Hergot!

Ve věku nedožitých třiadevadesáti let zemřel další výrazný myslitel spojený s českobratrskou evangelickou tradicí. Po Petru Pokorném a Erazimu Kohákovi odešel filozof a klíčová postava Charty 77 Ladislav Hejdánek. Za jeho životem jsme se ohlédli spolu s historikem Peterem Morée a jeho myšlení nám přiblížil filozof a jeho žák Martin Šimsa.

Za druhé světové války byl nastolen na Slovensku satelitní režim nacistického Německa, v jehož čele usedl prezident-kněz Jozef Tiso. Byl sice nejvýraznějším, ale nikoli jediným katolickým knězem, který se pustil v této temné době do politického angažmá. Kniha historika Miloslava Szabó nazvaná Klérofašisti zkoumá osudy a myšlení slovenských (nejen) katolických kněží, kteří podlehli vábení fašistické ideologie.

Terapeut a organizátor festivalu integrální kultury Anima Mundi Lukáš Karas se ve své práci zaměřuje na práci se sny, konkrétně ho pak zajímá vztah snů a mytologie. Vychází přitom z představy, že snový svět máme všichni společný. Vyjevují se nám mytologické, náboženské nebo i pohádkové obrazy. Snaží se nám odhalovat věci, které bychom si jinak třeba nebyli schopni uvědomit nebo se je podvědomě – ale o nic méně usilovně – snažíme ignorovat.

Jádro mediálně vděčné kauzy Jaroslava Dobeše, respektive gurua Járy, asi není třeba připomínat. Tuzemské soudy v minulých letech opakovaně řešily, zda a v jakém rozsahu se tento duchovní vůdce dopustil znásilnění, když na vybraných adeptkách, které navštěvovaly jeho ezoterickou školu Poetrie, praktikoval tzv. odháčkování. Opomíjený náboženský rozměr Dobešových aktivit pořadu Hergot! přiblížila religionistka Jitka Schlichtsová.

Za normálních okolností chystají v tuto dobu kněží, faráři, pastoři a kazatelé svoje nejvýznamnější bohoslužby v roce. Očekávají, že se kostely a sborové budovy zaplní posluchači lačnými svátečního kázání na neděli Vzkříšení. Letošní situace přinesla příležitost osvojit si různé méně tradiční formy předávání duchovního poselství – od audio nahrávek a videokonferencí po YouTube záznamy kontemplace ve vylidněných sakrálních prostorách.

Velikonoce, tento oblíbený svátek v naší zemi slaví nějakým způsobem asi každý. Pro mnoho lidí představuje především příležitost dopřát si hojnosti jídla. Slavení je v některých rodinách také ozvláštněno prvky starých lidových tradic a nezřetelným odkazem na křesťanství. V Hergot!u jsme se tentokráte rozhodli odkrýt náboženský rozměr Velikonoc v jejich židovské podobě.

Katolický laik Jean Vanier založil komunitu, kde se mohli lidé s mentálním postižením cítit jako dospělí lidé s přátelskými vztahy. Teď se ale ukázalo, že sám Vanier sexuálně zneužíval minimálně šest žen. O komunitě Archa i současné kauze mluví Jan Bierhanzl.

Pandemie nového typu koronaviru řádí světem a mění ho. Jak na nemoc a protiopatření s ní spojená reagují jednotlivá světová náboženství? Hostem Hergot!u z Francie byl publicista a antropolog František Kalenda.

Krymská válka probíhala v letech 1853 až 1856 a na svou dobu si vyžádala obrovské množství obětí. Během války zemřelo na obou stranách více než půl milionu mužů. Přitom výsledky války pouze potvrdily status quo. O krymské válce hovořil v pořadu Hergot! historik a antropolog z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Petr Wohlmuth, který jejímu výzkumu věnoval několik let během svého doktorandského projektu. V rámci toho se zaměřil na takzvané nouzové náboženství.

V oboru náboženství se o konci světa mluví poměrně často. Mnoho náboženských tradic s ním v nějaké podobě počítá. Navzdory spoustám negativních asociací je ale náboženské očekávání spíš nadějné. Dnes se nicméně představa konce světa často spojuje s environmentální krizí, apokalyptickou imaginaci v lidech podněcuje i nový koronavirus. Představa konce – a konečnosti – našeho světa tak pozvolna přesahuje uzavřená náboženská shromáždění.