Hergot!

Kosmický Kristus jako věčný božský princip, který se vtělil do konkrétní postavy biblického Ježíše, patří k antroposofické perspektivě, ke které se u nás hlásí společenství Obec křesťanů. Možná vás překvapí, že velký myslitel Rudolf Steiner, který mimo jiné stál u zrodu myšlenky waldorfských škol, přišel také s velmi specifickou představou zdobení vánočního stromečku.

Kosmický Kristus jako věčný božský princip, který se vtělil do konkrétní postavy biblického Ježíše, patří k antroposofické perspektivě, ke které se u nás hlásí společenství Obec křesťanů. Možná vás překvapí, že velký myslitel Rudolf Steiner, který mimo jiné stál u zrodu myšlenky waldorfských škol, přišel také s velmi specifickou představou zdobení vánočního stromečku.

Roman Galovič a Helena Exnerová z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK podnikli rozsáhlý výzkum na téma neošamanismu v České republice. V Hergotu jsme si s nimi povídali o tom, jak se přístup k tomuto spirituálnímu směru liší u nás a v zahraničí a co je vůbec definující pro český neošamanismus.

Umělý jazyk esperanto je fascinujícím fenoménem. Mluví jím statisíce, až milióny lidí po celém světě, jsou v něm publikovány knihy a katolická církev ho dokonce uznala jako liturgický jazyk. Málokdo však ví, že vynálezce esperanta Ludvík van Zamenhof přišel také s vynálezem nových nábožensko-etických systémů, které měly spojit roztříštěné lidstvo. I o tom jsme mluvili s předním českým esperantistou a nakladatelem Petrem Chrdlem.

V Hergot!u jsme měli tu čest přivítat výkonnou předsedkyni Mezinárodní rady unitářů a univerzalistů Saru Ascher. Zajímalo nás, na čem je založena identita unitářů a univerzalistů, pro které je typická velká otevřenost v duchovních i společenských otázkách. Sara Ascher ale má zkušenosti s unitářskými sbory po celém světě, takže jsme se – mimo jiné – vydali i do Afriky.

Co je to Škola Aria? Vzdělávací spolek pro zvlášť nadané děti se vyvinul na začátku devadesátých let z oddílu podobného skautu a fungoval až do roku 2014. Za tu dobu jím prošli desítky mladých lidí a mnozí z nich se stali známými postavami českého veřejného života. Postoje k této zkušenosti se ovšem u pamětníků liší. Někteří na Školu Aria vzpomínají jako na úžasnou příležitost k intelektuálnímu rozkvětu, druzí jako na podivnou náboženskou sektu plnou manipulativních praktik.

K pětisetletému lutherovskému výročí jsme se rozhodli natočit dva pořady. Ten první pojednával o historickém a kulturním kontextu reformace, v tomto jsme se podívali na Luthera trochu osobněji. Zajímala nás jeho teologie a spiritualita i jeho osobní život. Pozvali jsme si proto mladého lutherského teologa a faráře Tomáše Živného, který nás zasvětil do Lutherových textů i specifické zbožnosti.

Jednou z odpovědí na krizi tradičních církví v západním světě je hnutí emerging church („vynořující se církev“). Jde o široký proud, jehož zastánci a zastánkyně se shodují mimo jiné v tom, že církve a církevní život tak, jak je běžně známe, nejsou v souladu s postmoderním světem, ve kterém žijeme. Místo jasně definovaných a ohraničených konfesí a církví myšlenka emerging churches vede k neformálnímu a nehierarchickému setkávání věřících lidí.

31. října, před půl tisíciletím vypustil teolog a augustininánský mnich Martin Luther do světa svých devadesát pět odpustkových tezí. Nastartoval tím události, které nakonec rozdělily nejen katolickou církev, ale celou Evropu a poznamenaly osud starého kontinentu na staletí dopředu. Velkolepé oslavy reformace propukly samozřejmě především v sousedním Německu, ale my se tématu také nemůžeme vyhnout.

„Naši naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu,“ kázal krátce před letošními volbami ve Staré Boleslavi kardinál Dominik Duka. „Jen tak naplníme úsilí o demokratickou společnost v demokracii bez přívlastků. Jen tak nebude většina manipulována a ovládána rozmary různých menšin.“ Není zřejmé, kdo má být onou umlčovanou většinou a co přesně jsou ony rozmary menšin. Jisté je, že Dukovo svatováclavské kázání vyvolalo řadu různých reakcí mezi lidmi různého názorového založení.