Hergot!

Profesor Petr Kratochvíl je ředitel Ústavu mezinárodních vztahů a platí především za odborníka v této oblasti politologie. Zároveň je věřící křesťan a vystudoval také obor teologie křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě.

Slyšeli jste o náboženství, jehož věřící skoupili pozemky na pobřeží v Haifě, protože právě zde má z moře vystoupit mesiáš? Víra Bahá´í čítá přes 7 miliónů následovatelů po celé planetě a několik komunit i v České republice. Do studia nám přišli o sobě a své víře vyprávět Radjana Orlovskaya-Asadpoor a Jan Lány.

Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání patří mezi základní lidská práva. Jsou ovšem situace, kdy se princip náboženské svobody dostává do konfliktu s jinými zásadními principy svobodné společnosti, nebo se stává, že proti sobě stojí práva vyznavačů a vyznavaček různých náboženství. Zdánlivě jednoduché principy se pak komplikují. O náboženské svobodě především v kontextu současné Evropy mluvíme s pravoslavným duchovním, religionistou a redaktorem Milošem Mrázkem.

Zatím poslední kniha teologa a religionisty Pavla Hoška nese název Evangelium podle Jaroslava Foglara a zabývá se náboženským rozměrem Foglarova díla a tzv. „foglaringu“, tedy způsobu života ovlivněného knihami a působením slavného spisovatele, redaktora a skautského vedoucího.

Pavel Milko je pravoslavný kněz, který ovšem zároveň platí za jednu ze zásadních postav HC punkové scény u nás. V osmdesátých a devadesátých letech byl jedním z průkopníků této hudby spojené s veganstvím, filosofií straight edge (úplné odmítnutí alkoholu a drog všeho druhu), ale také anarchismu – byl například jedním z lidí, kteří stáli u zrodu časopisu A-kontra.

Zdeněk Vojtíšek je v prostředí lidí, kteří se o náboženství zajímají, poměrně dobře znám jako religionista a odborník na nová náboženská hnutí – nebo „sekty“ – který se v prostředí alternativních a menšinových náboženství v České republice orientuje více než skvěle. Tuto problematiku nezkoumá od stolu, ale jeho práce je založena na přímé účasti na setkáních daných skupin, a skutečném dialogu s vyznavači a vyznavačkami nejrůznějších věr.

Možná nejcharakterističtější oblastí duchovního života v Česku jsou zdánlivě okrajové formy ezoteriky a myšlenky ovlivněné hnutím new age. V éře sociálních sítí se navíc nejrůznější poselství snadno šíří a kromě skutečného zájmu se stávají také předmětem posměchu a snah o ulovení bulvární senzace.

Gabriela Horáková, farářka Českobratrské církve evangelické, po dlouholetém farářském angažmá v Krkonoších pocítila, že potřebuje změnu. Rozhodnutí nakonec padlo na armádu. Spolu s ostatními nováčky prodělala vojenský výcvik a jako armádní kaplanka se zúčastnila půlroční mise české armády v Afghánistánu. Ptali jsme se jí, jak vypadá její práce, jak se cítí jako žena v armádním prostředí a jestli spojení církve a armády neodporuje poselství evangelia.

Julia Lis a Benedikt Kern jsou němečtí teologové, kteří pracují pro Institut pro teologii a politiku se sídlem v Münsteru. Nesouhlasí s rozšířeným názorem, že politiku a náboženství je třeba striktně oddělovat. Vydávají teologické rozbory současných společenských problémů a sami se podílí na aktivitách sociálních hnutí. Zeptali jsme se na teologické zdroje jejich myšlení, místo teologie osvobození v islámu nebo na setkání s papežem Františkem.

Uzavíráme letošek a vcházíme do roku 2018. Do přechodového dílu Hergot!u jsme si pozvali Jana Kozáka z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, abychom si popovídali o novoročních rituálech napříč tradicemi a časem. Nepůjde ale pouze o výlet do historie. Rituály nás provázejí neustále. Můžeme být dokonce jejich účastníky, aniž bychom si toho byli vědomi.