Holky v kondici

Že dřív děti více poslouchaly zato dneska se s nimi jen dohadujeme? Říkalo se, že buď to půjde po dobrém, nebo to bude po zlém. Ke zlému patřily fyzické tresty a křik. Byly proto děti vychovanější, podle lektorky vědomé komunikace a odbornice na výchovu Hanky Čechové je křik a trestání spíš cestou, jak vychovat děti zvyklé někoho poslouchat, bát se autorit a nikdy se za sebe nepostavit. Ale jak nekřičet, když v realitě rozhodně nejde vždycky zachovat jako rodič chladnou hlavu?  

Hlas používáme každý den – v práci, doma, při telefonování i v rozhovorech s blízkými. Přesto o něj často pečujeme až ve chvíli, kdy začne stávkovat. V podcastu Holky v kondici si s hlasovou koučkou, sbormistryní a bývalou operní pěvkyní Lucií Freiberg povídáme o tom, co hlasivkám prospívá, co jim naopak škodí a taky proč šepot a mentolové bonbony hlasivkám škodí. Dozvíte se také praktické tipy na hlasovou hygienu, práci s dechem i to, jak hlas udržet v kondici po celý život.

Celostní medicínu máme tendenci brát jako alternativu k západní medicíně. „Celostní lékař ale vychází ze stejných základů, rozdíl je v tom, kolik máme na pacienta času," vysvětluje MUDr. Hana Novotná, vedoucí lékařka polikliniky Florenc. Na zdravotní problémy se dívá jako na nesoulad v celém fungování těla, neřeší jen izolovaný zádrhel. Navíc stojí na úzké spolupráci s pacientem, který chce své zdraví převzít do vlastních rukou. Jsme na to v Česku vůbec připravení? Podle Hany Novotné je změna nevyhnutelná, pokud chceme být do vysokého věku soběstační a fit.

Asi každý to někdy zažil, vnitřní hlas, který nám našeptává, že něco nedokážeme, ať to vzdáme. Když se ale naučíme ovládnout svůj vnitřní dialog, krize i stres z neúspěchu zmizí. A platí to nejen u sportu. Překonat tak můžeme krizi v práci, ostych při vystupování mezi lidmi nebo strach z nového. Podle Jakuba Hrubeše, mentálního kouče a kondičního trenéra, je až 80 % výkonu o hlavě. „Abyste si svůj výkon zlepšili a dlouhodobě ho udrželi, vyžaduje to pracovat se svým sebevědomím, sebedůvěrou a emocemi. Také je důležité poznat své limity a učit se nebýt perfektní,“ říká host našeho podcastu Holky v kondici.

Menopauza, které se tolik žen bojí, je ve skutečnosti jediný den, který značí rok bez menstruace. Všechno, co k tomu vede, se ale děje už deset let před tím. Co vám naznačí, že už se vás týká perimenopauza? „Dá se říct, že příznakem je všechno, co z dřívějška neznáte,“ říká pohybová specialistka Eliška Lechnerová, která se specializuje na péči zejména o ženy po porodu a v perimenopauze. Jejich problémy jsou podobné a někdy se vzájemně prolínají - únava, přibírání, náladovost, problémy se spánkem. Jak to celé zvládnout? Klíč je mimo jiné i ve správném pohybu - místo hodiny běhu a jógy je čas přejít na intenzivní intervaly a posilování.

Zažili jste někdy tu chvíli, kdy vám lékaři odvážejí dítě někam do útrob nemocnice, dítě pláče a vy propadáte totálnímu zoufalství a bezmoci? Cítili jste vděčnost, když vás k dítěti pustila hodná sestřička nebo vám někdo vysvětlil, co se děje? Jenže ani jedno není laskavost. Je to právo dítěte. Aktivistka a odbornice na práva dětí Ágnes Bučinská Němečková z Českého helsinského výboru vysvětluje, proč separace během hospitalizace narušuje rodinné vazby a jaká traumata si z ní odnášejí děti i dospělí.

Zapomeňte na klišé o sportovních autech a rozpadlých manželstvích. Mentorka a průvodkyně Iveta Clarke v nové epizodě vysvětluje, proč je tzv. krize středního věku (midlife) ve skutečnosti nejdůležitějším bodem obratu. Je to okamžik, kdy si poprvé naplno uvědomíme, že čas je konečný – a právě to nás může osvobodit.

Alzheimerova nemoc nezačíná zapomínáním. První změny v mozku se mohou objevit už ve čtyřiceti, říká kognitivní neurovědkyně Kateřina Veverová. Biologické změny v mozku mohou probíhat 20 až 25 let před tím, než se objeví první potíže. Dobrá zpráva? Až 40–45 % rizika můžeme ovlivnit sami. Co se v mozku skutečně děje, jak funguje gen APOE ε4, proč Alzheimer není totéž, co demence?  A hlavně, co můžeme udělat dnes, aby náš mozek zůstal zdravý i za dvacet let?

Pálí vás žáha, a přestože si dáváte pozor na jídlo, potíže neustupují? Fyzioterapeut Milan Martínek vysvětluje, jak s refluxem souvisí bránice, správné dýchání, stres i příliš vycvičené břicho.

„To my jsme jedli všechno!“ Věta, která ještě žádnému rodiči nepomohla. Pokud máte doma dítě, které téměř nic nejí, vězte, že za tím není špatná výchova, ale strach. Obyčejné rajče je pro něj totiž hotový cirkus v puse – pevná slupka, měkká dužina a spousta šťávy. Ergoterapeutka Jitka Ludvíčková vysvětluje, proč děti nejedí a jak z každého jídla přestat dělat rodinné drama.