Hergot!

Díky vydařenému telepatickému spojení se s vámi můžeme podělit o rozhovor s Etzelem Cardeñou, výzkumníkem v oblastech parapsychologie a hypnózy, a profesorem na univerzitě ve švédském Lundu. Cardeña se věnuje širokému poli jevů od změněných stavů vědomí a mystických zkušeností až po čtení myšlenek. Ke stěžejním konceptům, se kterými pracuje, patří tzv. anomální psychologie.

V českých médiích se málokdy mluví o islámu v kontextu, mediální obsahy jako by naznačovaly, že existuje jen jeden islám a jeden způsob, jak jej chápat. Maximálně se můžeme doslechnout o „umírněných“ a „radikálních“ muslimech. Téma jsme rozebírali se Zdeňkou Burešovou z filozofické fakulty v Olomouci. Její analýza s názvem Obraz muslimů a islámu v českých médií vyšla na konci loňského roku v publikaci Muslimové v Česku.

Na Evropském skeptickém kongresu byla v září novou prezidentkou Evropské rady skeptických organizací zvolena pětadvacetiletá Claire Klingenberg z Českého klubu skeptiků Sisyfos. Proč se skeptici a skeptičky takto sdružují a jaké je jádro jejich aktivit?

Nelítostný nástup podzimu jsme si v Hergot!u rozhodli zpříjemnit výletem do Afriky. Naším hostem je hudebník a sociální antropolog Tomáš Marek, který se věnuje – mimo jiné – hře na buben djembe. Tento dobře známý hudební nástroj má své kořeny na území dnešní Guineje, kde Tomáš jako výzkumník a bubeník také působil. I když náboženství nebylo jeho primárním zájmem, brzy zjistil, že samo bubnování v Guineji nelze oddělit nejen od duchovních představ, ale ani od společenského uspořádání.

Před sto lety se událo jedno z nejslavnějších moderních mariánských zjevení. Tři děti měli v roce 1917 na portugalském venkově vizi ženy, která jim předala tři poselství. Fátima se stala místem poutníků a inspirací mariánské zbožnosti, obsah poselství zase minucí pro konspirační teorie na tradicionalistickém křídle katolické církve, ale i mimo křesťanské prostředí. Do studia o tom přišel promluvit Vojtěch Tutr, který se problémem dlouhodobě zabývá z religionistického hlediska.

Doby, kdy se umlčovali lidé, kteří odporovali názorům církve, ještě není za námi. Na Slovensku to v poslední době připomněli biskupové tamní lutherské církve, kteří zakázali novozákoníkovi Ondreji Prostredníkovi učit na teologické fakultě. Trnem v oku byla jeho deklarovaná podpora LGBT komunitě a jeho vystoupení na bratislavském Duhovém pochodu. Ondrej Prostredník na rozdíl od biskupů souhlasil s telefonátem do studia a popovídal nám o celé kauze, situaci ve slovenské církvi i svém teologickém přístupu k problematice sexuálních menšin.

Spirituální teolog Karel Sládek se rozhodl vrátit ke knihám, které nadšeně čítal před dvaceti lety a podívat se na ně právě očima odborníka na duchovní cesty člověka. Konkrétně jde o dílo známého beatnika Jacka Kerouaca a především jeho „romány z cest“ – tedy mimo jiné knihy Na cestě, Dharmoví tuláci nebo Podzemníci. Svoje poznatky zpracoval v knize nazvané Na cestě s Jackem Kerouacem. Kerouac o sobě na sklonku života otevřeně mluvil jako o katolíkovi, jeho duchovní cesta ovšem rozhodně není jasná ani jednoznačná.

Jan Lukavec přišel do našeho studia už před rokem, aby dal posluchačům pár letních knižních typů s náboženským podtextem. Tentokrát mezi nás ovšem zavítal kvůli své vlastní knížce. Vyšla totiž jeho poutavá analýza fantastických stvoření v mytologickém i popkulturním kontextu nazvaná Bytosti na pomezí.

Filmy jako další produkty populární kultury vytvářejí mýty po více než sto let. S nadsázkou se dá říct, že stereotypní zobrazování různých skupin začalo s tím, jak se poprvé spustila kamera. V aktuálním díle Hergot!u jsme se zabývali filmařským pohledem na muslimy a Araby. Do pořadu přijal pozvání Miroslav Libicher, doktorand z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se tímto tématem zabývá.

V západním světě se asi nenajde moc lidí, kteří nikdy neslyšeli o Svědcích Jehovových. Tato náboženská skupina, jejíž členové a členky v typických dvojicích zastavují kolemjdoucí a chtějí s nimi mluvit o Bohu, je nám dobře známá. Nebo spíš máme sklon si to myslet. Pravda je totiž taková, že o „jehovistech“, jak se lidem vyznávajícím tuto specifickou víru lidově říká, toho patrně víme méně než si myslíme. Právě neznalosti také David Havlík, Svědek Jehovův, který přijal pozvání do našeho studia, připisuje negativní postoje, které k jeho náboženství většinová společnost často má.