klubů, zástupců technických profesí či producentů.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Dvanácté album Chinaski dostalo název Frihet a překvapilo energií, návratem k rockovému soundu i cynickými texty. "Láska je na nic" nebo "život je kurva převlečená za kalendář," zpívá na něm Michal Malátný.  "Mám pocit, že jsem se dostal ke svobodě, po které jsem toužil," vysvětluje v podcastu Pražská hudba II. "Škoda, že mi to tak dlouho trvalo."

"Možná se to stalo s tím covidem. Dva roky jsme strávili ve zvláštní bublině. Ve stavu, který jsme nikdy předtím nezažili. Odešli mi nějaký kamarádi. Začínám cítit věk… Nebo takhle! Cítím se dobře! Ale už vím, že moje síly už mají nějaké limity a jsou věci, které už si prostě nemůžu dovolit," vysvětluje rockové obrození, jímž Chinaski na albu Frihet, které se po měsících covidové nejistoty natáčelo v Norsku, prošli. "Když máme tři koncerty za sebou, tak už si prostě musím odpočinout, protože pak už bych nemohl zpívat. Ještě to není únava, ještě to není stáří, ale ten věk už trochu cítím," říká Malátný.

Jak vznikaly skladby na albu Frihet? Jaká jsou jeho silná a jeho slabá místa? V novém podcastu frontman kapely společně s Honzou Vedralem provedl jeho pitvu. "Jsme tak rozjetý a v takovým laufu, že už máme rozdělané nové písničky. Chceme jít v listopdu do studia a zkusit to nahrát. Nevím jestli ty písničky někde vyjdou. Ale chceme využít energie, kterou teď máme," říká v podcastu ze série Pražská hudba II, který doplňuje titulní rozhovor říjnového vydání časopisu Headliner. 

O podcastové sérii Pražská hudba II

Naplnily se vize během krize? V druhé sérii podcastů Pražská hudba se hudební časopis Headliner vrací k reálným dopadům koronavirové krize na hudební branži a dění v Praze. Jak se pražská hudební scéna, její podoba i vnitřní chod proměnily? To se dozvídáme prostřednictvím konkrétních příběhů umělců, promotérů, provozovatelů klubů, zástupců technických profesí či producentů.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Za mikrofon podcastu Headliner CZ tentokrát usedla Liv Boková a jako svého hosta uvítala zpěváka Jana Bendiga. 

Po talentové soutěži, kde se ukázal jako patnáctileté ucho, se od něj všichni odvraceli, mnozí nechtěli mít nic společného „s Romákem“. Jednu z prvních šancí mu dala Hana Zagorová, hodně se naučil od milované Věry Bílé. Hudebně se našel ve stylu latino, zpívá česko-romsky, jeho klipy dnes mají miliony zhlédnutí a sledují ho statisíce fanoušků.

„Teď když někde zpívám, tak vidím z pódia, jak to bílý publikum zpívá romsky, což je pro mě neuvěřitelný,“ říká o spojování romštiny a češtiny v textech. Češi si prý sami hledají významy jeho písní na internetu. „Co je víc, než spojit více národností a nedělat v tom rozdíly? Na mých koncertech se neřeší, jestli je tam Romák, jestli je tam Vietnamec, jestli je tam černoch…“ vypráví Jan Bendig v podcastu Headliner CZ. 

Pokud vás baví číst Headliner, podpořte nás, prosím, na hithit.cz/headliner a kupte si nový tištěný Headliner 100.