Hergot!

O represích čínského státu vůči církvím a náboženským hnutím slyšíme často. Až donedávna se ovšem jednalo spíše o křesťanství, islám nebo nová náboženská hnutí, zatímco tzv. lokální náboženské tradice čínská vláda spíše využívala ve svůj prospěch, nebo v rámci programu takzvané sinizace náboženství dokonce částečně podporovala. To se ovšem mění v posledních dvou letech. O tom, jak a proč, mluvil v Hergot!u sinolog a religionista Jakub Otčenášek.

Subsaharská literatura, tedy literatura, která vzniká na jihu od Sahary, je velmi mladá. První subsaharský frankofonní román byl publikován v roce 1920. Když subsaharská literatura vznikala, pracovala převážně s autobiografickými prvky. První autoři, kteří začali psát, měli potřebu ve svých dílech popsat své zkušenosti a předat je skrze knihy ostatním. Současná díla jsou mnohem pestřejší – míchají se žánry a témata, o kterých afričtí spisovatelé píší, jsou různá.

Klára Krásenská získala prestižní cenu rektora Karlovy univerzity za svoji bakalářskou práci o vězeňské poezii Ivana Martina Jirouse a Jana Zahradníčka. Dva básníky spojuje právě zkušenost vězení – Zahradníček byl dlouhodobě vězněn v 50. letech, Jirous několikrát v období normalizace –, ale také křesťanská víra.

V souvislosti s mezinárodní konferencí Science and Mysticism jsme si do pořadu Hergot! pozvali psychologa a neurovědce Petra Boba, aby nám poodkryl souvislosti spojení mysli a mozku. Během rozhovoru bylo brzy jasné, že nepůjde jenom o šťourání se v mozkové matérii. Mimo jiné přišla řeč na meditaci mindfulness, shodu protikladů filozofa a teologa z 15. století Mikuláše Kusánského nebo na myšlenky analytického psychologa C. G. Junga, který se inspiroval alchymistickou tradicí.

Za vznikem české antologie knihy Radikální buddhismus, kterou právě vydalo Nakladatelství Anarchistické federace, stojí mystická zkušenost. Editor a překladatel knihy ji prodělal při četbě jednoho ze základních textů zenového buddhismu.

Hlavní postavou tohoto Hergot!u je král Marokán, mytická postava skupiny českých nekatolíků, kteří se po vyhlášení tolerančního patentu nepřihlásili k žádnému povolenému náboženství. Izolováni od většinových proudů nekatolického křesťanství snili svůj velký sen o plné svobodě vyznání a příchodu nového světového řádu. Ten měl nastolit právě vladař přicházející z odlehlé země na severu Afriky. O králi Marokánovi a jeho stoupencích mluvil etnolog Petr Janeček.

Kvakeři – oficiálně Náboženská společnost přátel – vznikli v polovině 17. století v Anglii. Hnutí navazovalo na protestantskou reformaci, ale bylo ještě radikálnější, například v důrazu na absolutní rovnost všech lidí nebo na to, že člověk k setkání s Bohem nepotřebuje pomoc farářů.

Od začátku roku, kdy je nový brazilský prezident v úřadu, toho stihl docela dost. Bolsonaro dal volnou ruku těžařům, kteří se zakousli do Amazonského pralesa, policii, která zvýšila intenzitu násilí proti chudým lidem ve favelách, a vede boj proti LGBT aktivistům, sociálním hnutím nebo veřejným humanitním oborům. To vše ve jménu „Trojjediného Boha“ a „brazilského národa“.

Komentář k biblickými knihám nevychází v Čechách každý den. V tomto případě dokonce po padesáti letech. Na pulty českých knihkupectví se dostal komentář k proroku Ageovi od starozákonního badatele Jana Rückla, což je vítaná příležitost pozvat si ho i s knihou do studia.

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR se zaměřuje na problematiku kastovního systému v Indii. Je autorem knihy Kasta, a basta!, která se na tento spletitý rozměr indické společnosti dívá se zvláštním důrazem na ty nejnižší kasty, takzvané nedotýkatelné neboli dálity. I když je na Západě poměrně běžná představa, že dálité jsou specifická kasta – poslední v jasně daném žebříčku –, Pavel Hons vysvětluje, proč je tento pohled nesprávný. Dálitských kast je mnoho.