Hergot!

O prvním československém prezidentu a jeho přístupu k náboženství se odjakživa šířily různé mýty. Masaryk jako nábožensky založený člověk, kterému šlo o duchovní principy nejenom v osobním životě, ale také ve veřejném, býval označován tu za ateistu, jindy div ne za přesvědčeného protestanta. Historik Jaroslav Šebek v rámci Hergot!u nahlodal některé z nepřesností a polopravd, které se kolem legendárního politika i 100 let po založení republiky opakovaně točí.

V den výročí vzniku samostatného československého státu si v Hergot!u připomínáme i počátky Českobratrské církve evangelické, která vznikla v prosinci roku 1918. Co předcházelo zrodu této v současnosti nejpočetnější evangelické církve v Česku? Na jaké náboženské tradice navázala a jak svou roli chápala v kontextu právě vzniklého samostatného státu? Na tyto a jiné otázky nám odpovídal církevní historik Peter Moreé z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Když se řekne meditace, většina lidí si pravděpodobně představí nějakou její formu vycházející z hinduistické nebo buddhistické tradice. Vedle těchto tradic se ovšem meditaci ve svém specifickém pojetí věnují i jiné duchovní proudy. Farář a vikář Církve československé husitské Vladimír Volráb je národní koordinátor Světového společenství pro křesťanskou meditaci v České republice. Do Hergot!u nám přišel vysvětlit, jak je praktikována meditace v tomto ekumenickém společenství.

Nikoho asi nepřekvapí, že čínská komunistická strana nemá v oblibě náboženství. Zprávy, které se ale začaly objevovat v poslední době o dění v provincii Sin-ťiang, přesahují běžné představy o represích autoritářského státu. Ujgurští muslimové, kteří zde žijí, čelí totální kontrole skrze nejmodernější technologie a statisíce jich mizí v převýchovných táborech.

Břetislav Tureček je jeden z nejznámějších českých novinářů působících na Blízkém východě. V pořadu Hergot! mluvil o šiítském islámu, spiritualitě v posvátném měsíce muharramu a sociopolitických problémech v tomto regionu.

Nakladatelství Vyšehrad právě vydává knihu Proroci postutopického radikalismu, která se zabývá působením dvou na první pohled velmi odlišných osobností.

Bílé kápě, pochodeň a hořící kříž – to jsou symboly Ku Klux Klanu. Jeho filozofií je bílá nadřazenost, nenávist a násilí. Politolog a odborník na extrémismus Jan Charvát v Hergot!u  vysvětluje pozadí vzniku a činnosti amerického KKK.

Otázka zahalování hidžábem či burkou hýbe evropskými parlamenty, soudy i veřejným prostorem. Zahalování bylo omezeno ve Francii, Dánsku, Belgii i Holandsku. Soud ohledně nošení šátku během výuky probíhá i u nás. Pokusili jsme se odhlédnout od vyostřené diskuse, která se většinou ve spojení s šátky vede a zaměřili jsme se na téma z čistě právní stránky. Pomohl nám v tom advokát a vyučující na Evangelické teologické fakultě Daniel Bartoň.

SNAP znamená Survivors Network of Those Abused by Priests, česky tedy Síť přeživších, kteří byli zneužiti kněžími. Je to nejstarší a největší organizace tohoto druhu na světě.

Styl mladého výtvarníka Jana Hachrana je hned na první pohled svébytný a originální. Sám Hachran o něm mluví jako o magickém ornamentalismu.