Hergot!

Literární historik Martin C. Putna dal během karantény dohromady sbírku úryvků z díla Karla Čapka, které ukazují jeho duchovní rozměry. Čapkovu spiritualitu Putna charakterizuje jako opatrnou, v mnohém nekonkrétní, a proto také do značné míry typicky českou. Pro Čapka je také typické, že se zaměřuje na člověka, který se modlí, a něco tedy duchovně prožívá, ale neklade si otázku, kdo je „na druhé straně“, tedy jakým způsobem (a jestli vůbec) Bůh člověku odpovídá.

Palestinská literatura je součástí arabské literatury. Podobně jako literatura libanonská, irácká či egyptská hledala svou cestu k moderním žánrům. Do života palestinských autorů nicméně více vstupovala arabská i mezinárodní politika, což se odrazilo také v jejich tvorbě. O palestinské literatuře v Hergot!u mluvil arabista František Ondráš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vedle náboženství byl ústředním tématem izraelsko-palestinský konflikt.

Je to rok a půl, co v Abú Dhabí papež František společně s vrchním imámem mešity Al-Azhar Ahmadem Tajíbem podepsal Deklaraci o mezilidském bratrství. Deklarace vyznačuje společné hodnoty křesťanství a islámu tak, jak se k nim hlásí papež i vrchní imám, zdůrazňuje, že křesťané a muslimové věří ve stejného Boha, a jednoznačně odmítá nábožensky motivované násilí.

Jezídismus představuje jedno z menšinových náboženství Blízkého východu, jehož vyznavači žijí především v severním Iráku. Právě tam se vydal sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, aby se o jezídech dozvěděl něco víc. Zajímal se o důvody k odchodu do Evropy, ptal se na život v uprchlických táborech a posléze v Německu. Odpovědi na tyto a další otázky přinesla Černého kniha Jezídové: Komunita na útěku, poprvé vydaná v roce 2017.

Izraelsko-palestinský konflikt rozděluje globální veřejné mínění již desítky let. My jsme se tentokrát rozhodli přiblížit se k problému nepřímo, a totiž perspektivou literatury, která vzniká v samotném Izraeli. O tom, jak konflikt a roli náboženství v něm reflektuje současná izraelská literatura dostupná v češtině, jsme mluvili s hebraistkou a překladatelkou Magdalenou Křížovou.

V celých Spojených státech se odehrávají dramatické protesty proti policejnímu násilí a systémovému rasismu. Je to dobrá příležitost podívat se na spiritualitu afroamerické menšiny ve Spojených státech a duchovní reflexi útlaku, který k její zkušenosti neodmyslitelně patří.

Howard Phillips Lovecraft je považován za jednoho ze zakladatelů moderního hororu. I ti, kdo třeba neznají jeho dílo, určitě museli aspoň narazit na jeho jméno. Neoddělitelnou součástí hrůzostrašných Lovecraftových příběhů je propracovaná mytologie. Jejím základem jsou obří monstra, která kdysi obývala náš svět a byla z něj kvůli experimentování s černou magií vyhnána. Zároveň jsou ale připravena se kdykoli vrátit.

Světem hýbe nejen pandemie nemoci Covid-19. V miliardové Indii jsou vládní opatření spojená s protesty a pouličním násilím. Ještě před koronavirem se v Indii konaly protesty proti zákonům upravujícím podmínky pro získání indického občanství podle náboženského klíče. V souvislosti s těmito událostmi se často mluvilo o hinduistickém nacionalismu. V Hergot!u nám o tom všem vyprávěl indolog a politolog z Akademie věd ČR Jiří Krejčík.

Slovenská básnířka a mayoložka Veronika Dianišková dělala terénní výzkum na guatemalských vysočinách, kde se zabývala spiritualitou mayských žen. K tématu se dostala oklikou: původně studovala divadelní vědu, díky které se začala zajímat o tradiční lidové vypravěčství latinskoamerických národů. A od něj už to k otázce spirituality není tak daleko.

Psychoterapeut, psychiatr a neurovědec Filip Tylš působí v Národním ústavu duševního zdraví a je jedním ze zakladatelů České psychedelické společnosti. Zabývá se vlivem psychedelických látek, tedy například LSD nebo psilocybinu obsaženého v lysohlávkách, na člověka. Zkoumá jejich léčebný potenciál, ale i nebezpečí, která mohou být s jejich užíváním spojena. Jaký mají ale tyto látky a s nimi spojené zkušenosti duchovní rozměr?