Hergot!

V tomto díle Hergot!u pokračujeme v prozkoumávání fenoménu nenáboženské spirituality. Do studia přijal pozvání religionista Ivan Štampach. Ten se s námi kromě své erudice podělil i o názory spojené s tématem. Došlo také na osobní postoje související s duchovností. Ivan Štampach byl dlouhá léta členem dominikánského řádu, tedy římskokatolickým řeholníkem. S církví se ale rozešel. Přestože se octl mimo organizované náboženství, je stále věřícím.

Česká republika bývá tradičně označována za jednu z nejateističtějších zemí na světě. Toto tvrzení částečně vychází z průzkumy zjištěného nízkého množství lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi nebo náboženské tradici. Nemusí však reflektovat nemalé množství lidí, kteří jsou sice vůči náboženství rezervovaní, ale vůči duchovním otázkám jsou naopak otevření. Spiritualitu takových lidí charakterizuje především pestrost.

Kdo jsou vězeňští kaplani a co je náplní jejich práce? Jak ovlivňuje podobu náboženství extrémní prostředí věznic a co znamená náboženství pro vězně? Na to jsme se ptali religionistky ze Sociologického ústavu Akademie věd Andrey Beláňové a hlavního kaplana Vězeňské služby Pavla Kočnara.

Nacházíme se v roce 1920. Máme novou republiku a prostor k tvoření nových věcí. Svaz proletářských volnomyšlenkářů, který sdružoval německé ateistické sociální demokraty, viděl v novém státě řadu příležitostí, například k omezení role církve ve společnosti. O historii Svazu, jeho cílech a fungování jsme hovořili s historikem Thomase Oellermannem.

Letošní připomínka sametové revoluce přivedla do ulic opět mnoho lidí. Někteří slavili, někteří událost třicetiletého výročí využili k demonstrativní kritice současných poměrů. Jakou pozici k převratu z roku 1989 a dnešku zaujímá satirický karnevalový průvod Sametové posvícení? Nejen o demokracii, ale i o rituálech jsme se v Hergot!u bavili s Martinem Pehalem z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, jedním ze spoluorganizátorů tohoto dnes již tradičního průvodu.

V říjnu to bylo sto padesát let od chvíle, kdy se narodil indický myslitel, reformátor a bojovník za nezávislost Mahátma Gándhí. Do studia o něm přišel vyprávět Martin Hříbek z Ústavu asijských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mluvili jsme o jeho životě, o vztahu k hinduismu a také o Gándhího pozici v současném indickém kulturním a politickém kontextu.

Pro všechna abrahámovská náboženství, tedy křesťanství, islám i judaismus, je svatba důležitým životním mezníkem. Předchází jí dlouhá průprava. V některých případech, hlavně v islámu a judaismu, totiž jde o velmi drahou záležitost. O obecném významu svatby, svatebních přípravách a obřadech v abrahámovských náboženstvích jsme se v Hergot!u bavili s právničkou Lenkou Bezouškovou, antropoložkou Zuzanou Scheiberovou a farářkou Církve československé husitské Sandrou Silnou.

„Když hospodyně uklízí, zavírá dveře, aby dovnitř nevlezl pes a mokrými tlapkami jí nepošlapal práci. Podobně se chovají i evropští myslitelé: dbají na to, aby se jim v etice nepotloukalo žádné zvíře,“ napsal protestantský teolog a autor etiky úcty k životu Albert Schweitzer.

Západní náboženství byla vždy spjatá s předpisy upravujícími vztah jedince a světa prostřednictvím smyslového vnímání. To znamená, že jednotlivá náboženství jsou plná různých příkazů, na co se má člověk dívat, co má poslouchat a co má naopak zůstat jeho smyslům zapovězeno. Religionistka a historička vědy Anna Kvíčalová mluví v Hergot!u o roli smyslů v náboženství. Především se zaměřuje na sluch a zvuk.

Pokud chodíte do kina, pravděpodobně jste letos zaznamenali americko-švédský film Slunovrat od režiséra Ari Astera. Snímek odehrávající se ve švédské vesničce nabízí v kontextu současné produkce nevšední zážitek. Hlavní osu příběhu tvoří pohanský rituál, jenž prosluněnou idylu postupně proměňuje v horor. Kvůli náboženskému rozměru filmu jsme si do Hergot!u pozvali milovníka folk hororu Jiřího Špičáka, aby nám přiblížil žánr, na který Asterův Slunovrat zjevně navazuje.