Podcastová revue časopisu Headliner pokračuje. Tentokrát se pánové Honza Vedral, Dany Stejskal a Wlado Sejk ponořili do bažin kýče Eurovize. Vytočili se do běla nad východem zapletenými copy kapely Vesna a zapátrali v historii až k písním, kdy jejich frontwoman zpívala o holení bobrů. Podrobnějšího rozboru se dočkalo i nové album Eda Sheerana. A aby byl svět v rovnováze, nechybí pohled do trendů ani tipy na novou hudbu, která se nám líbí.

Co je obsahem čtvrtého vydání? 

Pánové Ságo, Šroubek a Šéfík vás zvou k poslechu čtvrté části podcastové revue časopisu Headliner. Vítejte ve světě hudby, tak jak ji vidíme a slyšíme my. 

Nahrávky Circusu Praha nenajdete na Spotify ani Apple Music, přesto zůstává iniciační kapelou pro řadu českých muzikantů. Mohl za to Brad Stratton, Američan, který se naučil perfektně česky a tuzemským hudebníkům přirozeně dodal pocit světovosti. Na Brada Strattona, který nečekaně zemřel loni v září, se bude 18. května vzpomínat v Malostranské Besedě. Hostem Honzy Vedrala v podcastu Headliner CZ byl proto jeho spoluhráč a kamarád Honza Ponocný. Připomíná pražskou hudební scénu devadesátých let, společné chvíle s Red Hot Chili Peppers na pódiu i úsměvné momenty, kdy česká rádia vyčítala Američanovi, že zpívá anglicky.

Podcast Headliner CZ tentokrát doplňuje řada dobových písní, které si dnes v digitálním světě není možné pustit. Ale jejich kouzlo se neztratilo.

Kdo byl Brad Stratton?

A čím ovlivnil českou hudební scénu?

Podcastová revue časopisu pokračuje. Tentokrát si pánové Honza Vedral, Dany Stejskal a Wlado Sejk vzali na paškál téma využití umělé inteligence v hudbě. Nechybí trendy ani tipy na novou hudbu!

Co je obsahem třetího vydání? 

Pánové Ságo, Šroubek a Šéfík vás zvou k poslechu třetí části podcastové revue časopisu Headliner. Vítejte ve světě hudby, tak jak ji vidíme a slyšíme my. 

Mají se revivaly a tribute bandy brát vážně? Netradičním hostem Honzy Vedrala v podcastu Headliner CZ byl tentokrát Michael Kluch, frontman kapely Queenie, která letos odehraje dva velké halové koncerty 18. a 19. května v pražské O2 aréně. Jaké to je prožít sedmnáct let v kůži Freddieho Mercuryho?

"Vždycky jsme se snažili dělat jinak, než ostatní podobné kapely. Začali jsme v roce 2005 a byli jsme na stejné úrovni jako řada ostatních tribute bandů. Možná jsme na tom byli i hůř, protože oni měli náskok," vypráví Kluch. "My jsme si ale řekli, že nechceme pořád dokola hrát jenom We Will Rock You a I Want to Break Free. Chtěli jsme hrát  i věci, které byly pro publikum nevšední. A tak jsme třeba udělali půlku alba Hot Space a mysleli si, jak jsme skvělí a co všechno fanouškům nenabídneme..." popisuje cestu k jedné ze světově nejúspěšnějších koncertních show na motivy Queen.

"Řekl bych, že dneska už škatulku tribute překračujeme. Říkáme tomu koncertní divadlo. Všichni jsme v rolích, všichni jsme na jevišti, musíme být dobří hudebníci, protože ta muzika není jednoduchá. A i když ta hudba není autorská v tom smyslu, že bychom tvořili vlastní muziku, ale protože se snažíme posouvat hranice žánru tribute, tak v tom satisfakci cítíme," vysvětluje Kluch, který ještě v roce 2011 pracoval jako úvěrový specialista v bance. "Ucházel jsem se o místo ředitele pobočky. Řekl jsem si: Když mě vezmou, budu dělat ředitele v bance. A když ne, tak se zkusím naplno věnovat kapele. Nevzali mě a utvořili tak moji historii," vypráví o začátcích kapely, která se svou show sklízí úspěch po celém světě.

A jak se dívá na různorodé reakce, které i díky svému pěstěnému kníru vzbuzuje, i když si jde třeba jen koupit rohlíky? "Spousta lidí mi řekne: Ty šašku, na co si to hraješ. A já si na to odpovídám: Já si na nic nehraju, já hraju toho Mercuryho hraju. A jestli se vám to nelíbí, tak na to přeci chodit nemusíte," vypráví. "Jenže pak za vámi přijdou lidi, kteří se rozbrečí, když se s nimi vyfotíte. Freddie Mercury byl nesmírně charismatický a mají s ním podivné spojení, které vzniká mezi jevištěm a hledištěm a kterému sám moc nerozumím. Tím, že se do Mercuryho stylizuji dávám některým lidem naději, že se ho můžou alespoň trochu dotknout. Já si to na zeď nepověsím, ale těším mě, že i tímhle způsobem můžu někomu zpříjemnit den nebo týden." 

Co obnáší dělat tribute band na světové úrovni? A co nabídnou koncerty 18. a 19. května v O2 aréně? A jak se na činnost Queenie tváří samotná kapela Queen?

Saxofonistka Nela Dusová a kontrabasistka Klára Pudláková patří mezi nejzajímavější osobnosti nastupující jazzové generace. Společně působí v kapele 2in2out. V dalším díle podcastu 32 Bar Talk, který připravuje magazín Headliner ve spolupráci s festivalem JazzFestBrno, probrali s moderátorem Jakubem Gaťkem současný stav české jazzové scény, umělou inteligenci i genderové otázky. „Myslím, že téma ženské otázky je stále aktuální. Je potřeba o něm mluvit, ale ne uplakaným způsobem,“ říká Dusová. Pudláková ji doplňuje: „Myslím, že v jazzu není nepoměr v mužských a ženských honorářích. Spíš je pořád málo holek, které ho vůbec začnou dělat.“

Pánové Ságo, Šroubek a Šéfík vás zvou k poslechu druhé části podcastové revue časopisu Headliner. Vítejte ve světě hudby, tak jak ji vidíme a slyšíme my. 

Podcastová revue časopisu Headliner neplánovaně pokračuje hned druhý týden po sobě.

Tentokrát si pánové Honza Vedral, Dany Stejskal a Wlado Sejk totiž vzali na paškál aktuální téma - hudební ceny. Jak se stalo, že hudební kritici vyhlásili v cenách Apollo singlem roku hyperpopovou jízdu tramvají číslo 17 od Matt213? Kdo všechno sedí v České hudební akademii, která rozhoduje o Andělech. A proč jí tak dlouho trvalo objevit Calina? Plus povídání o drsném muži z Ostravska, který se s prodejem tvrdých drog dostal na čelo českých trendů i o trávníku Báry Polákové.

NOTY VOLE přináší názory, novinky, hádky a komentáře k dění na české i světové hudební scéně. A také tipy na alba a singly, které byste rozhodně neměli vynechat.

Co je obsahem druhého vydání? 

Jak se volí singl roku podle hudebních kritiků? 

Kdo se může stát členem Andělské akademie? 

Existuje cena, kterou by mohl dostat Tomáš Savka?  

Proč nemají jazzmani svůj galavečer? 

Hard Rico a jeho ódy na tvrdé drogy.

A čím nás okouzlila nová hudba od Romy, Luke Combse a boygenius.

To a mnoho dalšího si můžete poslechnout v druhém vydání revue NOTY VOLE!

Pánové Ságo, Šroubek a Šéfík vás zvou k poslechu nové podcastové revue časopisu Headliner. Vítejte ve světě hudby, tak jak ji vidíme a slyšíme my. 

Názory, novinky, hádky a komentáře k dění na české i světové hudební scéně. To je náplní nové série v rámci podcastu Headliner CZ. Ta získala název podle nejčastěji používaného slovního spojení, které v této hudební revue, v níž za mikrofon usedli Honza Vedral, Wlado Sejk a Dany Stejskal, padají. NOTY VOLE!

Co je obsahem prvního vydání? 

Jaký je stav českého hudebního průmyslu?

Jak se Michal David vyšvihl na páté místo v nejprodávanějších albech roku?

Mají se kulturní novináři cítit jako umělci?

roč vyzkoušet Apple Music Classic?

Jaký je smysl textů umělce jménem Raego?

Co mají společného Pokáč a Marek Ztracený?

Proč poslouchat mladou českou kapelu Sundrinker?

Mají ještě kapely jako Depeche Mode a Metallica vydávat nová alba, nebo to mají radši zabalit?

Co si myslíme o jejich nových albech?

A jaké jsou naše hudební tipy a proč právě Sunnbrella, Doom Regulater, nebo MC Gey?

To a mnoho dalšího si můžete poslechnout v prvním vydání revue NOTY VOLE!

Championship Music patří v tuzemské hudební branži mezi malá ale důležitá vydavatelství. O úspěchů Bena Cristovaa i Jana Bendiga, plánech na zahraniční kariéru i nových akvizicích Báře Polákové a Majku Spiritovi mluvil v podcastu Headliner CZ Honza Vedral s jeho majitelem a šéfem Lukášem Rychtaříkem. 

Hudební historik, publicista a autor řady skvělých publikací Radek Diestler je známý svou exaktností. Působí v Popmuseu, které má sídlo v pražském klubu Kaštan, a pořádá pozoruhodné výstavy zaměřené na hudební historii. O té byla řeč i v rozhovoru Honzy Vedrala pro podcast Headliner CZ. Konal se totiž u příležitosti vydání knihy Praha beatová, v níž Radek Diestler zmapoval klubové dění v metropoli od padesátých let.

To podstatné o její povaze je řečeno už v anotaci: „Praha beatová nabízí „Magical Mystery Tour“ po pražských lokalitách spojených ve druhé polovině 20. století (s mírným přesahem za rok 2000) s rockovou hudbou. Navštívíme kluby, sály, kulturáky, máničkovské hospody, otevřené byty i zkušebny. Vypravíme se za Bosou hlavou i Plechovým dědečkem, na rock‘n‘roll půjdeme do Merkuru i na Rokosku, na metal do Barikádovny. Odkryjeme tajemství popelářské bedny před New Clubem a uvnitř okusíme proslulou leteckou limonádu. A pak skončíme na hřbitově, jako ostatně všichni.“

"Zpívat jsem vždycky chtěla. Nikdo mě do toho netlačil. Moji rodiče se mě na to ptali každý den, než podepsali smlouvu s Leškem Wronkou. A ta smlouva se chystala strašně dlouho, snad rok. Objevil mě v jedenácti letech a když mi byl dvanáct, zkoušeli mi vysvětlit, co to znamená závazek," popisuje Ewa Farna v rozhovoru s Honzou Vedralem svoje začátky.

Řeč byla o mnoha tématech: Jak prožívala první vystoupení na diskotékách, proč si ze všeho nejvíc přála jezdit kapelní dodávkou, o hodnotících poradách po koncertech, o tom jak z pódia vyhlásila "dovolenou v Terezíně" i o Ewině cestě k tvůrčí samostatnosti, kořenech její paličatosti, nejlepším hudebním zážitku a udržování balancu mezi světy Slavíků a Andělů.

Před oslavou třicetin, které chystá 14. října v O2 aréně, jsme s Ewou Farnou prozkoumali kořeny současného českého popu i to, jak ho vnímá holka, která v něm prožila dětství, vyrostla, složila maturitu a dospěla.