Hergot!

Více než po roce je tu další díl našeho volného seriálu Renegades, který reflektuje proměny víry, odchody z církve a náboženského společenství i radikální rozchody s náboženskou tradicí. Tentokrát do studia přijal pozvání bloger a youtuber Lukáš Balabán. Lukáš byl vychováván v křesťanské víře Českobratrské církve evangelické. Během studií ale začal o své víře pochybovat a postupně se od ní začal odklánět. Nyní se označuje za ateistu.

Nakladatelství Lipnik nedávno vydalo knižní komiks s názvem Svatá Barbora. Autoři Marek Šindelka, Marek Pokorný a Vojtěch Mašek, v něm ztvárnili dnes už jedenáct let starou „kuřimskou kauzu“. V médiích se tehdy psalo o možném náboženském motivu celého případu a pátrání po náboženské linií se objevuje i tady. Do Hergot!u dorazili dva ze tří autoru komiksu, Marek Šindelka a Vojtěch Mašek.

Kauza už je stará pár let, ale jedna z jejích obětí se rozhodla promluvit až před nedávnem. Paní Petru ovlivnila kampaň #metoo a rozhodla se promluvit o své zkušenosti v dokumentu Šárky Kabátové nazvaném Kostelnice. Právě při vykonávání této služby se paní Petra stala opakovaně obětí sexuálního násilí ze strany kněze, kterému momentálně vypršel tříletý trest vězení.

Je jóga zajímavé tělesné cvičení, nebo je to něco hlubšího a ze své podstaty duchovního? Nebo dokonce náboženského? Na východě je jóga komplexní duchovní praxí, která překračuje hranice jednotlivých náboženských tradic. Samo cvičení, které se nám v souvislosti s jógou pravděpodobně okamžitě vybaví, přitom tvoří pouhou jednu osminu této praxe.

V Jeruzalémě jsou vedle sebe v těsné blízkosti nejposvátnější místa judaismu a křesťanství s velmi posvátnými místy islámu. Jeruzalém je nabitý odkazy na nejzásadnější události v dějinách tří velkých náboženství, ke kterým přes jejich blízkost patří také napětí a konflikty. Jak v dávné minulosti, tak dnes. Situaci v Hergot!u přiblížil publicista a komentátor Jan Fingerland.

Do roku 2016 ze Severního Kavkazu, tedy z Čečenska, Ingušska a Dagestánu, odešlo bojovat do Sýrie zhruba tři a půl tisíce lidí. Do Islámského státu odcestovaly i ženy, manželky bojovníků. Některé z nich se dnes vracejí zpátky do Čečenska. Odtud se nedávno vrátil politolog a novinář, Vojtěch Boháč, s řadou žen, které v Islámském státu žily, se setkal.

Editorem knihy Islamofobie po česku je Bronislav Ostřanský, orientalista a islamolog z Orientálního ústavu Akademie věd. Ke spolupráci přizval řadů odborníku, aby shrnuli různé projevy českého odporu vůči islámu, jeho východiska, souvislosti, přesahy i paradoxy. „Psát o islamofobií a jejích přesazích v dnešní době není v silách jednotlivců,“ vysvětluje Ostřanský.

Nedávno uplynulo padesát let od smrti Martina Luthera Kinga, jednoho z nejvýznamnějších vůdců afroamerického hnutí za občanská práva. Už v útlém věku se stal zásadní osobností ve své komunitě a během dalších let získal mezinárodní uznání. My si ho připomeneme s Robinem Ujfalušim, který se zabývá jeho politickým myšlením.

Papež František pozval v březnu do Říma na tři stovky mladých lidí a dal jim prostor mluvit o jejich pohledu na katolickou církev. Mezi účastníky byli nejen mladí katolíci, ale také muslimové, židé nebo ateisté. Zeptali jsme se jedné z účastnic setkání Markéty Imlaufové na její zkušenost a pohled na katolickou církev.

Velikonoce jsou největší křesťanský svátek. I když je pointou a happy endem velikonočního příběhu to, že Ježíš vstal z mrtvých, není snad ani možné tuto událost oslavovat bez myšlenky na Ježíšovo ukřižování, násilnou smrt na Golgotě. Vždyť právě ta se nakonec – v podobě kříže – stala symbolem celého náboženství. Není to pak ale celé trochu morbidní?