Hergot!

S religionistou Zdeňkem Vojtíškem, který se věnuje zejména novým náboženským hnutím a celkově trendům na okrajích tradičních náboženství nebo zcela mimo ně, v Hergot!u novoročně bilancujeme už pravidelně a nejinak tomu bude i pro rok 2020. Kromě odborného zhodnocení zásadních jevů se s námi ale Vojtíšek podělil i o své osobní duchovní zážitky během pohnutého roku.

Rok 2020 byl pro většinu z nás náročnější, než jsme čekali. Z velké části byl také ve znamení pandemie nového koronaviru, která zcela proměnila život na planetě. Má vůbec smysl ohlížet se i za něčím jiným? Co si připomenout? Vybraných šesti hostů a hostek, se kterými jsme během uplynulého roku v Hergot!u mluvili, se ptáme, co považují za nejhorší a nejlepší loňské události související se spiritualitou a náboženstvím a co jim pomáhalo náročným rokem projít.

Novinářce a moderátorce Daniele Drtinové vyšla letos kniha Jako bych žila dva životy. Kniha pojednává nejen o zákulisí novinářské profese, ale také o osobním životě této známé moderátorky. Životopisná část popisuje i niterný duchovní aspekt, který je s vnějškovým životním příběhem Daniely Drtinové spjat již od dětství. Podivuhodné sny, překvapivé shody okolností, křesťanská mystika a osudová setkání – nejen na tato témata se zaměřuje rozhovor pořadu Hergot!

Historikové Martin Jemelka a Jakub Štofaník letos vydali knihu nazvanou Víra a nevíra ve stínu továrních komínů: Náboženský život průmyslového dělnictva v českých zemích (1918–1938). Na konkrétní sociální skupině ukazují bouřlivé proměny náboženského života v Československu po první světové válce a během celého období první republiky.

Rabbi Löw alias Maharal je známý především jako protagonista mýtů a legend. Podle nejznámějšího z těchto příběhů byl stvořitelem Golema, člověka z hlíny. Pověst o Golemovi se ale zrodila až v 19. století, dlouho po Maharalově smrti. Skutečný rabbi Löw byl především důležitým židovským myslitelem své doby.

Známý český kněz, teolog, religionista, sociolog, psycholog a filozof Tomáš Halík se věnuje nebezpečným jevům v současném světě, které souvisí s náboženstvím. Mají podle něj mnoho společného. Nazývá je pseudonáboženskými a charakterizuje je třemi F: fundamentalismem, fanatismem a farizejstvím.

V Hergot!u jsme se s básníkem, překladatelem a publicistou Adamem Borzičem podívali na islámskou mystiku – na súfismus – a konkrétně na jednoho z jejích nejvýznamnějších představitelů Mohammeda Džaláleddína Balchího Rúmího. Svět ho zná pod zkráceným jménem Rúmí či Mawláná. Na základě filozofie tohoto perského súfiji a básníka ze třináctého století vznikl súfijský řád Tančící dervišové.

Na začátku října vydal papež František novou encykliku Fratelli tutti (doslova „všichni [jsme si] bratry“). Jedná se o ambiciózní dokument, jehož cílem je budování spravedlivějšího světa. Přitom chce oslovit nejen římské katolíky a katoličky. Encykliku přišli do studia pro pořad Hergot! přiblížit redaktor katolické revue Salve Norbert Schmidt a kněz českobudějovické diecéze Josef Prokeš. K zamyšlení nad papežovými slovy přispěl také historik a katolický kněz Tomáš Petráček.

Nedávno se po celém světě v hlavních zprávách objevila informace, že papež František podpořil registrovaná partnerství neheterosexuálních párů. V přístupu římskokatolické církve k LGBTQ lidem by to mohlo znamenat přelom. Následovalo ale brzy podezření, že je všechno trochu jinak.

Kurdistán je neformální název pro oblast Blízkého východu, kde žijí Kurdové. V Hergot!u jsme si o ní povídali s íránistkou a arabistkou Lenkou Hrabalovou, která nedávno navštívila kurdské oblasti v Iráku, Íránu a Turecku. Zajímal nás jejich náboženský i nenáboženský život.