Hergot!

Po dvou synodách, které proběhly za pontifikátu papeže Františka, se chystá třetí. Téma je pro synodu netypické, jedná se totiž o Amazonii a amazonský deštný prales. Synoda ještě nezačala, ale přípravné dokumenty už nyní v jedněch vyvolávají radost a naději a v druhých pobouření.

Když 11. září zemřel americký písničkář Daniel Johnston, vzdala mu hold dlouhá řada indie umělců z obou stran Atlantiku. I v českém prostředí vznikla téměř okamžitě bezprostřední syrová nahrávka Dominika Zezuly (Děti mezi reprákama, post-hudba), který poděkoval jednomu ze svých hudebních vzorů coverem písně True Love Will Find You in the End. Vzhledem k silnému duchovnímu náboji písní tohoto psychickou nemocí zkoušeného umělce bylo jasné, že Hergot! nemůže zůstat stranou.

Religionista Pavel Hošek se dlouhodobě zabývá překryvy mezi kulturou a spiritualitou. Po knihách věnovaných duchovnímu aspektu u C. S. Lewise, Tolkiena nebo Foglara se naposledy zaměřil na dílo zakladatele woodcrafterského a skautského hnutí a autora dobrodružných knih Ernesta Thompsona Setona. Ve studiu jsme mluvili o jeho náboženské výchově, vztahu k duchovní tradici původních obyvatel Ameriky a jeho spiritualitě přírody.

Se založením nezávislé Československé republiky se rozhodli čeští evangelíci založit také svou vlastní nezávislou církev. Spojili se tak dohromady ti, kteří doposud patřili k lutherskému a kalvínskému společenství, a s odkazem na tradici české reformace si dali jméno Českobratrská církev evangelická. Na českém území ale zůstalo víc než sto tisíc německy mluvících evangelíků, kteří se do národně pojaté církve nevešli.

Na internetu je prý všechno. Otázku, zda je online i Bůh, jsme se ale rozhodli ponechat teologům. Odpověď na ni může být nejistá. O přítomnosti náboženství ve virtuálním světě ovšem nemůže být pochyb. O tom, na jaké religiózní obsahy lze na síti narazit, jsme se v Hergot!u bavili s Janem Motalem z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Že nejde jen o elektronické farní nástěnky, se ukázalo hned na začátku rozhovoru.

V severní Africe můžeme najít mnoho národnostních i náboženských menšin. Spolu s Janem Pěchotou z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni jsme se podívali na židovské komunity v Maroku. Přestože dnes v Maroku žije pouze několik tisíc židů, jejich historie v této severoafrické zemí je velmi starobylá.

Skeptické hnutí se snaží odhalovat praktiky a názory, které shledává jako nevědecké a – ať už přímo, nebo nepřímo – nebezpečné. Často jsou v jeho hledáčku i fenomény, které se dotýkají náboženství a spirituality. Proto jsme si pozvali do Hergot!u prezidentku Evropské rady skeptických organizací Claire Klingenberg z Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Hostem Hergot!u byl Jakub Záhora z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy v Praze. Ten se ve své dizertační práci věnoval problematice každodenního života v izraelských osadách na Západním břehu Jordánu, které se obvykle označují jako „neideologické“. Jakkoli jde o problematický termín, dnes se to již týká sídel, kam se Izraelci stěhují kvůli ani ne tak náboženským nebo nacionalistickým důvodům, jako spíše nízkým životním nákladům a obecně vyšší kvalitě života.

Hostem Hergot!u byl tentokrát čerstvý držitel prestižní Ceny Jacquesa Derridy Vojtěch Kaše, který mimo jiné působí na Katedře filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzní. V nezvyklé sestavě jsme se s ním bavili o křesťanském rituálním stolování v prvních čtyřech stoletích.

V Hergot!u jsme tentokráte přivítali izraelského matematika Elijahu Ripse. Pokud je jméno tohoto matematika u nás někomu známé, tak pravděpodobně v souvislosti s jeho protestem proti okupaci Československa v roce 1968. Na svůj tehdejší čin inspirovaný Janem Palachem přijel letos po padesáti letech zavzpomínat do Prahy. Při té příležitosti jsme s ním natočili rozhovor o tzv. biblickém kódu. Má jít o informace ukryté v Tóře, o jejichž existenci je Rips skálopevně přesvědčen.